Ferdinand Veverka
Ferdinand Veverka (29. ledna 1887 Bělá pod Bezdězem[3] – 7. dubna 1981 Paříž)[4] byl český a československý diplomat, politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.
| Ferdinand Veverka | |
|---|---|
 Ferdinand Veverka | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Čs. vyslanec v Rumunsku | |
| Ve funkci: 1920[1] / 1921[2] – 1924 | |
| Předchůdce | Bohumil Čermák[1] / Vladimír Hellmuth[2] |
| Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
| Ve funkci: 1937? – 1939 | |
| Předchůdce | Jan Šeba |
| Čs. vyslanec ve Švýcarsku | |
| Ve funkci: 1924 – 1928 | |
| Předchůdce | Robert Flieder |
| Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
| Čs. vyslanec Československa v USA (pod vyslanectví v USA spadala i Kuba) | |
| Ve funkci: 1928 – 1936 | |
| Předchůdce | Zdeněk Fierlinger |
| Nástupce | Vladimír Hurban |
| Čs. vyslanec v Rakousku | |
| Ve funkci: 1936 – 1937 | |
| Předchůdce | Zdeněk Fierlinger |
| Nástupce | František Bořek-Dohalský |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nár. soc. |
| Narození | 29. ledna 1887 Bělá pod Bezdězem  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. dubna 1981 (ve věku 94 let) Paříž  Francie |
| Choť | Kornélie Veverková |
| Děti | Ferdinand Veverka ml. |
| Příbuzní | Viktoria Duphenieux (vnučka) |
| Profese | politik |
| Commons | Ferdinand Veverka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se v roce 1887 v Bělé pod Bezdězem do rodiny Vojtěcha Veverky (1848–1890) a Anny Schneebergerové (1851– ?). Jeho bratranec byl fotograf Adolf Schneeberger (1897–1977) a účastník odboje Emil Schneeberger (1900–1942). Byl příbuzný s MUDr. Václavem Lüftnerem (1855–1925).[zdroj?]
Před rokem 1918 působil ve Státoprávní pokrokové straně. V průběhu roku 1918 působil ve vedení mládežnické organizace České státoprávní demokracie, následně zasedal v Revolučním národním shromáždění[5] za Československou stranu socialistickou (dříve národní sociálové, pozdější národní socialisté). Mandátu se vzdal v červnu 1919. Byl profesí soukromníkem.[6]
Za první republiky působil v diplomatických službách. Zastupoval ČSR na Kubě, v Rakousku, Rumunsku,[7] USA a Švýcarsku. Byl stálým delegátem Československa u Společnosti národů.[8] Vystudoval práva a poté v Paříži absolvoval Institut d'études politiques de Paris. Byl kolegou Edvarda Beneše a přítelem amerického prezidenta Woodrow Wilsona. V roce 1938 koupil zámek, dvůr a pivovar v Dolních Lukavicích, kde se v zámecké kapli oženil s Kornélií Grégrovou (1891–1974) dcerou Julia Grégra. V roce 1945 byl Veverka označen za zrádce a kolaboranta a jeho majetek byl konfiskován. Byl obviněn, že předal československé vyslanectví v Rumunsku německému vyslanci „...slavnostním způsobem ihned po okupaci Čech a Moravy, bez nátlaku rumunské vlády, na prostou žádost německého vyslance a to bez protestu, aniž by vyčkal, jaké stanovisko zaujme ostatní svět“.[9] Do února 1948 ale řízení nebylo ukončeno. Závěrečný výměr ministerstva zemědělství je datován 18. března 1948 a vyzněl pro Veverku negativně. V té době již ale manželé Veverkovi byli v emigraci (odešli do Francie). Ferdinand Veverka se znal s etiopským císařem Haile Selassiem I., který mu tehdy nabídl práci osobního politického poradce. Působil pak 12 let v Etiopii.
Jeho syn Ferdinand Veverka ml. se o zámek v Lukavicích po roce 1989 úspěšně přihlásil a přesídlil zpět do Čech.[10][11] Dcera Kornélie se v roce 1937 provdala za Bedřicha Hildprandta, majitele zámku v Blatné, který byl jí a jejím dcerám rovněž v roce 1992 navrácen.[12]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Veverka na Wikimedia Commons - Ferdinand Veverka v Revolučním národním shromáždění
.jpg){kind=link}