Černolice

O vsi (původně Črňlice), je první písemná zmínka v listině kláštera kladrubského z roku 1239. Další historické názvy obce byly Črnidlice, Žernolycze či Tezernolyze. Vedla tudy významná obchodní a vojenská cesta. Panovníci či jejich poslové putovali od Prahy přes Ořech, Chýnici, Třebotov a dál na Černošice, museli někde mezi Dolními a Horními Mokropsy přebrodit Mži (Berounku) a pak stoupali podél Všenorského potoka k Černolicím a Řitce. Tady se oddělovala jedna trasa k Bechyňsku, druhá trasa, známá jako Zlatá stezka, k Prachaticím – právě po ní se do Čech vozila sůl.

Před rokem 1620 byly Černolice majetkem svatovítské kapituly. Urbář z té doby uvádí: „V té vsi jest krčma výsadní…“ Na počátku 18. století byl vystavěn Nový Dvůr. Čilý společenský život se zde začíná rozvíjet v roce 1898, kdy je ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který byl v roce 1925 rozšířen o dramatický divadelní kroužek. V sále pana Antonína Procházky se v následujících letech konají několikrát ročně divadelní představení. Dalším kulturním centrem Černolic byl hostinec pana Františka Kříže, kde byly pořádány tancovačky a plesy. V roce 1922 se dřívější osada Všenor osamostatňuje. Tohoto roku se zde nalézalo 71 domů, ve kterých žilo 354 obyvatel.^[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav^[5]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[6]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[8]
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Černolice (406 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Černolicích, galanterie, 2 hostince, obchod s mlékem, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, vetešník.

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Černolice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[12][13] V celé černolické aglomeraci nicméně žije necelých 400 obyvatel.

Nad obcí se tyčí chráněná přírodní památka Černolické skály, tvořené pevnými ordovickými křemeny. Místně se označuje jako Čertovy skály. Skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách, minimálně od roku 1904 byly využívány jako cvičné terény pro přípravu lezení v horách. Lezci je dělí na pět částí: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Ze skal se otevírají výhledy na okolní krajinu. Na některé místa se dá dostat i po normální cestě. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní rezervace (2,21 ha). Lezení po nich podléhá povolení. Poblíž se nachází mohyla s prstí z bojišť našich legionářů v 1. světové válce. Několik skalek lze obdivovat na kopci nad vesnicí, který se jmenuje Červená hlína (467 m). V plánech obce od roku 2010 bylo postavit na tomto vrchu rozhlednu, ze které by bylo vidět jak do kraje pod skalami, tak do údolí Berounky na druhé straně. V roce 2017 proběhlo jednání o stavebním povolení pro tuto stavbu. Stavba rozhledny Korunka se uskutečnila mezi únorem 2019 až květnem 2022. Do užívání široké veřejnosti (každoročně od března do listopadu) byla rozhledna Korunka předána v neděli 29. května 2022.

Stivínka

Součástí Černolic je osada Potoky. Vznikla někdy za I. republiky, kdy si tady šest kamarádů postavilo první srub. Postupně přibývaly další sruby a výletní restaurace. Dnes se Potoky dělí na tři části. Nejstarší je Durango, dále je tady chatová kolonie Na cihelně a nejmladší osada Stivínka. Její vznik je spojen se zajímavou osobností, babičkou hudebníka Jiřího Stivína. Marie Stivínová byla považována za prvorepublikovou dámu. Bydlela ve vile na Hanspaulce v Praze 6 a pohybovala se mezi pražskou smetánkou. Když ji to přestalo bavit, koupila si v Černolicích skromný domek a začala pěstovat květiny. Koníček se brzy změnil v zaměstnání a místo se stalo vyhlášeným zahradnictvím alpinek. Nakupoval zde i Karel Čapek. Dnes tady rostou hlavně jalovce – ten vůbec první v Čechách údajně rostl právě tady. Specialitou jsou i různé cypřiše a jiné okrasné dřeviny. Zahradnictví dnes již nefunguje a pozemek zarůstá náletovými dřevinami.

Kaňon Všenorského potoka

Všemi částmi osady Potoky protéká Všenorský potok, který zde vyhloubil pozoruhodný kaňon. Po obou stranách zde najdeme vysoké stěny a další část skal v okolí Černolic. Většina je již na katastru obce Jíloviště, protože potok tvoří přirozenou hranici mezi katastry obou obcí. V údolí jsou patrné odvaly, těžební jámy a stopy struh po středověkém kutání a rýžování zlata.

Významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933. V tomto sportovním klubu hráli krajský přebor známí prvoligoví hráči či známé sportovní hvězdy jako je Günter Bittengel, Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada, Oldřich Rott, Petr Králíček, Ladislav Vízek a další. Předsedou klubu je v současnosti Luděk Macela.

V době normalizace se černolický fotbalový klub zapsal do dějin českého undergroudu tím, že jako pořadatel „zaštítil“ koncerty skupiny The Plastic People of the Universe v Klukovicích.^[14]

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze najet na dálnici D4 exit 15 (Řitka).

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2020

• Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Lety - Dobřichovice - Mníšek pod Brdy (v pracovních dnech 13 párů spojů, v sobotu a v neděli 4 páry spojů) a v létě pak jezdí cyklobus Dobřichovice,nádraží - Mníšek p.Brdy,náměstí - Kytín (o víkendu 4 páry spojů) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).

Reference

Literatura

• PAVELČÍK, Vojtěch. Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2106-7. 
• HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Černolice, s. 191-192. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Černolice na Wikimedia Commons
• Černolice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

• www.cernolice.net Oficiální stránky obce

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.