Alexander Van der Bellen

rakouský ekonom a politik

Alexander Van der Bellen (* 18. ledna 1944 Vídeň) je rakouský politik, vysokoškolský pedagog a ekonom, od roku 2017 prezident Rakouska. V letech 1997–2008 působil jako předseda rakouských Zelených.[1] V roce 2016 byl zvolen rakouským prezidentem, když v opakovaném druhém kole prezidentských voleb těsně porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera.[1]

prof. Dr. rer. oec.
Alexander Van der Bellen
Alexander Van der Bellen (2021)
Alexander Van der Bellen (2021)
12. prezident Rakouska
Úřadující
Ve funkci od:
26. ledna 2017
KancléřChristian Kern
Sebastian Kurz
Brigitte Bierleinová
Sebastian Kurz
Alexander Schallenberg
Karl Nehammer
PředchůdceHeinz Fischer
Předseda Zelených
Ve funkci:
13. prosince 1997 – 3. října 2008
PředchůdceChristoph Chorherr
NástupceEva Glawischnig-Piesczeková
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPÖ (do 1992)
GRÜNE (1992–2016)
nezávislý (od 2016)

Narození18. ledna 1944 (80 let)
Vídeň
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
ChoťBrigitte Van der Bellen (Desetiletí od 1960 – 2015)
Doris Schmidauerová (od 2015)
RodičeAlexander Van der Bellen a Alma Van der Bellen
Děti2 synové
SídloKaunertal a Vídeň
Alma materAkademisches Gymnasium Innsbruck (1954–1962)
Univerzita Innsbruck (do 1966)
University of Innsbruck. 1669 - Wissenschafft Gesellschaft (do 1970)
Profesepolitik, ekonom a vysokoškolský učitel
Náboženstvíluteránství
OceněníŘád bílého dvojkříže 1. třídy (2019)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
velká kolana Řádu svatého Jakuba od meče
čestné občanství
… více na Wikidatech
Podpisprof. Dr. rer. oec. Alexander Van der Bellen, podpis
Webová stránkawww.vanderbellen.at
CommonsAlexander Van der Bellen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svůj prezidentský mandát obhájil 9. října 2022 už v prvním kole prezidentských voleb, když získal 56,69% hlasů a byl zvolen na další šestileté období.

Život a politická kariéra

Rodinné zázemí

Narodil se ve Vídni roku 1944 estonské matce a ruskému otci nizozemského původu, kteří uprchli z Estonska před stalinismem.[2] Jeho otec získal roku 1934 po útěku ze Sovětského svazu estonské občanství.[3] Ruštinu, první jazyk svých rodičů, se nikdy neučil.[4] Je ženatý s enviromentalistkou Doris Schmidauerovou, z předchozího manželství má dva syny.[5]

Vzdělání a profesionální kariéra

V roce 1962 vystudoval akademické gymnázium v Innsbrucku a poté studoval ekonomii na Univerzitě v Innsbrucku, kde získal v roce 1970 doktorát. V letech 1972 až 1974 pracoval v Západním Berlíně na Mezinárodním institutu pro management a správu (Internationales Institut für Management und Verwaltung). V roce 1975 se habilitoval a v letech 1976 až 1980 působil jako docent na Univerzitě Innsbruck.[6] V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem v oboru ekonomie na Vídeňské univerzitě.[7] V letech 1990 až 1994 zastával funkci děkana fakulty sociálních věd a ekonomie na téže univerzitě.[6]

Prezidentské volby 2016

V dubnu roku 2016 se ucházel o post rakouského prezidenta. V prvním kole voleb 24. dubna získal 21,4 procenta hlasů a do dalšího kola postoupil společně s Norbertem Hoferem, vítězným kandidátem strany FPÖ. Druhé kolo 22. května vyhrál s výsledkem 50,3 % hlasů.[1][pozn. 1]

Úřadu se měl ujmout složením slibu 8. července 2016, avšak 1. července 2016 rakouský Ústavní soud kvůli početným přestupkům proti pravidlům sčítání korespondenčních hlasů zrušil platnost druhého kola voleb.[9] Od 8. července vykonávalo pravomoci prezidenta tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady.[1] Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Bellen se ziskem 53,8 % hlasů.[10][11] Do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017.[12]

Vítězství Van der Bellena v prezidentských volbách uvítali český premiér Bohuslav Sobotka i český ministr obrany Martin Stropnický.[13]

Zastávané postoje

Van der Bellen podporuje sňatky homosexuálů, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. V souvislosti s evropskou migrační krizí kritizoval v roce 2016 tehdejší rakouskou vládu za „tvrdý postup vůči uprchlíkům“ a podporoval politiku německé kancléřky Angely Merkelové.[1]

Opakovaně se vyjádřil, že jako prezident by nejmenoval zástupce Svobodné strany Rakouska do čela vlády, a to i v případě, že by strana vyhrála příští parlamentní volby.[1]

Van der Bellen podporuje možnost dvojího občanství.[14]

V roce 2017 prohlásil, že jestli bude pokračovat šíření islamofobie, tak přijde den, kdy budou ženy vyzvány k nošení islámského šátku ze solidarity k obětem islamofobie.[15][16]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy