Hodice

Název se vyvíjel od varianty Hodicz (1303, 1358), Hodycz (1398), Hodicz (1446, 1496, 1517), Hoditz (1678, 1718, 1720, 1750, 1751), Hoeditz, Hoditz a Hodice (1846) až k podobám Höditz a Hodice v roce 1872. Název je rodu ženského čísla pomnožného, genitiv Hodic. Místní jméno bylo vytvořeno připojením přípony -ice k osobnímu jménu Hod (zkratka Brzhod či Hodslav) a znamenalo ves lidí Hodových.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303, kdy je zmíněna Jitka z Hodic.

Roku 1967 zde byla zahájena jako první výroba salámu Vysočina, když chtěli vyrobit uherský salám, který by byl ale i navíc tepelně opracovaný. Později se stal velmi oblíbeným a mnoho jiných masokombinátů jej začalo vyrábět a postupně se začal i ochuzovat a zhoršovala se i jeho kvalita. Jediným výrobcem, který dnes vyrábí Vysočinu dle původní receptury, je masokombinát v Hodicích, který ho dává na trh pod obchodním názvem Hodická Vysočina 1967.

Obec Hodice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za zapojení seniorů do veřejného života.^[5] Obec Hodice v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za společenský život.^[5] Obec Hodice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.^[5]

Hodice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Třeště, 3 km severozápadně od Panenské Rozsíčky, 10 km severně od Telče, 4,5 km severovýchodně od Třeštic, 4 km východně od Růžené a 3,5 km jihovýchodně od Čenkova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci leží na rozmezí dvou geomorfologických okrsků Třešťská pahorkatina a Otínská pahorkatina.^[6] Průměrná nadmořská výška činí 563 metrů.^[7]

Nejvyšší bod, Jelení hora (653 m n. m.), leží východně od obce. Na západním okraji katastru stojí Kratizna (639 m n. m.). Hodicemi protéká Třešťský potok, do něhož se zprava jižně od vsi vlévá bezejmenný potok, přímo v Hodicích pak opět zprava Úzký potok a potok Lísek. Na území obce se rozkládá řada rybníků, na bezejmenném potoce jižně od Hodic stojí soustava tří rybníků – Horní, Střední a Dolní smrčkovské rybníky. Na Úzkém potoce leží Fexáček a Dírský rybník, Na Lísku pak východně od Hodic dvojice rybníků Horní a Dolní Jilmík. Na Třešťském potoce stojí dva velké rybníky Janovský a Hodický.^[8] Na pravé straně silnice z Třeště do Hodic proti kapličce rostou dva památné topoly černé, oba měří 28 metrů a jejich stáří bylo roku 2009 odhadováno na 170 let.^[9]

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 125 domech 912 obyvatel. 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 902 římských katolíků, 1 evangelík, 1 příslušník Církve československé husitské a 3 židé.^[10]

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Bakaj.

Obec je členem mikroregionů Telčsko a Třešťsko a Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. dubna 1996.^[12]

Znak: V červeném štítě dva zlaté bůvolí rohy. Vlajka: Červený list se dvěma bůvolími rohy z obecního znaku v žerďové části. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo „Roštýn“, Výroba automatických dveří LEXA & KRUŽÍK, spol. s r.o., NÁKUPNÍ A PRODEJNÍ HOSPODÁŘSKÉ DRUŽSTVO pro Třešť a okolí, Dřezo Hodice s.r.o., Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., OD Roštýn, družstvo, SACCULIS s.r.o., NGA Services, spol. s r.o., e-shopping24, s.r.o., CREASY PZ s.r.o., MRAMOR und GRANIT, s.r.o. a GÜHRING s.r.o.^[13] Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 z Třeště do Telče, komunikace III. třídy č. 4069 do Panenské Rozsíčky a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic.^[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Třeboň, Mrákotín, Bítov, Studená, Třešť a Opatov^[15] a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice.^[16] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Růžené do Panenské Rozsíčky a zeleně značená turistická trasa.

Mateřská škola v Hodicích byla otevřena v roce 1953, sídlí ve vile na konci vesnice. V roce 2014 měla kapacitu 35 dětí.^[17] Základní škola má dvě třídy s 1.–5. ročníkem, tu ve školním roce 2023/2024 navštěvovalo 16 žáků.^[18] Na druhý stupeň žáci dojíždějí do základních škol v okolí^[19]

Funguje zde místní knihovna, ze spolků jsou zastoupeni myslivci (v roce 2014 měli 14 členů^[20]) a SDH Hodice, který byl založen roku 1890^[21] a v roce 2014 měl 41 členů.^[22]

Sportu se věnují Moto klub Hodice AČR a TJ Hodice, který se věnuje stolnímu tenisu, cvičení, tenisu, nohejbalu, hokeji a fotbalu. Tým kopané hraje III. třída mužů.^[23] Tělovýchovná jednota byla založena roku 1969.^[24]V obci dále funguje Klub seniorů a zapsaný spolek HRAD, který pořádá akce pro rodiny s dětmi.

• Boží muka směrem na Třešť
• Krucifix mezi dvěma stromy u hospody.
• Vodní mlýn Janov
• Expozice místní dráhy Kostelec - Slavonice

• Jan Lisý (1909–1982), výzkumník

• 
  Pomník obětem I. sv. války
• 
  Obecní úřad
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Železniční zastávka

Reference

Literatura

• SMUTNÝ, Bohumír. Vznik a počátky masného a uzenářského průmyslu na jihozápadní Moravě (Studená, Kostelec, Hodice, Krahulčí). In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1990. S. 49–79.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hodice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hodice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky