Bejt Kešet

Leží v Dolní Galileji v nadmořské výšce 185 metrů, na rozmezí odlesněné planiny s intenzivním zemědělstvím, která se rozkládá východně od vesnice, a okraje pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory) na západní straně. Zhruba 3 kilometry na jih odtud se zvedá izolovaný vrchol hory Tavor. K jihu směřuje také vádí Nachal ha-Šiv'a (a jeho přítok Nachal Azenot), vedoucí podél východního okraje obce.

Vesnice se nachází cca 15 kilometrů jihozápadně od centra města Tiberias, cca 92 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt Kešet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblasti, které obývají izraelští Arabové leží dál na západ (aglomerace Nazaretu) a na jih (Daburija na úpatí hory Tavor). Zhruba 4 kilometry východně od Bejt Kešet leží město Kafr Kama, které obývají izraelští Čerkesové.

Bejt Kešet je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65.

Bejt Kešet byl založen v roce 1944.^[2] K založení osady došlo 15. srpna 1944 a jejími zakladateli i prvními obyvateli byli členové židovských jednotek Palmach.^[3] Šlo o první osadu, kterou Palmach založil.^[4] Potřebné pozemky v této oblasti již předtím do židovského majetku získalo Židovské kolonizační sdružení. Jednalo se o 2500 dunamů (2,5 kilometrů čtverečních) půdy, na které nebylo významnější arabské osídlení.^[5] Původně byl Bejt Kešet situován cca 1 kilometr východněji od nynějšího kibucu.^[6]

V roce 1948, během války za nezávislost, padlo sedm členů kibucu. V oblasti se odehrávaly těžké boje (zejména okolo nedaleké vesnice Ilanija).^[5] Samotný Bejt Kešet byl napaden beduínským kmenem Sabich. V této bitvě padl také Eli ben Cvi – syn pozdějšího izraelského prezidenta Jicchaka ben Cviho. Po válce se osada posunula do nynější lokality.^[6]

Roku 1949 měl Bejt Kešet 84 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3860 dunamů (3,86 kilometrů čtverečních).^[7]

Jméno vesnice je odvozeno od biblického citátu z Druhé knihy Samuelovy 1,18 – "Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem"^[8]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Nachází se tu komplex turistického ubytování מול התבור – Mul ha-Tavor.^[5] Kibuc prochází sociální a ekonomickou proměnou (ústup od kolektivismu).^[9]

V Bejt Kešet funguje zařízení předškolní péče o děti. Základní a střední škola jsou v nedalekém areálu poblíž Zemědělské školy Kadoorie. V obci je k dispozici zdravotní ordinace, plavecký bazén, obchod, synagoga, knihovna a společná jídelna.^[4][6]

Obyvatelstvo kibucu Bejt Kešet je sekulární.^[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Kešet Židé – cca 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 600 osob).^[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která od roku 2007 rychle narůstá. K 31. prosinci 2014 zde žilo 562 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 11,3 %.^[1]

Reference

Související články

• kibuc

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bejt Kešet na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Galil^{[nedostupný zdroj]}
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Rom Galil