ISO 639-1

ISO 639-1 je první část mezinárodního standardu ISO 639 definujícího kódy jazyků. Tato norma sestává ze 136 dvoupísmenných kódů. Například čeština je identifikována kódem cs,^{[pozn. 1]} angličtina en (podle English), němčina de (Deutsch). Kódy jsou definovány pro většinu hlavních světových jazyků; norma nezahrnuje strojové jazyky (např. programovací), ale obsahuje i některé umělé jazyky (esperanto s kódem eo či interlingua s ia). Tento standard tvoří podmnožinu standardu ISO 639-2 (který používá trojpísmenné kódy).

Kódy ISO 639-1 jsou tvořeny dvěma písmeny anglické abecedy, přičemž je snaha o přidělení zapamatovatelných kódů vycházejících z pojmenování jazyka v něm samém (to však neplatí u všech jazyků; u některých starších kódů je východiskem anglické pojmenování, např. japonština používá kód ja).^[1] Registrační autoritou pro kódy ISO 639-1 je Infoterm (International Information Center for Terminology).

Standardem se stal v roce 2002, ale jako návrh existoval již několik let předtím. Kódy ISO 639-1 tvoří základ kódů IETF, které byly zavedeny v březnu 1995 v RFC 1766 (a dále aktualizovány v RFC 3066 z ledna 2001 a v RFC 4646 ze září 2006). V Česku byl standard v říjnu 2003 převzat jako ČSN ISO 639-1 (01 0182).^[2]