Gmina Skała

Nejstarší lidské osídlení potvrzují archeologické nálezy neandertálského člověka, např. v jeskyni Jaskinia Ciemna a jejím okolí.

Zakládací listina města Skała byla vydána 10. listopadu 1267 Boleslavem Stydlivým a město založila řeholnice Salomena Polská.^[2][3]

Významným historickým hradem gminy je Ojców.

Během Kościuszkova povstání v roce 1794, po bitvě u Racławic byl zde zřízen vojenský tábor a 18. května 1794 došlo k bitvě s pruskými vojsky, která obsadila tábor a město.^[2][3]

Během Lednového povstání zde působili povstalci a v Ojcówě byl zřízen povstalecký tábor. Ve dnech 4. až 5. března 1863 se na hřbitově ve Skałe odehrála vítězná bitva povstalců s ruskými vojáky.^[2][3]

Později, po potlačení Lednovém povstání, v roce 1869 ztratila Skała svá městská práva, která byla obnovena až v roce 1987.^[2][3]

V letech 1975–1998 patřila gmina do dnes již zaniklého Krakovského vojvodství (Województwo krakowskie).^[2][3]

Přírodní bohatství gminy je dáno Ojcowským národním parkem na východě a krajinným parkem Dłubniański Park Krajobrazowy na západě. Oblast je na vápencovém podkladu sedimentů pravěkého moře s četnými krasovými jevy především v údolí Prądnika. Občasně se zde vyskytují také spraše, jíly, písek, pískovec a štěrk. Z četných skalních útvarů je asi nejznámější Krakovská brána, Rękawica a Pochylec.^[2][3]

Vodstvo gminy náleží řekám Prądnik a Dłubnia z povodí veletoku nejdelší polské řeky Visla a úmoří Baltského moře.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gmina Skała na Wikimedia Commons

Reference