Chaplin obchodním příručím

Manažer velkého obchodního domu dostane dopis, že bylo odhaleno manko ve výši 80 000 dolarů a že posílají detektiva, aby věc prošetřil. Nechá si zavolat svého zástupce a společně se domlouvají, že z pokladny vezmou i zbytek peněz a zmizí.

Do obchodního domu přichází Tulák a vystavené zboží si nejen prohlíží, ale i hned na místě důkladně zkouší. Prodavač není takovým zákazníkem vůbec nadšen, což vyvrcholí sérií drobných potyček mezi oběma muži. Tulák se při té příležitosti také seznamuje s eskalátorem a zjišťuje, že jízda na něm není tak úplně bez nebezpečí. Nastalého zmatku využívají zloději k nenápadnému přesouvání zboží z regálů do svých tašek. Do obchodu přicházejí detektivové a jeden z nich považuje Tuláka pro jeho výstřednost za pachatele krádeže chybějícího zboží. To opět vede k řadě groteskních honiček.

Zástupce manažera obchodu se o lup z pokladny nechce se šéfem dělit, a tak ho v nestřeženém okamžiku omráčí. Tulákovi se podaří uniknout detektivovi a dostává se až do předpokoje manažerovy kanceláře. Zde se setkává se zástupcem, který se chystá k útěku s penězi. Oba na sebe nevěřícně zírají, jsou si totiž velmi podobní - mají stejné vlasy a stejný knírek pod nosem. Po chvíli se zástupce rozhodne nastalé situace využít a navrhuje Tulákovi, aby si vyměnili úlohy. Tulák by měl práci a zástupce by získal dostatek času k úniku s kradenými penězi.

Záměnu skutečně provedou, vymění si oblečení a zástupce si nasadí Tulákovu buřinku. Avšak při pokusu o nenápadný odchod z obchodu je zástupce chycen a zpacifikován detektivem a prodavačem, považují ho za Tuláka. Pravý Tulák jim asistuje a dostane se tak bezpracně ke kufru plnému kradených peněz.

Mezitím se manažer obchodního domu probere z bezvědomí a zjistí, že peníze jsou pryč. Je mu jasné, že je ukradl jeho zástupce. Spěchá do obchodu a narazí na Tuláka v zástupcově oděvu a s kufrem plným peněz. Rozzuřen ho napadne, ale ani jeden z nich nezaznamená, že kufr spadl na eskalátor a odjel. Vše končí hromadnou pranicí, do které se zapletou i přivolaní policisté.

V roce 1932 zakoupil filmový producent Amedee J. Van Beuren práva na Chaplinovy komedie studia Mutual za cenu 10 000 dolarů za každou z nich. Opatřil je novou hudbou, kterou složili Gene Rodemich a Winston Sharples, dodal zvukové efekty a znovu vydal prostřednictvím společnosti RKO Pictures. Chaplin nemohl žádnými legálními prostředky tomuto vydání zabránit.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chaplin obchodním příručím na Wikimedia Commons
• The Floorwalker v Internet Movie Database (anglicky)
• Chaplin obchodním příručím v Česko-Slovenské filmové databázi
• Oficiální stránky filmu