Jan Svoboda (1900)

Jan Svoboda pracoval jako právnický koncipista. Byl náčelníkem Sokola Praha–Smíchov, kde byl předcvičitelem. Do sokolského protiněmeckého odboje se zapojil v lednu roku 1942.^[2] Tehdy jej oslovili František Pecháček a Jan Zelenka-Hajský s prosbou o zajištění přechodného ubytování dvou osob (parašutistů) na Smíchově.^[2] Tyto muže (Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše), které k němu později přivedl Jan Zelenka-Hajský, pak Jan Svoboda ubytoval v bytě na Janáčkově (Pekařově) nábřeží 138/59 na tři dny.^{[2][p. 1]}

Měl jsem buď prohlásit, že jsem ochoten ubytovat dva muže v mém bytě, nebo pro ně hledat útočiště u mých známých. V této záležitosti dostavil jsem se k mému známému (Vratislavu) Hoškovi, který eventuálně měl u sebe tyto dva muže ubytovat. K tomu ovšem nedošlo, nýbrž tito dva muži byli ke mně přivedeni Hajským a já je potom ubytovával 3 dny.

JUDr. Jan Svoboda, Z výpovědi při výslechu, ^[2]

V sokolské župě Praha-Jungmann se Jan Svoboda stal odbojovým vedoucím a zároveň měl na starosti budování ilegální odbojové organizace v okrese Praha-venkov a v Berouně. V odboji používal krycí jméno Gustav Ježek. Zatčení Jana Svobody gestapem proběhlo 19. června 1942.^[2] Během výslechů se snažil německé vyšetřovatele a gestapo svést na falešné stopy. Z policejní vazby v Praze na Pankráci byl deportován do věznice pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odtud pak následně 15. ledna 1943 na popravu do koncentračního tábora Mauthausen. JUDr. Jan Svoboda byl popraven v KT Mauthausen dne 26. ledna 1943 v 16 hodin 55 minut jako poslední odsouzený toho dne.^[2][3][4][5]

• Spolupracovníci v sokolském odboji
• 
  František Pecháček
• 
  Jan Zelenka-Hajský
• 
  Vratislav Hošek

Na terase pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze byl v lednu roku 2011 slavnostně odhalen pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu.^[6] Pomník je společným dílem české akademické sochařky Marie Šeborové (* 29. srpna 1966) a písmokameníka Pavla Tošnara z pražských Kolovrat, má tvar dvou navzájem pravoúhle vztyčených kvádrů z černého leštěného kamene a na dvou vertikálně protáhlých deskách nese nápis:^[6]

Památce odbojářů, spolupracovníků a příbuzných, kteří byli popraveni 24 října 1942, 26. ledna 1943 a 3. února 1944 v koncentračním táboře Mauthausen za podporu parašutistů a za spojení s nimi ..... (následuje výčet jmen) .... Svoboda Jan JUDr. *2. 9. 1900 .... (výčet jmen pokračuje i na druhé desce se státním znakem Československa, která končí větou:) ... Hrdinům, kteří položili život za svobodu vlasti, věnovalo Hlavní město Praha, říjen 2010.^{[6][p. 2]}

• JANÍK, Vlastislav a kolektiv (ČVANČARA Jaroslav; LEDVINKA Václav; ŠUSTEK Vojtěch). Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2022, 381 stran; strana 288; ISBN 978-80-904878-5-7.

• Oběti heydrichiády
• Vratislav Hošek
• František Pecháček
• Jan Zelenka-Hajský

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.