Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín)
Hrobka Thun-Hohensteinů v Děčíně je největší pohřebiště především děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže v Křížové ulici v Děčíně I. Kromě přímých pohřbů sem byly přesunuty i tělesné nebo zpopelněné ostatky Thun-Hohensteinů z dalších rodových pohřebišť, a sice z hraběcí rodinné hrobky na městském hřbitově v Děčíně,[pozn. 1] z děčínské Loretánské kaple a z hrobky pod a při kapli sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu.
| Hrobka Thun-Hohensteinů v Děčíně | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1687–1691 |
| Stavebník | Maxmilián z Thun-Hohensteinu |
| Poloha | |
| Adresa | Děčín,  Česko |
| Ulice | Křížová |
| Souřadnice | 50°46′45,73″ s. š., 14°12′50,56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 18815/5-4083 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Povýšení svatého Kříže v Děčíně) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Do krypty se sestupuje po žebříku vchodem v podlaze presbyteria,[1] není však veřejnosti přístupná.
Seznam pohřbených napřímo pod kostelem
V kryptě pod presbyteriem kostela byly jistě pohřbeny tři manželky Jana Josefa hraběte z Thun-Hohensteinu.
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[2][3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.[4] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (5.) | Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu | 25. 3. 1715 Bayreuth[pozn. 2] | Heřman Bedřich z Hohenzollern-Hechingenu | 22. 11. 1733 Vídeň: Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha – 27. 5. 1788[6] (21. 5.[2] nebo 24. 5.[7] 1788 Praha[2]) | Pohřbena 10. srpna 1749 do rodinné hrobky v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[5][8] | Porodila 13 dětí, z nichž deset se dožilo dospělosti.[5] První tři synové byli pohřbeni v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, poté pod Jánskou kaplí v Chrástu.
|
| 6. 8. 1749 Žehušice | Marie Josefa Terezie z Öttingen-Spielbergu | ||||||
| 2. | (5.) | Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu | 22. 5. 1732 Vídeň | Ladislav Kolonics z Kollegrádu | 29. 7. 1751[9] Schwaden: Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 20. prosince 1754 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže.[10][11][pozn. 3] | Narodily se jí následující děti:
|
| 18. 12. 1754 Praha | Marie Eleonora Kolonicsová z Kollegrádu | ||||||
| 3. | 6. | Jindřiška z Thun-Hohensteinu | 20. 5. 1761 | Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 26. 2. 1765.[12] | ||
| 24. 2. 1765 | Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu (č. 4) | ||||||
| 4. | (5.) | Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu | 16. 9. 1734 Štýrský Hradec | 11. 1. 1756 Praha: Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 21. května 1766 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže.[13] | Narodily se jí následující děti:
| |
| 18. 5. 1766 Praha |
Ostatky z Loretánské kaple (1885)
Loretánská kaple v Děčíně byla postavena v roce 1667[14] (nebo 1668,[15] případně 1668–1670[16]) nákladem Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701). V roce 1885 byla kaple zbořena, aby vznikl volný tržní prostor na hlavním (dnešním Masarykově) náměstí.
V kryptě Lorety bylo pochováno dvacet osob, mezi nimi stavebník Maxmilián, jeho tři manželky, třináct dětí a tři přivdané manželky.[15] Před stržením Lorety byly rakve vyjmuty a 13. března 1885 uloženy v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže. Rakve Maxmiliána Josefa, Josefa Arnošta, Evžena Josefa a Jindřišky Josefy byly natolik porušené, že musely být zhotoveny nové.[17] Průvod vozů doprovázel děčínský děkan Kropsbauer. Nebožtíci byli uloženi na kamenné podestě u severní zdi směrem ke Křížové ulici. Na stěně podesty byl zhotoven pamětní nápis o převozu ostatků.[17]
Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Loretánská kaple v Děčíně.
| Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí | Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Marie Františka Emerencie z Lodronu | 1640–1679 | 11. | ||
| 2. | Marie Maxmiliána z Liechtensteinu | 1659–1687 | 12. | ||
| 3. | Maxmilián z Thun-Hohensteinu | 1638–1701 | 13. | ||
| 4. | Marie Adelheid z Preysingu | ?–1748 | 14. | ||
| 5. | Maxmilián Josef | ?–? | 15. | ||
| 6. | Josef Arnošt | ?–? | 16. | ||
| 7. | Evžen Josef | ?–? | 17. | ||
| 8. | Jindřiška Josefa | ?–? | 18. | ||
| 9. | 19. | ||||
| 10. | 20. |
Ostatky z krypty kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (1995)
Původní poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu byla vysvěcena v roce 1723.[18] V letech 1834–1835 byla pod kaplí zřízena hraběcí hrobka, kam byly nejdříve převezeny ostatky z hraběcího pohřebiště na městském hřbitově.[19] Poté se do ní pohřbívalo napřímo. Stavba byla stržena a v letech 1869–1872 nahrazena velkolepou novogotickou kaplí, zároveň byla rozšířena krypta. Naposledy se do hrobky pochovávalo v roce 1935.
Po druhé světové válce museli Thun-Hohensteinové odejít z Československa a kaple začala chátrat. Opakovaně se do ní vloupávali vandalové, kteří dokonce zneuctili ostatky mrtvých. V roce 1992 byly ostatky zpopelněny a 6. dubna 1995 bylo 31 uren jednotného vzhledu uloženo v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. V kostele odsloužil pater Pavel Procházka mši za zesnulé.[1]
Následující seznam osob vychází z přehledu v publikaci Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu na straně 347, který sestavili Hana Slavíčková a Milan Rosenkranc,[7] ovšem v seznamu figuruje Josefína (1815–1895) dvakrát. Chybějící 38. osobou by mohl být Jan Nepomuk (1742–1749), jehož ostatky měly být do Chrástu převezeny v roce 1835,[19] avšak v běžně dostupných rodokmenech takováto osoba není k dohledání.[2][3]
Mezi pohřbenými byli majitelé děčínského panství a později velkostatku Jan Josef z Thun-Hohensteinu, Václav Josef, František Antonín I., Bedřich František, kníže František Antonín III. a Jaroslav.
Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).
| Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí | Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu | 1742–1749 | 17. | František Antonín I. z Thun-Hohensteinu | 1786–1873 |
| 2. | Jan Josef z Thun-Hohensteinu | 1711–1788 | 18. | Bedřich František z Thun-Hohensteinu | 1810–1881 |
| 3. | Marie Josefa ze Schrattenbachu | 1769–1794 | 19. | Eduard z Thun-Hohensteinu | 1860–1885 |
| 4. | Václav Josef z Thun-Hohensteinu | 1737–1796 | 20. | Hugo Felix z Thun-Hohensteinu | 1826–1887 |
| 5. | Josef Václav z Thun-Hohensteinu | 1785–1797 | 21. | Ladislav z Thun-Hohensteinu | 1835–1887 |
| 6. | Prokop Josef z Thun-Hohensteinu | 1735–1798 | 22. | Bedřich František z Thun-Hohensteinu | 1888–1888 |
| 7. | František Josef z Thun-Hohensteinu | 1734–1800 | 23. | Antonín Vincenc z Thun-Hohensteinu | 1834–1888 |
| 8. | Eleonora z Thun-Hohensteinu | 1753–1816 | 24. | Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu | 1854–1898 |
| 9. | Josefína Mladotová ze Solopisk | 1804–1827 | 25. | Leopoldina z Lambergu | 1825–1902 |
| 10. | Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat | 1750–1828 | 26. | Karolína z Wüllerstorfu a Urbairu | 1879–1910 |
| 11. | Antonín Josef z Thun-Hohensteinu | 1754–1840 | 27. | Hannah Beessová z Chrostiny | 1882–1911 |
| 12. | Terezie Marie Anna z Brühlu | 1784–1844 | 28. | František Antonín III. z Thun-Hohensteinu | 1847–1916 |
| 13. | Johanna Nepomucena z Thun-Hohensteinu | 1792–1849 | 29. | Karolína z Thun-Hohensteinu | 1848–1926 |
| 14. | Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz | 1766–1851 | 30. | Jaroslav z Thun-Hohensteinu | 1864–1929 |
| 15. | Terezie (Tereza) z Thun-Hohensteinu | 1846–1859 | 31. | Marie Pia Chotková z Chotkova a Vojnína | 1863–1935 |
| 16. | Bedřich z Thun-Hohensteinu | 1861–1863 | |||
Ostatky z vnějších hrobek při kapli sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (2007)
V roce 1889 byly při východní straně kaple sv. Jana Nepomuckého zřízeny dvě vnější hrobky, protože František Antonín II. (1809–1870) se v důsledku nerovnorodého sňatku vzdal práv prvorozeného syna a nesměl být s neurozenou manželkou pohřben přímo v kapli. S iniciativou založení vnějších hrobek přišel Františkův bratr Leopold (Lev) (1811–1888). Navíc, aby nebyl František osamocen, bylo šlechetným přáním Lea, aby byl pohřben v hrobce vedle.[20][21] Výstavbu hrobek pro své strýce finansoval František Antonín III. (1847–1916).[21]
Protože dlouhodobě kaple sv. Jana Nepomuckého i hrobka trpěly útoky vandalů, byly v sobotu 10. listopadu 2007 z vnějších dvou hrobů do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky sedmi členů rodu. Slavnostní mše se zúčastnili i příslušníci rodu Thun-Hohensteinů. Město Děčín zároveň předalo kostel do užívání katolické církvi.[22]
Mezi nově pochovanými byli zmiňovaní sourozenci František Antonín II. (František mladší), který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.[22]
Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).
| Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí | Pořadí | Jméno | Rok narození a úmrtí |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | František Antonín II. z Thun-Hohensteinu | 1809–1870 | 5. | Marie Magdalena Königová | 1810–1899 |
| 2. | Leopold Lev z Thun-Hohensteinu | 1811–1888 | 6. | Zdenko (Zdeněk) František z Thun-Hohensteinu | 1842–1906 |
| 3. | Josefína Alžběta z Thun-Hohensteinu, zvaná Juža | 1815–1895 | 7. | Josefina Marie z Thun-Hohenstein-Castell Fondo | 1843–1914 |
| 4. | Karolína Marie z Clam-Martinic | 1822–1898 | |||
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
- BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 370 s.