Elza Soaresová
Elza Soaresová, rozená Elza Gomes da Conceição (23. června 1930 Rio de Janeiro – 20. ledna 2022[1]) byla brazilská zpěvačka, označovaná za jihoamerický protějšek Tiny Turnerové a za královnu samby.[2] Byla známá svým chraplavým hlasem a spojováním latinskoamerické písňové tradice se scatovým projevem i doprovodem rockové nebo elektronické hudby.
| Elza Soaresová | |
|---|---|
 Elza Soaresová (2010) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Elza Gomes da Conceição |
| Narození | 23. června 1930 Rio de Janeiro |
| Úmrtí | 20. ledna 2022 (ve věku 91 let) Rio de Janeiro |
| Žánry | samba a Música Popular Brasileira |
| Povolání | zpěvačka, jazzová hudebnice, hudebnice a Samba-enredo interpreter |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | alt |
| Ocenění | Latin Grammy Award for Best MPB Album (2016) Prêmio da Música Brasileira |
| Manžel(ka) | Garrincha (1966–1982) |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházela z chudinské favely Moça Bonita, ve třinácti letech porodila první dítě a v jednadvaceti se stala vdovou s pěti potomky. Když jí bylo šestnáct let, objevil její pěvecký talent v rozhlasovém konkursu Ary Barroso; začala zpívat s orchestrem Garam de Bailes a v roce 1960 vydala první sólové album Se Acaso Você Chegasse. Spolupracovala s předními osobnostmi brazilské hudby jako jsou Miltinho, Caetano Veloso, Seu Jorge nebo Chico Buarque. Poté, co kritizovala vojenskou diktaturu v písni „Opinião“, byla zatčena a donucena odejít na šest let do exilu. Angažovala se v kampaních na podporu práv žen, nízkopříjmových skupin či etnických a sexuálních menšin.[3]
Koncertovala v Chile během mistrovství světa ve fotbale 1962 a seznámila se zde s fotbalistou Garrinchou. Vztah mezi nimi vyvolal v katolické Brazílii mediální skandál, Garrincha poté odešel od rodiny a v roce 1966 se se Soaresovou oženil. Manželství skončilo v roce 1977 v důsledku Garrinchovy závislosti na alkoholu.[4]
BBC Radio ji v roce 1999 označilo za nejlepší brazilskou zpěvačku tisíciletí.[5] Za album A Mulher do Fim do Mundo získala v roce 2016 Latin Grammy Award. Její životní příběh inspiroval knihu Elza Soares: Cantando para não enlouquecer a muzikál Crioula. Federální univerzita Rio Grande do Sul jí v roce 2019 udělila čestný doktorát.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elza Soaresová na Wikimedia Commons - Dicionário Cravo Albin da Música Popular Brasileira Archivováno 10. 10. 2019 na Wayback Machine.
.jpg){kind=link}