Johann Kiemann starší
Johann Kiemann, pro odlišení od svého syna Johanna Kiemanna uváděn později i jako Johann Kiemann starší (21. října 1797 Volary[1] – 18. dubna 1872[2] Praha[3]), byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
| JUDr. Johann Kiemann starší | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1848 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 21. října 1797 Volary  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. dubna 1872 (ve věku 74 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1825 získal titul doktora práv. V roce 1834 se stal zemským advokátem v Čechách. Kromě profese právníka se tehdy věnoval i topografickému měření výškových bodů v Čechách a výsledky jeho bádání použil ve své topografii i Johann Gottfried Sommer.[4]
Angažoval se i ve veřejném životě. Během revolučního roku 1848 ho domovský volební okrsek Vimperk zvolil za poslance Říšského sněmu ve Vídni.[4] Uvádí se jako advokát.[5] Když ale vypukla v říjnu 1848 ve Vídni další fáze revoluce, opustil parlament a krátce nato složil mandát.[4] Rezignoval v prosinci 1848.[6] V seznamu poslanců k lednu 1849 již nefiguruje.[7] V parlamentu ho nahradil Jan Daniel Rozsypal.[8]
Nadále se věnoval akademické dráze. V letech 1850–1851 byl děkanem pražské právnické fakulty. Kromě toho ještě v letech 1850–1861 zasedal v pražském obecním zastupitelstvu a po jistou dobu i jako radní.[4]
Koncem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v lednu 1867 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Vimperk, Prachatice, Volary) do Českého zemského sněmu.[9] Mandát zde obhájil i v krátce poté konaných volbách v březnu 1867.[10] Politicky byl německým liberálem (takzvaná Ústavní strana).[4]
Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1867 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[11]
Zemřel náhle v dubnu 1872 v Praze, v parku na Belvederu.[4] Zkolaboval zde při procházce a na místě byl mrtev.[12]
Jeho syn Johann Kiemann byl rovněž právníkem a politikem, i další syn Anton Kiemann působil jako pražský právník.[3]
.jpg){kind=link}