Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany

Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany
	Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	lounský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Farář	P. Aleksander Siudzik CSsR, děkan
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost – děkanství; Podbořany
Území farnosti
	Hlubany • Očihov • Podbořany • Valov
Kontakt
Adresa sídla	Na Kopci 108, Podbořany, 441 01, Česká republika, Česko
Souřadnice	50°13′46,2″ s. š., 13°24′43,92″ v. d.
E-mail	farnost.podborany@dltm.cz
Datová schránka	dm4jyix
IČO	49124099 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany (lat. Podhorzamium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Podbořany a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech.

Historie farnosti

V místě působil infulovaný okrskový děkan Gregor (Řehoř), který byl v roce 1562 sesazen. Poté se místo stalo luterským a byl zde luterský farář.^[2] Farnost byla založena roku 1580. Od tohoto roku jsou také vedeny matriky.^[3] V roce 1625 se farnost stala opět katolickou.^[2] Od roku 1892 byla povýšena na děkanství.^[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1542–1562 Gregorius
- Luterští duchovní
1625–1628 Johann Rinalius Weißgerber OFM (z františkánského kláštera v Kadani)
1638–1649 Jakob Maximilian Michaelis
1649–1662 Magnus Liguorius OSB (benediktin z Kladrub)
1662–1663 Friedrich Max. Meyern
1663–1664 Martin Max. (Euseb.) Cuber von Kuberstein
1664–1681 Aloisius Wenzelius
1681–1692 Wenceslaus Sartorius
1692–1696 Johann Georg Pfalz von Ostrite
1696–1697 Paulus Heidler
1697–1700 Casparus Götz
1700–1716 Johann Laurenz Lein
1716–1725 Johann Polack
1725–1758 Martin Anton Lorenz
1758–1785 Johann Nep. Förster, † 29.3.1785
1785–1818 Anton Englmann, † 16.5.1818
- 1818 par. vacat, cap. Ioan. Simm
1818–1846 Wenzel Sacher, n. 6.1.1762 Berglessens. o. 4.9.1789, † 16.10.1846
- 1847 par. vacat, admin. Jos. Roesler
1847–1854 Franz Ehm, n. 12.10.1802 Chomutov, o. 2.9.1829
1854–1865 Josef Rösler, n. 14.4.1813 Hermensdrfen. o. 3.8.1836
1866 Wenzel Wächtler^[2] (Wenc. Waechtler), n. 24.10.1829 Scheles. o. 25.7.1854, † 22.6.1914
- 1908 par. vacat, admin. interc. Rud. Schneider
1909 Guilielm. Reinwarth, n. 7.6.1870 Maria- Sorg. o. 2.7.1893
1932 Jos. Gernert n. 12.4.1899 Levín, o. 1.7.1923
- kol. 1940 Heinrich Kühnel, n. 3. 6. 1881 Steckenwald, o. 16. 7. 1905 Litoměřice, † 14. 7. 1946;^[4] kněz německé národnosti, katecheta v Podbořanech ve výslužbě. Byl za II. světové války zatčen za různé nepřátelské výroky, z kterých byl obviněn jednou ženou, která se chtěla zmocnit jeho domu. Z Dachau byl propuštěn 6. dubna 1945.^[5]
1.8.1947 František Hrubý
- 1957-1959 Vincent Šurina, kaplan
- 1967 Josef Jiran
1.8.1974 Josef Petrucha
1.12.1980 František Gavlák
1.3.1988 Josef Dolista
1.12.1988 Jan Zemánek, CSsR
15.3.1990 Vladimír Jedlička, CSsR, admin., n. 31. 8. 1932 Cifer (SK), o. 24. 6. 1972 Litoměřice, † 5. 10. 2021
1.1.1994 admin. Aleksander Siudzik, CSsR; od 13.11.2007 děkan^[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl ve 2. polovině 20. století vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Podbořan. Jejich počet se v průběhu historie měnil podle možností duchovního správce. K listopadu 2020 jsou to farnosti: Blšany, Buškovice, Kněžice, Kryry, Letov, Libědice, Mory, Nepomyšl, Nové Sedlo u Žatce, Pšov, Soběsuky, Strojetice, Široké Třebčice, Vidhostice, Vroutek a Žabokliky.^[7]

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:^[3]^[8]

Hlubany (Lubau)^{[p 2]}
Očihov (Gross Otschehau,^[3] Grossotschehau^[8])^{[p 2]}
Podbořany (Podersam)^{[p 2]}
Valov (Wohlau)^{[p 2]}

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Petra a Pavla	Podbořany	bližší informace o bohoslužbách	50°13′46″ s. š., 13°24′44″ v. d.	děkanský kostel^[3]^[9]	42960/5-1335 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.	Kostel sv. Martina	Očihov	bližší informace o bohoslužbách	50°11′54″ s. š., 13°27′44″ v. d.	filiální kostel^[3]^[10]	43006/5-1292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3.	Kaple	Hlubany	bohoslužby příležitostně	50°13′44″ s. š., 13°23′46″ v. d.	hřbitovní kaple^[3]	—
4.	Kaple	Valov	bohoslužby příležitostně	50°12′6″ s. š., 13°25′8″ v. d.	obecní kaple^[3]	42743/5-1348 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5.	Kaple s hrobkou	Letov	bohoslužby příležitostně	50°14′2″ s. š., 13°26′38″ v. d.	krypta^[3]	42860/5-1346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Oratorium
6.	Kaple v Domově pro seniory	Podbořany	bližší informace o bohoslužbách	50°13′28″ s. š., 13°24′25″ v. d.	oratorium	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Externí odkazy

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p 2]

[9]

[10]

Search