Dům čp. 43 (Kamenický Šenov)

Dům nechal postavit v roce 1813 obchodník se sklem Johann Anton Helzel^{[p. 1]} a v roce 1835 se stal jeho majitelem jeho syn Carl Gottfried Helzel.^[2] Ten objekt přenechal své dceři Karolíně Helzelové, která se provdala za Emanuela Handschkea, jenž se stal v roce 1850 dalším majitelem domu.^[2] Jeho dcera Charlotte Handschkeová nemovitost zdědila v roce 1863, ale ve finanční tísni pak byla nucena dům prodat v roce 1887 Franzi Krausemu.^[2]

Po smrti Franze Krauseho přešlo vlastnictví objektu do rukou jeho vdovy Anny Krausové.^[2] Po jejím úmrtí byl dům prodán pasíři Josefu Horakovi a v roce 1915 pak přešla nemovitost do vlastnictví Marie Horakové^[2]. Během doby, kdy dům vlastnili členové rodiny Horaků, se uskutečnila nová výmalba vnějších (obvodových) zdí nemovitosti. Harry Palme ji v roce 1935 hodnotil jako velice zdařilou, a to nejspíše díky tomu, že v době výmalby v domě bydlel profesor Adolf Becker.^[2]

V roce 1923 se Horakovi přestěhovali do Práchně a nemovitost získal rafinér Karl Palme,^{[p. 2]} který ji vlastnil (dle zápisků Harryho Palmeho) i v roce 1935.^{[2][p. 3]}

Popis některých detailů objektu ale hlavně pak vnitřní dispozice domu je poplatný roku 1935, kdy jej zachytil Harry Palme.^[2]

Památkově chráněný městský obytný dům si nechal postavit kamenickošenovský obchodník se sklem Johann Anton Helzel.^{[p. 1]} Objekt dokončený v roce 1813 je obdélná patrová budova zastřešená mansardovou střechou krytou eternitem.^[10] (Původně byl objekt kryt břidlicí.) Na kamenné přízemí objektu navazuje dřevěné poschodí,^[2] jehož roubení je ze všech stran obloženo svislým prkenným bedněním se spárami překrytými lištami.^[2] Relativně široká prkna bednění jsou na některých stranách domu ozdobena na svých koncích vykrajováním,^[10] což je dobře patrné především na jihovýchodní štítové straně objektu. Na rozhraní přízemí a patra objektu se nachází okrasná římsa se šroubovicovým periodickým „nekonečným“ bílo-červeným vzorem táhnoucí se okolo celého domu. Tato okrasná mezipatrová římsa je opticky podepřena velkým množstvím pilastrů (ukončených na rozhraní přízemí a patra krásnými korintskými hlavicemi), které od sebe oddělují jednotlivá okna zděného přízemí.^[10] (Podle Palmeho se vždy mezi dvěma okny zděného přízemí nacházel poloviční pilastr korunovaný jemnou jónskou hlavicí.^[2]) Všechna čtyři nároží objektu jsou v přízemí ozdobena nárožními pilastry. Ty jsou realizovány masivním kvádrovým zdivem vetknutým do nároží domu.^[2] Na tyto rohové komponenty navazují vkusně zdobené dřevěné rohové pilastry v prvním poschodí zakončené těsně pod střechou ozdobnými hlavicemi.^{[2][p. 4]}

Boční (štítové) stěny a podélné průčelí

Obě štítové strany domu (jihovýchodní a severozápadní) měly každá po čtyřech okenních osách^[10] a byly v podkroví původně obloženy břidlicí,^[2] ale dnes (rok 2022) je obložení tvořeno eternitem. (Výjimku tvoří severozápadní štítová strana, která má nejspíše z pozdější doby přestavbou zřetelně nesymetricky zaslepenu 2. okenní osu zleva, a to jak ve zděném přízemí, tak i na úrovni dřevěného patra.)

Podélné průčelí objektu (rovnoběžné s osou Palackého ulice) disponuje šesti okenními osami. Ve 4. ose zleva se nachází honosně zdobený hlavní vchod do objektu.^[10] Obdélná okna v přízemí mají profilované parapetní římsy a jejich okenní rámy jsou po obvodě dekorovány štukovými pásy. Dvojice oken symetricky umístěných nejblíže u vchodových dveří byla původně chráněna krásnými železnými mřížemi.^[2] V roce 2022 bylo železnou mříží chráněno jen jedno z těchto oken, to umístěné napravo od vchodu.

Vchodová výzdoba

K domovním dveřím v přízemí (v podélné stěně objektu orientované do Palackého ulice) stoupá nevysoké dvojramenné schodiště s několika málo schody a s vyzděnou lícní stěnou ve funkci zábradlí.^[2] Schodiště směrem do ulice je chráněno z každé strany jedním čtyřhranným nevysokým nárožním kamenem (patníkem) se zaoblenými svislými rohy a oblou „čepicí“ na svém vrcholku. Honosná vnější fasáda domu obsahuje ve 4. okenní ose zleva dvoukřídlé dřevěné domovní dveře, které jsou v přízemí obkrouženy masivním zdobným pískovcovým portálem.^[10] Jeho vertikálním základem jsou rostlinnými motivy (květinovým dekorem) ozdobené pilastry (levý a pravý) přerušené asi ve dvou třetinách výšky od podlahy krátkými římsami. Obě tyto římsičky mezi pilastry jsou spojeny masivním půleliptickým obloukem nadpraží.^[10] Vnitřek tohoto oblouku je vyplněn ozdobným ornamentem dvou symetricky propletených lodyh. Vchodové dřevěné dveře mají horní hranu tvarovanou do půlelipsy, která zapadá do dolní hrany nadpražního oblouku. Nadpraží je profilované a v jeho nejvyšším bodě se nachází volutový klenák.^[10] Nad výše uvedeným portálem se nachází profilovaná nadedveřní římsa se segmentově prohnutou střední částí, kde se nachází horní část klenáku, který původně obsahoval iniciály Johanna Antona Helzela (J. A. H.)^{[p. 1]} a číslo 43;^[10] z obou stran nahoře pak byl uveden rok dokončení stavby 1813.^[2]

Další detaily a vnitřek domu

Strana objektu orientovaná na severozápad a zadní chodba domu byly původně pokryty břidlicí.^[2] Za domem stávala kůlna, oddělena od hlavního objektu úzkým dvorkem.^[2] Kůlna byla později přestavěna a přizpůsobena pro účely obchodu.^[2] Tato budova (původně kůlna) lehla popelem při požáru, který založil pyroman Adolf Gruner mladší; dům samotný nepřišel při požáru k úhoně.^[2]

Ve zděném přízemí domu byly stropy tvořené valenými klenbami s lunetami a štukovou výzdobou.^[10] V dřevěném patře se pak nacházely stropy trámové a táflované.^[10] V prvním poschodí domu stály za pozornost (dle popisu Harryho Palmeho): „obzvláště pěkné pokojové dveře s nápadně vysokým prahem.“^[2]

• 
  Detail vchodu do domu v roce 1910
• 
  Celkový pohled na dům (rok 1910)
• 
  Celkový pohled na dům (rok 1920)
• 
  Pohled na objekt z horní části Palackého ulice
• 
  Pohled na dům z Tyršovy ulice

Poznámky

Reference

Literatura

• PALME, Harry. Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov: pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli. Překlad Alena Smolíková. Vydání první. Kamenický Šenov: město Kamenický Šenov, 2018; 835 stran; ISBN 978-80-87100-38-7.

Související články

• Seznam kulturních památek v Kamenickém Šenově

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palackého čp. 43 na Wikimedia Commons