Hugo Pavel

autor básní, knih, bratr Oty Pavla

Hugo Pavel (rodným jménem Hugo Popper) (26. prosince 1924, Mariánské Lázně29. ledna 2014, Kladno) byl básník, spisovatel, starší bratr českého prozaika, novináře a sportovního reportéra Oty Pavla[1] a správce jeho literárního archivu.[3]

Hugo Pavel
Rodné jménoHugo Popper
Narození26. prosince 1924[1]
Mariánské Lázně,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. ledna 2014[1]
Kladno,[1] ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Povoláníhutník v ocelárnách POLDI Kladno (1951–1981), básník a spisovatel
Žánrbásně, memoárová literatura
Významná dílaVrátil jsem čas
Manžel(ka)Ela Wallnerová (Ella Pavlová)[2]
Rodičeotec: Leo Popper; matka: Hermína Popperová[3] (Hermine Popper)[2]
Příbuzníbratr: Ota Pavel; bratr: Jiří Pavel (1926–2011);[3] synovec: Jiří Pavel
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech

Život

Rodinný původ a druhá světová válka

Hugo Pavel se narodil 26. prosince 1924 v Mariánských Lázních. Jeho otcem byl Leo Popper, jeho matka byla Hermína Popperová.[3] Poměrně brzy se rodina Popperových přestěhovala do Prahy a Hugo své mládí prožil v hlavním městě.[4] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) byla celá rodina z Prahy násilně vystěhována.[3] Útočiště našli na selském gruntě rodičů Leo Poppera v Buštěhradě u Kladna.[3][p 1] Hugo Pavel byl spolu se svým mladším bratrem Jiřím Pavlem (1926–2011) a otcem Leem v únoru roku 1943 zařazen do transportu směr Terezín.[3] Do Terezína se dostali v březnu 1943.[3] Na otrocké práce pro Říši byl Hugo z Terezína využit dvakrát (německý Wulkov a Schnerchenreuth).[3] (Transportu byla ušetřena jeho matka Hermína a nejmladší bratr Ota.[4]) Na sklonku druhé světové války dne 20. dubna 1945 byl Hugo opět vězněn v Terezíně (tady se setkal s otcem[4]), ale těsně před vypuknutím pražského povstání se mu odsud podařilo uprchnout.[3]

Po druhé světové válce

Dne 24. prosince 1945 se Hugo Pavel oženil s Elou Wallnerovou (poprvé se setkali právě v Terezíně).[3] Po druhé světové válce vystřídal Hugo Pavel různá zaměstnání, později se odstěhoval do Kladna,[4] kde v letech 1951 až 1981 (odchod do invalidního důchodu) pracoval jako hutník v ocelárnách POLDI Kladno.[3] V důchodu se přestěhoval do Kladna a do vlastnoručně vybudované chaty (Újezd nad Zbečnem) poblíž řeky Berounky. Hugo Pavel obhospodařoval rodinný archiv, literární odkaz a archiv svého bratra Oty Pavla, přispíval do novin, časopisů a magazínů a účastnil se tematických besed, rozhlasových, televizní a dokumentárních pořadů.[3] Také se podílel na přípravě knih.[3] Žil poněkud ve stínu svého bratra Oty Pavla, který se na něj ale často obracel s žádostí o radu a jenž se dle Hugových doporučení řídil.

Hugo je z nás nejchytřejší. Má literární talent. Chtěl psát a chtěl studovat na právech. Měl k tomu všechny předpoklady. Brzo se však oženil, přišly děti a musel se postarat o rodinu. Na studium už nezbyl čas.[3]

Ota Pavel, O svém starším bratru Hugo Pavlovi, [3]

Hugo Pavel byl i (po smrti Oty Pavla) oporou pro syna Oty Pavla – Jiřího Pavla, který byl Hugovým synovcem.[3][p 2]

Hugo Pavel prožil život plný dramat a poezie mu pomáhala žít - a přežít. V pokoře vždy stál ve stínu slavného bratra Oty Pavla, kterému nezištně pomáhal z nesnází způsobených těžkou duševní chorobou, rodinnému prokletí, kterému neušel ani on.

Slávka Kopecká, básnická sbírka „Vrátil jsem čas“, O Hugo Pavlovi, [4]

Hugo Pavel zemřel ve věku 89 let v noci ze středy 29. ledna 2014 na čtvrtek 30. ledna 2014 v Kladně[4] v oblastní nemocnici.

Samostatná publikační činnost

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Externí odkazy