Hryhorij Šaškevyč
Hryhorij Šaškevyč, ukrajinskou cyrilicí Григорій Шашкевич (24. ledna 1809 Susolivka[2] – 18. srpna 1888 Přemyšl nebo Lvov[2][3]), byl rakouský řeckokatolický duchovní, pedagog, jazykovědec a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
| Hryhorij Šaškevyč | |
|---|---|
 Hryhorij Šaškevyč | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1876 | |
| Narození | 24. ledna 1809 Susolivka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. srpna 1888[1] Přemyšl nebo Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Main Cemetery |
| Alma mater | Lvovská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pravopisné varianty jména a příjmení
Německy: moderní — Hryhorij Schaschkewytsch, starý — Gregor Szaszkiewicz.
Polsky: moderní — Hryhorij Szaszkewycz, starý — Grzegorz Szaszkiewicz.
Biografie
Studoval bohosloví na Lvovské univerzitě, roku 1831 absolvoval řeckokatolický seminář. Roku 1835 nastoupil coby duchovní do obce Uhryniv, kde setrval až do roku 1848.[2] Roku 1849 se uvádí jako Gregor Szaszkiewicz, řeckokatolický farář v obci Uhryniv (Uhrynow).[4][5]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. V roce 1848 se stal předsedou krajské ruské rady v Stanislavově, která byla pobočkou Hlavní ruské rady ve Lvově.[6] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Monastyryska. Tehdy se uváděl coby řeckokatolický farář.[7] Náležel ke sněmovní pravici.[8]
V následném období zastával vysoké úřednické posty ve státní a duchovní správě. Od roku 1849 do roku 1860 byl ministerským radou na ministerstvu vyučování ve Vídni. Vedl odbor pro haličské školství. Společně s Jakivem Holovackým a Jurijem Vyslobockým vydal roku 1851 příručku německo-rusínské právní terminologie (Правничо-політична термінологія для слов’янських мов Австрії). V roce 1859 odmítl latinizaci ukrajinského písma. Roku 1858 se stal rektorem řeckokatolického semináře ve Vídni. V této funkci setrval do roku 1865. V roce 1862 vydal jednu z prvních učebnic ukrajinské gramatiky pro národní školy (Мала грамматика языка руского). Od roku 1865 vykonával úřad probošta a člena eparchiální konzistoře v Přemyšli. V tomto městě také od roku 1871 až do své smrti předsedal spolku na podporu vdov a sirotků.[6][2]
Po náratu do Haliče se rovněž znovu zapojil do politiky a zasedal jako poslanec na Haličský zemský sněm. Podporoval administrativní oddělení etnicky ukrajinských oblastí Haliče. Vystupoval proti rusofilským tendencím.[2] Poprvé se do zemského sněmu dostal roku 1867, kdy uspěl jako jeden z mála rusínských kandidátů z řad duchovenstva.[9] Uspěl i ve volbách roku 1870. Volební komise ho prohlásila za zvoleného, ale zemský výbor požádal o anulování volby, protože Šaškevyč zvítězil jen těsně a nezískal absolutní většinu (nejvíce hlasů získal demonstrativně císař František Josef, který ovšem volen být nemohl).[10] Nakonec ale Šaškevyčova volba byla uznána.[11] V zemských volbách roku 1876 byl poražen a mandát ztratil.[12]
Zemřel v srpnu 1888. Je tehdy uváděn jako infulat, představený řeckokatolické kapituly v Přemyšli, prosynodální examinátor, generální vikář, konzistorní rada a obyvatel města Kolomyja.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- Szaszkiewicz, Gregor In Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Wien 1880. B. XLI. S. 194–201. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hryhorij Šaškevyč na Wikimedia Commons - Seznam poslanců říšského sněmu
.jpg){kind=link}