Cementoblast
Cementoblast je aktivní buňka podílející se na permanentní dostavbě zubního cementu. Vzniká z folikulárních buněk okolo kořene zubu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Zub_p%C5%99ed_narozen%C3%ADm.jpg/220px-Zub_p%C5%99ed_narozen%C3%ADm.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Zub_po_pro%C5%99ez%C3%A1n%C3%AD.jpg/220px-Zub_po_pro%C5%99ez%C3%A1n%C3%AD.jpg)
Popis a funkce
Cementoblasty jsou aktivní buňky nacházející se v celulárním kořenovém cementu. Produkují organickou matrix kořenového systému. Cement je díky nim schopen se částečně regenerovat (při zlomenině kořene dochází k hojení novotvorbou cementu a dentinového svalku). Cementoblasty jsou tkání ektomezenchymového původu a spolu s tkání epitelového původu (sklovinný orgán s ameloblasty tvořícími sklovinu) tvoří zubní zárodek.
Cementoblasty jsou buňky kulovitého tvaru s poměrně velkým jádrem a obvykle jedním jadérkem. Morfologií se podobají fibroblastům. [1] Mají všechny organely typické pro buňky syntetizující a sekretující proteiny. Typický je výrazný Golgiho aparát, drsné endoplazmatické retikulum, velký počet mitochondrií a cytoplazma bohatá na vezikuly. Při histologickém barvení se používá hematoxylin, eosin a von Kossa barvivo.
Zubní cement a jeho vznik
Zubní cement je mineralizovaná vrstva, která pokrývá kořen a krček zubu a svou strukturou se velmi podobá kosti. Vznik zubního cementu se nazývá cementogeneze a hlavní roli v ní hrají právě cementoblasty. Cementoblasty se ukládají jako epiteloidní vrstva na povrchu dentinu a staví cement, podobně jako osteoblasty vytváří kost. Rozlišujeme cement acelulární (primární) a celulární (sekundární), které se ukládají ve vrstvách.[2]
Primární, také označovaný jako acelulární cement, se ukládá jako prvá vrstva na dentin a pokrývá zub od krčku až ku vrcholu kořene. Někdy, v apikální části kořene, může chybět. Do tohoto primárního cementu jsou zakotvena kolagenní vlákna závěsného zubního aparátu. Cement, obvykle na úzkém pruhu, v krajině zubního krčku, překrývá ukončení skloviny, řidčeji končí právě na její hranici. Sekundární cement, také označovaný jako celulární, se ukládá na vrstvičku primárního cementu a je výrazně vytvořen hlavně v dolní třetině zubního kořene a na apexu. Tento sekundární cement je tvořen lamelami, mezi kterými se nalézají dutinky, v nichž jsou uloženy buňky cementu - cementocyty.
Související buňky
- Cementoklasty jsou buňky, které odstraňují (resorbují) kořenový cement, podobně jako osteoklasty v kosti. Vyskytují se zejména na kořenech dočasných (mléčných) zubů a uplatňují se hlavně v období výměny zubů.[3]
- Cementocyty jsou hvězdicovité buňky podobné osteocytům v kosti. Jejich výběžky jsou méně četné než výběžky osteocytů, jsou kratší a nepravidelnější. Jsou uloženy v kanalikulech, z nichž některé komunikují s dentinovými kanálky.
Odkazy
Reference
Literatura
- JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997. ISBN 80-85787-37-7.
- Richard Jelínek et. al... Histologie embryologie. Praha, Czech Republic: lékařská fakulta UK.
- Thomas W. Sadler. Langmanova lékařská embryologie. 10. vyd. Praha, Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2640-3.
- Eduard Klika. Histologie pro stomatology. 1. vyd. Praha, Avicenum, 1988.
- Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Praha, Maxdorf 2009. ISBN 978-80-7345-202-5