Helena Bochořáková-Dittrichová

Narodila se v rodině vyškovského obchodníka Ferdinanda Dittricha a jeho manželky Kláry, rozené Horníčkové. Pokřtěna byla Helena Maria Klára.^[4] Otec, jehož rod se usadil ve Vyškově již v 18. století, byl Němec, matka byla Češka. Dcera Helena byla nejmladší ze šesti sourozenců, jediná se dožila dospělosti. Po ukončení docházky na základní německé škole odjela (jako šestnáctiletá) studovat malířství do Vídně.^[5] V devatenácti letech se provdala^[4] za V. Bochořáka, a za manželem se odstěhovala do Brna.

Na doporučení malíře Františka Podešvy se pokusila v roce 1919 o přijetí na grafickou speciálku Akademie výtvarných umění v Praze, studovat chtěla u prof. Augusta Brömse Byla přijata jako mimořádná posluchačka do třetího ročníku a v roce 1922 úspěšně dostudovala.^[5] Na základě zdárně ukončeného studia se jí podařilo získat stipendium na studijní pobyt v Paříži. Spolu s manželem, který jako pedagog absolvoval zahraniční studijní pobyty, navštívila další evropské země, USA, Sovětský svaz i Malou Asii.

Počátkem 40. let 20. století zanechala (kvůli očnímu onemocnění) grafiky a věnovala se pouze malbě a literatuře.^[6] Podle jiného zdroje bylo důvodem to, že manželům Bochořákovým byl po roce 1948 znárodněn dům, kde měla v zahradě ateliér, přišla i o tiskařské lisy a musela se přestěhovat na jinou adresu.^[5]

Zemřela v Brně, pochována je na brněnském Ústředním hřbitově.^[2]

Rodinný život

Dne 1. září 1913 se ve Vyškově provdala za středoškolského profesora Vladimíra Bochořáka.^[4] Spolu s ním procestovala řadu zemí, cesty inspirovaly část její literární i výtvarné práce.^[6] Manželé Bochořákovi žili v Brně, manželství bylo bezdětné.

Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, Klubu výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců moravskoslezských a Svazu československých výtvarných umělců.

Jako spisovatelka byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Reprodukce jejích výtvarných děl často zveřejňovaly dobové časopisy (Zlatá Praha, Pestrý týden aj.)^[7] Zúčastňovala se pravidelně kolektivních i individuálních výstav. Dobová kritika oceňovala spíše její dřevoryty, než olejomalby.^[8]

Náměty děl Heleny Bochořákové-Dittrichové byly převážně inspirovány jejím dětstvím, vírou, historií Moravy a jejími cestami; ve 20. letech 20. století se též věnovala sociálním námětům.^[5]

Vydání výtvarných děl tiskem

• Oslavany (5 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, mezi 1901 a 1925)
• Poklad (7 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1918)
• Válka (4 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1920)
• Kristus. I a II. (; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1921 a 1922)
• Bloudící (3 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
• Vyškov (6 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
• Ex libris (15 mědirytin a dřevorytů ; V Brně, Ant. Alex. Špička, 1925)
• Stavba zemského domu (8 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
• Zahrada snů (Cyklus šesti suchých jehel, text Josef Chaloupka; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
• Venezia (Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1926)
• Brno (Cyklus šesti suchých jehel; Brno, vlastním nákladem, 1928)
• Z mého dětství (dřevoryty, předmluvu napsal Arne Novák; Praha, Orbis, 1929; francouzsky Enfance; Paříž, Dorbon aîné, 1930)
• Z života T.G. Masaryka (24 dřevorytů, na oslavu 80. narozenin vyryla, na japanu v 50 výtiscích ručně vytiskla a vydala H. Bochořáková-Dittrichová; V Brně, 1930)
• Indiáni jindy a dnes (kniha dřevorytů; Josef Hladký v Hranicích, 1934)
• Švédové před Brnem (Kniha dřevorytů; Brno, Klub výtvarných umělců Aleš, 1936)
• Helena Bochořáková-Dittrichová (Uzavřeno v březnu 1944, sestavil Bedřich Beneš Buchlovan; V Praze, Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1944)
• Kristus (32 dřevorytů k Novému Zákonu, úvod napsal František Kubišta (1897–1971); V Praze, Novina, 1944)
• Brno (4 barevné dřevoryty; Brno, Grafický klub pro Moravu, mezi 1944–1945)
• Děti (28 kreseb; Brno, nákladem vlastním, před 1952)
• Oslavanské povstání (Dva cykly dřevorytů k prosincovým událostem roku 1920 na Rosicko-Oslavansku, uspořádal a faktografickými záznamy doprovodil František Kalivoda; Brno, Muzeum dělnického hnutí Brněnska, 1960–1961)

Jiné

• Lev Blatný: Vítr v ohradě (obálka Helena Bochořáková-Dittrichová; Přerov, Obzor 1923)^[9]
• Malířka na cestách (nepublikovaný soubor dřevorytů)^[3]

Výstavy (výběr)

• Dům umění Moravská Ostrava (samostatná výstava dřevorytů, akvarelů a olejů, 1929)^[10]
• Salon des indépendants (Paříž, 1929)^[11]
• Výstava evropských výtvarných umělkyň (Paříž, Muzeum Jeu de pomme, 1937)^[12]
• Výstava Klubu výtvarných umělců Aleš (Brno, 1937)^[13]
• Mostná kolonáda Piešťany, 1938^[14]
• Sociální grafika Heleny Bochořákové (Brno, leden–únor 1986)
• The First Woman Graphic Novelist: Helena Bochořáková-Dittrichová (New York, National Museum of Women in the Art, 12. 5. – 14. 11. 2014)^[15]

V letech 1948–1958 nemohla vystavovat. Svou výstavní činnost mohla obnovit v roce 1959, ale její výstavy probíhaly pouze v Brně a Vyškově.^[5]

Noviny a časopisy

Přispívala do Lidových novin,^[16] Moravských novin, časopisů Salon, Eva a Širým světem. Své cestopisné příspěvky sama ilustrovala.^[17]

Knižní vydání

Cestopisy:

• Dojmy z SSSR (s 15 dřevoryty autorky; V Brně, Exod, 1934)
• Mezi dvěma oceány (dojmy z cesty po Spojených státech amerických, se 40 obrazovými přílohami autorky; V Praze, Československá grafická Unie, 1936)

Romány, které napsala Helena Bochořáková společně s manželem Vladimírem Bochořákem:

• Nalomená větev (román z let 1938–1945, ze života německé menšiny na Vyškovsku v době okupace; V Brně, Mír, 1947)
• Příboj (román o zápasu katolíků a protestantů v Olomouci za třicetileté války; V Brně, Mír, nakladatelské a vydavatelské podniky, 1947)
• Ve znamení kola a draka (z historie obléhání Brna Švédy, předsádka a ilustrace Jiří Blažek, dřevoryty Helena Bochořáková; Praha, Lidová demokracie, 1958)

Reference

Literatura

• HOLUB, Dalibor. Helena Bochořáková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 262–263.
• JUGA, David. Helena Bochořáková – Dittrichová a meziválečná sociální grafika na Moravě. Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
• Prozaička a grafička (k 75. narozeninám). Rudé právo. 29. 7. 1969, s. 5. Dostupné online. 

Související články

• České a moravské malířky krajin
• Moravské kolo spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Bochořáková-Dittrichová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Bochořáková-Dittrichová

• Helena Bochořáková v Registru sbírek moderního umění