Ernst Hirschl
Ernst Hirschl (1. listopadu 1888 Český Krumlov[1] – 12. března 1946 České Budějovice) byl československý politik německé národnosti, poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, za války nacistický aktivista, popravený pak československými úřady.
| Ernst Hirschl | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | DSAP KSČ DDFP NSDAP |
| Narození | 1. listopadu 1888 Český Krumlov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. března 1946 České Budějovice  Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
V komunálních volbách v roce 1919 v Českém Krumlově zvítězila jím vedená kandidátka Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, ale starostou se stal až v květnu 1920 (do roku 1923), předtím zastával post prvního zástupce starosty. Po dalších volbách v roce 1923 pak byl zvolen druhým místostarostou.[2] Podle údajů k roku 1925 byl sekretářem Mezinárodního všeoborového svazu v Českém Krumlově.[3]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal za KSČ mandát v Národním shromáždění.[4]
V srpnu 1926 ovšem vystoupil z poslaneckého klubu KSČ a ohlásil návrat k německým sociálním demokratům, v prosinci 1926 byl rozhodnutím volebního soudu zbaven mandátu. Místo něj do sněmovny nastoupil jako náhradník František Škola.[5] Důvodem Hirschlova odchodu z komunistické strany byly jeho problémy s alkoholem a dluhy, které vedly i ke zpronevěře části odborových fondů. Po vyloučení z KSČ žil koncem 20. let 20. století v bídě a u prezidenta republiky za něj intervenoval Hans Spiro, majitel papíren ve Větřní. Politicky se angažoval v odborové organizaci Německé demokratické svobodomyslné strany. V červnu 1927 a září 1928 byl krajskými soudy v Český Budějovicích, resp. Plzni odsouzen na osm, resp. čtyři měsíce vězení dle Zákona na ochranu republiky za různé převážně slovní delikty spácháné na jaře 1926.[6][7] Za druhé světové války se přidal k nacistům, byl členem oddílů SA, vyhrožoval místním Čechům v Českém Krumlově. Za to byl 12. března 1946 Mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a ještě téhož dne oběšen.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- KERLES, Marek. Rudá záře nad Sudety. Lidové noviny. 10. 12. 2011, s. 21–22.