František Michálek (skladatel)

Narodil se na ostrově Vis v Dalmácii, kde byl jeho otec varhaníkem a ředitelem Městské hudební školy. Jako pedagog byl velice úspěšný a publikoval řadu škol pro různé hudební nástroje (kontrabas, violoncello, viola, trombón, tuba, trubka, fagot aj.) i Univerzální školu pro všechny dechové nástroje. Ze svého povolání varhaníka se věnoval i chrámové hudbě a pro potřeby svého kostela sestavil český kancionál. Syn tak vyrůstal v hudebním prostředí a od dětství hrál na klavír a na varhany.

V roce 1901 se rodina vrátila do Čech a František byl přijat na Pražskou konzervatoř. Studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. V roce 1915 absolvoval mistrovský kurz skladby u Vítězslava Nováka.

Stal se ředitelem kůru v Pardubicích. V Pardubicích působil i jako varhaník v krematoriu a jako sbormistr pěveckého spolku Suk. Po založení Městské hudební školy se stal jejím ředitelem. Vyučoval hře na klavír, varhany a harmonii. Krátce řídil rovněž Pardubickou filharmonii.

V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem varhanní hry na brněnské konzervatoři. Dále působil jako koncertní varhaník. Ve spolupráci s brněnským rozhlasem uskutečnil na 60 rozhlasových koncertů. Byl oblíbený jako pohotový improvizátor.

Za okupace pracoval jako inspektor soukromých hudebních škol a jako člen (později i předseda) zkušební komise. V roce 1946 byl jmenován profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v roce 1948 se habilitoval docentem.

Byl známý i jako varhanář. Již během svého působení v pardubickém krematoriu inicioval postavení nového nástroje a navrhl jeho dispozici. Později navrhl řadu varhan a úspěšně řešil problémy varhan jak z technického, tak i uměleckého hlediska. Mezi dochované varhany v jeho pojetí patří např. nástroje v Židlochovicích, v Brně-Králově-Poli, v Uherském Hradišti nebo v kostele na Vranově u Brna. Navrhl rovněž varhany pro Janáčkovu Akademii v Brně a pro Husův sbor. Spolupracoval s generálním ředitelstvím varhanářské firmy v Krnově. Řídil i stavbu moderních varhan na Stadiónu v Brně. Z oboru varhanářství připravoval i praktické učebnice, nestačil je však dokončit.

Klavírní skladby

• 2 suity pro klavír (1913, 1932)
• Trios petitts morceaux (1928)
• Drobné klavírní skladby (1934)

Varhanní skladby

• Fantasie D-dur (1914)
• Fugy (1917)
• Partita na chorál Všichni věrní křesťané (1949)
• Introdukce a passacaglia (1948)
• Chorálové předehry (1951)

Komorní skladby

• Serenáda pro smyčcový orchestr (1914)
• Adagio pro housle a varhany (1937)
• Passacaglia a fuga pro smyčcový kvartet a varhany (1937)

Sbory

• Ctibor (mužský sbor na slova Jána Botta, 1923)
• Novoročná (1922)
• Husitská (1922)
• Pozdrav (1932)
• Náš erb (slova Josef Václav Sládek, 1932)

Chrámové skladby

• Missa Scti. Francisci
• Mše ke cti sv. Václava
• Ave Maria pro soprán a varhany (1931)
• Svatý Václave pro soprán, mužský sbor a varhany (1952)
• 6 Pange lingua v církevních tóninách (1949)

Scénická hudba

• Mrtvá nevěsta (melodram na slova Jana Nerudy, 1912)
• Pan Johanes (hudba k divadelní hře Aloise Jiráska, 1922)

Upravoval a redigoval Zpěvy moravských kopaničářů a 20 svazků varhanních skladeb starých českých mistrů.

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Barbara Rosolová: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2009
• Bohumil Štědroň, Hudební rozhledy 1952, č. 1

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Michálek (skladatel)
• František Michálek v Encyklopedii dějin města Brna
• Barbara Rosolová: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře
• Bruntálský a krnovský deník^{[nedostupný zdroj]}