Argentinosaurus
Argentinosaurus („Argentinský ještěr“) je rod obřího titanosaurního sauropodního dinosaura, objeveného na území Argentiny.
Argentinosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 96 až 94 miliony let) | |
---|---|
Argentinosaurus huinculensis, rekonstrukce kostry. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | sauropodomorfové (Sauropodomorpha) |
Infrařád | sauropodi (Sauropoda) |
Čeleď | titanosaurovití (Titanosauridae) |
Rod | Argentinosaurus |
Typový druh | |
A. huinculensis Bonaparte & Coria, 1993 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Význam
Argentinosaurus je jedním z největších dosud objevených sauropodních dinosaurů, a tím i největších dnes známých suchozemských živočichů v historii života na Zemi.[1] Tento kolos žil zhruba uprostřed křídové periody, asi před 96 až 94 miliony let na území dnešní argentinské Patagonie (provincie Neuquén). Fosilie tohoto titanosaura byly objeveny roku 1987 v sedimentech geologického souvrství Huincul (odtud druhové jméno dinosaura), jejich vykopávky proběhly v letech 1987 až 1989[2] a formálně byly popsány roku 1993 argentinskými paleontology José F. Bonapartem a Rodolfem Coríou.[3]
V březnu roku 2022 byl oznámen objev možných dalších fosilií rodu Argentinosaurus v argentinské Patagonii, není ale jisté, zda se skutečně jedná o zkameněliny právě tohoto sauropoda.[4]
Rozměry
Dochovala se jen neúplná a fragmentární kostra, i tak jsou ale jednotlivé dochované kosti obrovských rozměrů. Pažní kost (humerus) byla dlouhá celých 181 cm, holenní kost (tibia) 155 cm a některé obratle jsou téměř 1,5 m dlouhé. Z těchto rozměrů vědci spočítali pravděpodobnou hmotnost tohoto dinosaura na přibližných 73 tun[5], přičemž horní limit by mohl být až kolem 96,4 tuny.[6][7] To z argentinosaura činí zatím největšího známého suchozemského živočicha všech dob.[8] Stehenní kost tohoto sauropoda by v kompletním stavu měřila na výšku asi 2,5 metru.[9]
Dříve se předpokládalo, že délka argentinosaura mohla dosáhnout 35 až 40 metrů, v roce 2004 byl publikován novější odhad délky, přisuzující tomuto rodu "pouze" 22–26 metrů. Dnes se předpokládá délka okolo 36,6 metru.[10] Argentinosaurus je dnes obecně považován za největšího dobře známého sauropodního dinosaura[11]. Většími živočichy, které s jistotou známe, jsou tak pouze mořští kytovci, jako je největší žijící velryba plejtvák obrovský.[12] Podle jiných odhadů byl argentinosaurus dlouhý asi rovných 30 metrů a vážil přes 50 metrických tun.[13] Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu tohoto obřího sauropoda jsou však jakékoliv přesnější odhady velikosti prozatím nemožné.[14]
V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost argentinosaura na 65 až 75 metrických tun.[15] To z tohoto argentinského titanosaura činí největšího známého suchozemského živočicha vůbec.[16][17]
Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade argentinosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 75 077 až 94 717 kilogramů.[18] Průměrná hmotnost a zároveň jakýsi nejpřesnější dosud získaný odhad hmotnosti tohoto dinosaura činí asi 85 000 kg. Byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737.[19]
Ještě větší sauropodi?
Existují však jisté indicie v podobě obrovitých izolovaných kostí o ještě větších dinosaurech než byl Argentinosaurus, ty se však ztratily nebo o jejich příslušnosti panují dohady (viz Amphicoelias či Bruhathkayosaurus, jehož pozůstatky mohou být zkamenělým kmenem stromu). Zhruba stejně velký byl i Patagotitan, jehož objev byl v médiích oznámen roku 2014 a oficiální popis vyšel roku 2017. Důvody gigantismu těchto obřích dinosaurů jsou zkoumány již po desetiletí. Pravděpodobně se jedná o kombinaci anatomických, fyziologických a ekologických faktorů, které z titanosaurních sauropodů učinily největší suchozemské živočichy všech dob.[20]
Podobně velký mohl být také obří titanosaurní sauropod ze souvrství Candeleros, jehož objev byl oznámen v lednu roku 2021.[21]
Paleoekologie
Je možné, že tito obří sauropodi byli loveni jednotlivci nebo i celými smečkami gigantických argentinských teropodů z čeledi Carcharodontosauridae, jako byli Mapusaurus roseae nebo Meraxes gigas (žijící ve stejných ekosystémech). Nedávná vědecká studie využila pokročilého počítačového 3D modelování a určila rychlost chůze argentinosaura asi na 8 km/h.[22] Podle poučených odhadů porovnáním se současnými slony (pro jedince argentinosaura o hmotnosti 73 tun) produkovali tito obří dinosauři asi 400 kg trusu denně.[23]
Odkazy
Reference
Literatura
- Paul, Gregory S. (1997). "Dinosaur models: the good, the bad, and using them to estimate the mass of dinosaurs". Wolberg, D. L.; Stump, E.; Rosenberg, G. D. DinoFest International Proceedings: 129–154, The Academy of Natural Sciences.
- Carpenter, Kenneth (2006). "Biggest of the Big: A Critical Re-Evaluation of the Mega-Sauropod Amphicoelias fragillimus Cope, 1878". Foster, John R.; Lucas, Spencer G. Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation 36: 131–138, New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin.
- Mazzetta, Gerardo V.; Christiansen, Per; Fariña, Richard A. (2004). "Giants and Bizarres: Body Size of Some Southern South American Cretaceous Dinosaurs". Historical Biology 65: 1–13. doi:10.1080/08912960410001715132.
- Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. "March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs". PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi:10.1371/journal.pone.0078733
Česká literatura
- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 20.
Externí odkazy
- Galerie Argentinosaurus na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Argentinosaurus na Wikimedia Commons
- Článek o argentinosaurovi na webu DinosaurusBlog Archivováno 28. 12. 2017 na Wayback Machine. (česky)
- Rekonstrukce a snímek obratle (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)