Hřbitov v Českém Těšíně

Po rozdělení Těšína po první světové válce československá vláda povolila zákonem č. 240 z roku 1922 bezúročnou půjčku Českému Těšínu ve výši 15 milionů Kč na vybudování radnice, kostelů, škol, hřbitova, jatek atd.^[3] Hřbitov byl postaven podle projektu architekta Eduarda Davida a v letech 1920–1928 postaven těšínskou firmou Eugen Fulda. Byl otevřen v říjnu 1925. Původní areál hřbitova byl rozdělen na tři samostatné části. Pravá strana náležela evangelíkům a levá strana katolíkům. Židovská část byla umístěna na severní straně od vstupu na hřbitov za židovským pohřebním domem. V roce 2003 byl soubor staveb hřbitova prohlášen za kulturní památku České republiky.

Židovský hřbitov byl založen v roce 1924, pohřební dům v roce 1926, hřbitov byl za války těžce poškozen nacisty. Macevy stály v deseti pravidelných řadách. Pohřby se zde konaly do roku 1969^[4] a poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1986.^[5] Hřbitovní dům je stavba na centrálním půdorysu k němuž jsou připojeny nižší stavby sakristie, kněžiště a portálu. Po adaptaci v roku 2010 jej zakoupil od města sbor Luterské evangelické církve a. v.^[6]

Historizující stavba s barokními a empírovými prvky z roku 1928 je postavena na centrálním půdorysu na západní straně vstupu na hřbitov. Na severní straně centrální části je přistavěna půlkruhová apsida kněžiště, na jižní a východní straně jsou vstupní průčelí s předsíni, dórskými sloupy a trojúhelníkovým tympanonem. Kaple je členěná kordonovou a profilovanou korunní římsou. V průčelí pod korunní římsou jsou tři termální okna, v nárožích jsou čtyři vysoká okna. Na vysoké valbové střeše je sanktusník se zvonovou střechou. Interiér je zaklenutý vysokou křížovou klenbou s výsečemi. Kaple ke propojena chodbou se správní budovou. Chodba má devět otevřených arkád a je zaklenuta křížovou klenbou.^[7] V roce 2022 byla ukončena obnova hřbitovní kaple.^[8][9] Hřbitovní kaple je využívána jako smuteční síň.^[10]

Správní budova je dvoupodlažní zděná stavba na kamenné podezdívce s valbovou střechou situovaná na severní straně vstupu na hřbitov propojená otevřenou chodbou se hřbitovní kaplí. Jižní průčelí je členěno dvěma okenními osami a nárožními pilíři. Nad okny v prvním podlaží jsou v omítce provedeny plastické půlkruhy. Pod okny jsou římsy. V severním průčelí je vstup do budovy s předsíní s jedním polem klenby arkády.^[7]

Oplocení je tvořeno kamennou podezdívkou, vyzděnými sloupy, na nichž jsou kamenné koule, a svisle členěnými kovovými výplněmi.^[7] Památkově chráněna je část oplocení v místě nástupního prostoru se vstupem.^[10] V roce 2020 proběhla rekonstrukce osmi polí oplocení, kde výplň mezi sloupky tvořila železobetonová stěna s vloženou kosočtverečnou mříží. Nově byly použity plotové prefabrikáty s tím, že byla použita stejná povrchová úprava omítkou s původní strukturou, pískovcovými koulemi a tepaných mříží v každém poli. Tato část není památkově chráněna.^[11]

• Ladislav Báča – pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea.
• Bedřich Havlíček – středoškolský pedagog, regionální historik, etnograf a vlastivědný pracovník.
• Henryk Jasiczek – polský novinář, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku.
• Josef Koždoň – slezský politik, předseda Slezské lidové strany, propagátor slezské autonomie a nezávislosti, slezský národní buditel a v letech 1923–1938 starosta Českého Těšína.
• Ida Münzbergová – těšínská malířka.
• Emil Škrabiš – český politik a zemědělský inženýr, bývalý senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek a člen KDU-ČSL.

• 
  Hřbitovní kaple
• 
  Původní židovský pohřební dům
• 
  Správní budova
• 
  Náhrobek Ladislava Báči

• Seznam kulturních památek v Českém Těšíně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřbitov na Wikimedia Commons
• Soubor staveb hřbitova, ul. Hřbitovní