František Jirčík
František Jirčík, uváděný též jako Jirčik, Franz von Jurczek, Juerczek, Jurczik či Juerczik (1758 Kutná Hora – 19./21. prosince 1805 Uherské Hradiště), byl rakouský generálmajor, který bojoval v bitvě u Slavkova.[1]
| František Jirčík | |
|---|---|
| Narození | 1758 Kutná Hora |
| Úmrtí | 19. prosince 1805 (ve věku 46–47 let) nebo 21. prosince 1805 (ve věku 46–47 let) Uherské Hradiště |
| Povolání | voják |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vojenská kariéra
Narodil se v roce 1758, kdy generál Laudon přinutil Prusy k ústupu z Čech a skončila třetí válka o Slezsko.[2]
V roce 1778 vstoupil do 12. německo-banátského pohraničního pluku jako praporčík, v době války o bavorské dědictví, do níž se též zapojil. V roce 1789 přešel ke generálnímu štábu rakouské armády, byl povýšen na nadporučíka.
V roce 1790 se zúčastnil rakousko-turecké války. Během války vynikl odvahou a chytrostí a byl povýšen na kapitána. Při tažení Srbskem u města Kladovo vyjednával s tureckou stranou o kapitulaci pevnosti. V roce 1796 byl povýšen na majora a stal se proviantním důstojníkem generálního štábu.
Zúčastnil se také první koaliční války v Itálii a v lednu 1797 byl povýšen na plukovníka.[2] Při obléhání Mantovy 16. ledna 1797 byl zajat se sborem markýze di Provera.[3] Po svém propuštění bojoval v císařské armádě v Bavorsku. Dne 1. června 1801 byl povýšen na plukovníka Slavonského hraničářského pěšího pluku č. 8 v Nové Gradišce.[3] Dne 1. září 1805 byl povýšen do hodnosti generálmajora[2] se zpětnou platností od 27. března téhož roku.[3]
Bitva u Slavkova
.jpg)
Dne 2. prosince 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, byl pověřen velením pěší brigády v rakouské části smíšené spojenecké 4. kolony generálů Kolowrata a Miloradoviče, která celkově čítala asi 16 200 mužů a 75 děl.[4] Druhé rakouské brigádě v této koloně velel generál Rottermund. V jednotce sloužily vesměs posádkové záložní prapory složené z nezkušených nováčků bez válečných zkušeností.[2][5] Jirčíkovu velení v brigádě (celkem necelých 5000 mužů) podléhaly tyto jednotky:[6][7]
- 1. pěší pluk císaře Františka (1 rezervní prapor)
- 9. pěší pluk Czartoryski (1 rezervní prapor)
- 29. pěší pluk Lindenau (1 rezervní prapor)
- 38. pěší pluk Wúurttemberg (1 rezervní prapor)
- 49. pěší pluk Kerpen (1 rezervní prapor)
- 55. pěší pluk Reuss-Greiz (1 rezervní prapor)
- 58. pěší pluk Beaulieu (1 rezervní prapor)
- 2 roty vídeňských dobrovolných myslivců (byly k jednotce přiděleny, boje se však nakonec nezúčastnily)
- 2 roty pionýrů
Během bitvy o Pratecký kopec byl Jirčík těžce zraněn.[8][9] Byl převezen do Uherského Hradiště, kde následkům zranění o tři týdny později podlehl – jako jediný rakouský generál v této bitvě.[10] V různých pramenech se uvádí datum úmrtí 19. či 21. prosince 1805.[2]
Připomínky
Jirčíkovo jméno bylo uvedeno mezi významnými veliteli rakouské armády ve vídeňském vojenském muzeu Arsenalu.[2] V roce 1995 byl péčí členů jednotky historického rakouského pluku Kaiser postaven pomník Jirčíkovi a jeho brigádě na vrcholu Prateckého kopce vedle Muzea památníku Mohyla míru.[11]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jirčík na Wikimedia Commons - Franz Jircik v AustriaWiki na Austria-Forum (německy)
