František Dolejška

český filantrop a středoškolský pedagog

František Dolejška (30. září 1838 Praha[1]3. července 1909 Pula[2]) byl český středoškolský profesor. Vyučoval nejprve těsnopis, později kaligrafii na pražské technice, na městské vyšší dívčí škole a v Českoslovanské akademii obchodní. Vytvořil vlastní krasopiseckou metodu. Vystupoval v soudních sporech jako znalec písma. Věnoval se dobročinnosti (chudinská péče, zdravotnická záchranná služba).

František Dolejška
František Dolejška r. 1892, foto z archivu ÚČL AV ČR
František Dolejška r. 1892, foto z archivu ÚČL AV ČR
Narození30. září 1838
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. července 1909 (ve věku 70 let)
Pula
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát v Národních listech z r. 1869, propagující Dolejškovy veřejné kurzy těsnopisu na pražské technice.

Život

Narodil se r. 1838 v Praze.[3]

Zprvu vyučoval těsnopis na malostranském reálném gymnáziu. Později složil zkoušku z kaligrafie a získal místo lektora na české technice. Působil zde 41 let a za zásluhy byl oceněn čestnou medailí. Krasopis učil také na městské vyšší dívčí škole (40 let) a Českoslovanské akademii obchodní (36 let od založení školy r. 1872) a jako nepovinný předmět na gymnáziu ve Spálené ulici.[4] Provedl reformu latinského písma, položil základ moderního kupeckého písma a vytvořil vlastní krasopiseckou metodu, schválenou ministerstvem vyučování.[3]

Veřejně vystupoval rovněž v roli soudního znalce v oboru písma, například ve sporech o pravost podpisů na směnkách[5] nebo v procesu s Omladinou, kde se vyjadřoval k autorství letáků.[6]

Byl aktivní i jako filantrop. Od roku 1876 byl členem vedení spolku pro podporu chudých; za svou činnost získal zlatý záslužný kříž. Rovněž se angažoval v Pražském dobrovolném ochranném sboru a jím spravované záchranné stanici, kde od roku 1886 zastával funkci jednatele;[3] valná hromada sboru mu v květnu 1909 udělila čestné členství.[7] Byl také dlouholetým členem Měšťanské besedy.[8]

15. září 1908 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu a odjel na léčebný pobyt na ostrovy Brioni (dnešní Chorvatsko), kde 3. července 1909 zemřel.[3] (Podle matriky je místem jeho úmrtí nemocnice ve městě Pula.)[1] Pohřben byl 8. července na Olšanech.[8]

Dílo

  • Methodický postup kupeckého písma pro obchodní akademie a vyšší školy obchodní (1904)[9]

Reference

Externí odkazy