Ernst Hirschl

československý člen československého Národního shromáždění, politik německé národnosti a místní politik

Ernst Hirschl (1. listopadu 1888 Český Krumlov[1]12. března 1946 České Budějovice) byl československý politik německé národnosti, poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, za války nacistický aktivista, popravený pak československými úřady.

Ernst Hirschl
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1926
Stranická příslušnost
ČlenstvíDSAP
KSČ
DDFP
NSDAP

Narození1. listopadu 1888
Český Krumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. března 1946
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

V komunálních volbách v roce 1919 v Českém Krumlově zvítězila jím vedená kandidátka Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, ale starostou se stal až v květnu 1920 (do roku 1923), předtím zastával post prvního zástupce starosty. Po dalších volbách v roce 1923 pak byl zvolen druhým místostarostou.[2] Podle údajů k roku 1925 byl sekretářem Mezinárodního všeoborového svazu v Českém Krumlově.[3]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal za KSČ mandát v Národním shromáždění.[4]

V srpnu 1926 ovšem vystoupil z poslaneckého klubu KSČ a ohlásil návrat k německým sociálním demokratům, v prosinci 1926 byl rozhodnutím volebního soudu zbaven mandátu. Místo něj do sněmovny nastoupil jako náhradník František Škola.[5] Důvodem Hirschlova odchodu z komunistické strany byly jeho problémy s alkoholem a dluhy, které vedly i ke zpronevěře části odborových fondů. Po vyloučení z KSČ žil koncem 20. let 20. století v bídě a u prezidenta republiky za něj intervenoval Hans Spiro, majitel papíren ve Větřní. Politicky se angažoval v odborové organizaci Německé demokratické svobodomyslné strany. V červnu 1927 a září 1928 byl krajskými soudy v Český Budějovicích, resp. Plzni odsouzen na osm, resp. čtyři měsíce vězení dle Zákona na ochranu republiky za různé převážně slovní delikty spácháné na jaře 1926.[6][7] Za druhé světové války se přidal k nacistům, byl členem oddílů SA, vyhrožoval místním Čechům v Českém Krumlově. Za to byl 12. března 1946 Mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a ještě téhož dne oběšen.[2]

Odkazy

Reference

Literatura

  • KERLES, Marek. Rudá záře nad Sudety. Lidové noviny. 10. 12. 2011, s. 21–22. 

Externí odkazy