Jozef Činčár

Jeho otec byl legionářem z první světové války.^[2] Když byl služebně převelen na Podkarpatskou Rus, tak s ním odešla celá rodina. Do Michalovců se vrátil na studia a v roce 1942 zde úspěšně ukončil gymnázium.

Sloužil jako voják u leteckého pluku ve slovenské armádě v letech 1942–1943. Když se dozvěděl, že se formuje československá armáda, odešel do Polska. Absolvoval armádní výcvik a sloužil jako letec, na pozici střelce. Prošel si významnými bitvami východní fronty^[3].

Profesně působil v armádě od roku 1948 do roku 1984, kdy byl penzionován. V letech 1948–1951 absolvoval Vojenskou akademii v Moninu. Stal se náčelníkem československého vojenského letectva.

Vedoucím odboru obrany a bezpečnosti předsednictva vlády byl jmenován v roce 1969. V následujících letech zastával funkci velitele letectva a protivzdušné obrany státu. Působil též jako náměstek ministra obrany.^[4]

V roce 1970 byl povýšen na generálporučíka.^[5]

• Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
• Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945^[6], (SSSR)
• Řád vlastenecké války, II. stupeň, (SSSR)
• Řád rudé hvězdy
• Československá medaile Za službu vlasti
• Vyznamenání Za zásluhy o obranu vlasti
• Vyznamenání Za vynikající práci
• Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, (SSSR)
• Jubilejní medaile 30. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, (SSSR)
• Řád práce, číslo matriky 4366, rok 1971
• Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani ^[7], I. stupeň
• Pamětní medaile k 30. výročí národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou, 1975