Aldašín

Aldašín
	Kostel sv. Jiří na místě zaniklé obce
Lokalita
Charakter	zaniklá obec
Obec	Jevany
Okres	Praha-východ
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′3″ s. š., 14°49′56″ v. d.
Základní informace
Nadmořská výška	427 m n. m.
	Aldašín
Další údaje
Zaniklé obce.cz	15531
Kód památky	35419/2-3124 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aldašín (německy Waldaschin) je zaniklá obec, která se nachází na katastru obce Jevany v okrese Praha-východ. Na jejím místě je dochován pouze kostel sv. Jiří, ten je spolu s hřbitovem obrostlý smrkovým lesem.^[2] Vesnice patřila k nejstarším v okolí.^[1]

Etymologie

Název Aldašín vznikl ze staršího tvaru Udašín či Vodašín. Existují dvě teorie objasňující vznik tohoto názvu – buď může být odvozen od vlastního jména zakladatele – Udaše či Udajsi, případně může název vycházet ze spojení německých slov Wald (les) a Asche (popel).^[3]^[4]

Historie

Vesnice byla položena na sever od kostela sv. Jiří a byla tvořena přibližně 10 usedlostmi, mezi ně patřily obytné budovy, hospodářské stavby a byly zde nalezeny i pozůstatky menších vodních nádrží.^[1] V okolí vzniklo i několik rybníků, některé z nich později zanikly.^[1] Severně od kostela stálo neopevněné šlechtické sídlo, stavba měla zděný kamenný suterén, vrchní část byla dřevěná; kromě stavení palácového charakteru se zde nacházelo několik obytných a hospodářských staveb. Sídlo shořelo v 15. století a později již nebylo obnoveno.^[1]

Na místě bylo nalezeno pohřebiště s popelnicemi.^[1] První písemná zmínka o pastevecké osadě Aldašín pochází z roku 1344, byla to tehdy pastevní víska.^[1]^[3] Později byla vesnice přeměněna na zákupní rolnickou ves.^[1] V roce 1352 byl Aldašín připomínán jako plebánie, s chrámem sv. Bartoloměje (později bylo zasvěcení změněno na sv. Jiří).^[1]^[3]^[5] K obci dále náležely osady Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a jevanský a penčický mlýn.^[3] V roce 1358 získal Ješek z Kostelce obec Aldašín jako léno od Karla IV., patřil tedy k černokosteleckému panství.^[3] Za husitských válek byla opuštěna místní fara a obec definitivně zpustla po roce 1645, kdy byla za třicetileté války vypálena.^[3] Pokusy o znovuosídlení v roce 1690 nebyly úspěšné, následně ale byl starý kostel v roce 1729 přestavěn a barokizován na popud majitelky panství, Marie Terezie z Lichtenštejna.^[3]^[4]^[5] Kostel byl v roce 1771 doplněn na západním průčelí věží s osmibokou helmicí.^[4]

Díky své poloze v hlubokých lesích se Aldašín stal vyhledávaným poutním místem, tradice poutí však byla ukončena po komunistickém puči v 50. letech 20. století.^[3]

Podobný historický osud sdílí obec i s nedalekými vesnicemi Bohumil, Penčice, Cukmantl a Drbohlavy, případně i vzdálenějšími Janovicemi u Říčan.^[4]

Současnost

Kolem kostela se rozkládá funkční hřbitov s márnicí,^[6] je na něm pochován mj. biskup Jan Lebeda, dokumentarista Jan Špáta, hudební skladatel Karel Svoboda^[7] či generálmajor Jiří Birula^[8]. V kostele sv. Jiří se konají mše pravidelně každou druhou neděli v měsíci od 14.00.^[5]

Aldašín je dostupný po modré turistické značce, a tak se stal vyhledávaným turistickým cílem pro pěší i cyklisty.^[4]^[7] Zaniklou vesnicí prochází silnice z Černých Voděrad do Kostelce, u kostela z ní odbočuje místní komunikace do Jevan. Nedaleko (od kostela na druhé straně silnice) se nachází obora Aldašín o výměře 93 ha, ta je ve správě Střediska rybářství a myslivosti Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, který patří ČZU.^[9]^[10] V oboře je chována černá zvěř.^[11] Asi 1 km východně od kostela protéká Bohumilský potok.