Fridrich Kazimír Frýštatský
Fridrich Kazimír Frýštatský (prosinec 1541 / leden 1542 Pardubice[1] – 4. května 1571 Přelouč[2]) byl těšínský kníže z rodu Piastovců. Od roku 1560 působil jako spoluvladař svého otce Václava III. Adama Těšínského nejprve na Fryštátě a Skočově a od roku 1565 také v Bílsku.
| Fridrich Kazimír Frýštatský | |
|---|---|
 | |
| Narození | leden 1542 Pardubice |
| Úmrtí | 4. května 1571 (ve věku 29 let) Přelouč |
| Místo pohřbení | Pardubice |
| Povolání | aristokrat |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Rodiče | Václav III. Adam Těšínský a Marie Těšínská z Pernštejna |
| Rod | Piastovci, těšínská větev Piastovců a slezští Piastovci |
| Příbuzní | Adam Václav Těšínský (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se jako druhé dítě těšínského knížete Václava III. Adama Těšínského a Marie Těšínské z Pernštejna, dcery Jana IV. z Pernštejna. Po uznání plnoletosti v roce 1560 získal od otce do správy několik pozemků. Přestože jeho příjem nebyl vysoký, vedl Fridrich Kazimír přepychový životní styl, a zahájil výstavbu svého nového, přepychového sídla Ráj, čímž v krátké době přivedl své pozemky k bankrotu. Hodnota jeho dluhů se vyšplhala na částku 244 tisíc tolarů.
28. prosince 1563 si vzal za ženu Kateřinu, dceru lehnického knížete Fridricha III. Lehnického. S ní ve Fryštátě založil svou vlastní rodovou větev se sídlem na tamním hradě. Měli jednu dceru, Kateřinu (6. srpna 1565 – prosinec 1571).
Fridrich Kazimír zemřel v roce 1571 na cestě do Prahy v Přelouči a byl pochován v po boku své matky Marie Těšínské z Pernštejna, v kostele svatého Bartoloměje[3] v Pardubicích. Jeho smrtí vymřeli Piastovci ve Fryštátě, který jako léno českých králů přešel na císaře Maxmiliána II. Habsburského.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryderyk Kazimierz frysztacki na polské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Kazimír Frýštatský na Wikimedia Commons - Mgr. RADIM JEŽ: Těšínští Piastovci renesančního věku: Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), Rigorózní práce FF MU 2009
- Roman Lindner: Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát Archivováno 5. 6. 2021 na Wayback Machine.
