C

písmeno latinské abecedy

C je třetí písmeno latinské i české abecedy. Vzniklo z písmene gama Γ řecké abecedy.

C
ZnakC
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode67U+0043
UTF-86743
Číselná entitaCC
EBCDIC195C3
Znakc
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode99U+0063
UTF-89963
Číselná entitacc
EBCDIC13183
Hláskování českéCyril
Hláskování mezinárodníCharlie
IPA: [ˈtʃɑɹliː]
Braille
Morseova abeceda−·−· (cí-lov-ní-ci)
Vizuální reprezentace
C v námořní vlajkové abeceděC v semaforové abeceděC ve znakové řeči
Na tento článek je z technických důvodů přesměrováno heslo C#. Pro programovací jazyk C# přejděte na článek C Sharp.

Písmeno původně ozačovalo latinské hlásky [g] i [k], potřebou jejich grafického rozlišení vzniklo později písmeno G. V období pozdního Říma se výslovnost latinského písmene C v pozici před hláskami [e] a [i] změnila na [c]. Např. jméno Cicero se pak místo [kikero] četlo [cicero]. Tato výslovnost byla přejata i do českého pravopisu, kde doplněním háčku vzniklo písmeno Č pro hlásku, která se v latině nevyskytuje.

Významy

C

Biochemie
aminokyselina cystein
DNA báze cytosin
Elektrotechnika
označení standardní velikosti elektrického článku ve tvaru válceprůměru 23 mm a délce 43 mm (tzv. „malý buřt“)
Formát papíru
normalizovaná pomocná řada
Fyzika
značka veličiny elektrická kapacita
Hromadná doprava
Linka C
Chemie
značka uhlíku
Informatika
C:\ je konvenční označení prvního pevného disku (resp. prvního logického disku na primární diskový oddíl) v operačních systémech založených na CP/M, jako třeba DOS
programovací jazyk Cprogramovací jazyk, od něhož byly odvozeny i další (C++, C#, Objective-C)
Jednotky
soustavě SI značka odvozené jednotky elektrického nábojecoulomb
Mezinárodní poznávací značka
Kuba
Nutriologie
vitamín C
Potravinářství
vejce – druhá nejmenší velikost slepičích vajec
Sport
C se používá jako označení pro kapitána týmu (-C-)
Šestnáctková soustava (a další číselné soustavy o základu větším než 12)
číslice 12
Vzdělávání
průměrná známka (v anglosaském školství, odpovídající českému stupni dobře)
Železnice
označení vozů třetí třídy

c

Fyzika
značka konstanty pro rychlost světla
jednotka aktivitycurie
značka pro měrné teplo
Geometrie
při aplikaci Pythagorovy věty ve tvaru c2 = a2 + b2 přeponu pravoúhlého trojúhelníku
trojúhelníku stranu protilehlou k vrcholu C
mnohoúhelnících o 4 a více vrcholech stranu mezi vrcholy C a D
Hudba
nota
Jednotky
soustavě SI značka předpony pro jednu setinu (centi-)
Železnice
označení lehátkových vozů
označení vozů s oddíly s místy k sezení, která jdou upravit na místa k ležení – lehátkový vůz

Znak
Název
v Unicodu
Roman numeral one hundred
Kódovánídechex
Unicode8557U+216D
UTF-8226 133 173e2 85 ad
Číselná entitaⅭⅭ
Římské číslice
symbol pro 100 (z latinského centum); též psáno jako obyčejné C

Znak
Název
v Unicodu
Double-struck capital C
Kódovánídechex
Unicode8450U+2102
UTF-8226 132 130e2 84 82
Číselná entitaℂℂ
Matematika
Množina komplexních čísel

Znak
Název
v Unicodu
Colon sign
Kódovánídechex
Unicode8353U+20A1
UTF-8226 130 161e2 82 a1
Číselná entita₡₡
Měnová jednotka
značka pro měnovou jednotku colón

Znak
Název
v Unicodu
Degree Celsius
Kódovánídechex
Unicode8451U+2103
UTF-8226 132 131e2 84 83
Číselná entita℃℃
Jednotky
soustavě SI je ℃ (též psáno jako °C) značka vedlejší jednotky teplotystupeň Celsia

¢

Znak¢
Název
v Unicodu
Cent sign
Kódovánídechex
Unicode162U+00A2
UTF-8194 162c2 a2
Číselná entita¢¢
Názvová entita¢
Měnová jednotka
značka pro měnovou jednotku cent

©

Znak©
Název
v Unicodu
Copyright sign
Kódovánídechex
Unicode169U+00A9
UTF-8194 169c2 a9
Číselná entita©©
Názvová entita©
Typografie
značka pro copyright

Ↄ: ROMAN NUMERAL REVERSED ONE HUNDRED; Unicode: U+2183; html: Ↄ
ↄ: LATIN SMALL LETTER REVERSED C; Unicode: U+2184; html: ↄ

Písmeno Ↄ (antisigma) bylo jedním ze tří tzv. klaudiánských písmen přidaných do latinské abecedy císařem Claudiem a vyjadřovalo dvojhlásku BS či PS (podobně jako X se již dříve používalo pro KS či GS). V běžném písmu se klaudiánská písmena neuchytila a používala se řídce pouze za Claudiova života. Mnohem déle se znak Ↄ udržel v římských číslech pro vyjádření vyšších řádů než stovky.

Číslo 1630 (MDCXXX) klasickým způsobem zápisu
Příklad zápisu ze 16. století


Historie

Písmeno C v latině označovalo neznělou souhlásku [k]. Vyvinulo se spolu s písmenem G (označujícím znělý protějšek [g]) z etruského znaku zvaného gimmel, který pocházel z řeckého písmene gamma. Etruština na rozdíl od latiny nerozlišovala znělou a neznělou výslovnost této hlásky, proto pro ni měla pouze jeden znak.

V nejstarších latinských textech se pro zápis [k] i [g] používala písmena C, K a Q: Q před zaokrouhlenými samohláskami, K před A a C v jiných pozicích. Ve 3. století před n. l. bylo vytvořeno písmeno G a pro zápis neznělého [k] zcela převládlo používání C nad K a Q. C se tedy stalo ekvivalentem řeckého písmena kappa a G ekvivalentem písmena gamma. Podle tohoto pravidla pak byla řecká slova přepisována do latinky.

V pozdějším období se ve vulgární latině původní [k] před předními samohláskami změnilo na [t͡s], resp. [t͡ʃ], což ovlivnilo výslovnost psaného C v různých jazycích psaných latinkou.

Výskyty v současných jazycích

Výslovnost psaného <c> v evropských jazycích

Písmeno C je součástí abeced různých jazyků zapisovaných latinkou, má však různé využití a různou zvukovou platnost, danou různým historickým vývojem. C je často součástí různých spřežek, jako například CH.

Ve všech slovanských jazycích psaných latinkou (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, slovinština, chorvatština) se písmeno C vyslovuje jako neznělá alveolární afrikáta [t͡s]. K zápisu [k] slouží písmeno K.

Stejná situace je i v maďarštině, litevštině, lotyštině a albánštině.

V románských jazycích je základní výslovnost neznělá velární ploziva [k]. Před předními samohláskami (I, E) se však výslovnost mění. Ve francouzštině a portugalštině se vyslovuje jako neznělá alveolární frikativa [s]. V italštině a rumunštině se měkčí na neznělou postalveolární afrikátu [t͡ʃ] (jako české č). Ve španělštině se vyslovuje jako neznělá dentální frikativa [θ] (jako neznělé anglické th), v některých oblastech se však vyslovuje [s].

Písmeno K se v těchto jazycích využívá jen zřídka, především v cizích slovech. Hláska [t͡s] se v italštině zapisuje jako Z a v rumunštině Ț. V ostatních románských jazycích se spojení /ts/ nepovažuje za samostatnou hlásku, tedy pro něj nemají zvláštní znak.

V angličtině se C čte podle stejných pravidel jako ve francouzštině, tedy jako [k] nebo [s]. Angličtina kromě toho používá i písmeno K. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V němčině se [k] zapisuje zpravidla písmenem K a [t͡s] jako Z. Písmeno C se používá v cizích slovech a čte se buď [k], nebo [t͡s] (před předními samohláskami).

V ostatních germánských jazycích se rovněž používá písmeno K. Písmeno C je (s výjimkou spřežek) pouze v cizích slovech, kde se před předními samohláskami vyslovuje [s]. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V angličtině, němčině a švédštině se namísto zdvojeného KK píše CK.

V turečtině se C čte jako znělá postalveolární afrikáta [d͡ʒ] (jako české dž).

Tvary s diakritikou

řazeno podle pořadí v Unicode

Znaky jiných abeced

Сс (cyrilice – výslovnost [s]; pochází z řeckého písmena sigma)
ruština, srbština, bulharština aj.

Externí odkazy