Kancelář prezidenta republiky

Kancelář presidenta republiky, jak byla dobově označována, byla v Československu zřízena 19. prosince 1919 na základě zákona č. 654/1919 Sb. Od počátku měla civilní a vojenské oddělení a v jejím čele stál přednosta.^[1] Prvním přednostou Kanceláře se stal Přemysl Šámal, který funkci kancléře Tomáše Garrigua Masaryka vykonával již od února toho roku.^[2] Prezidentská kancelář existovala i během protektorátu a převzali ji také komunisté. Její působnost byla upravena zákonem č. 176/1968, účinným od 1. ledna 1969, odkdy ji vedl státní tajemník prezidenta republiky.^[3] Titul osoby, která Kancelář vede, však byl zákonem č. 12/1970 změněn od 22. prosince 1970 na běžného „vedoucího“.^[4] Ke změnám došlo 15. března 1976 na základě zákonného opatření č. 16/1976 Sb., dle kterého nesla prezidentská kancelář název Kancelář presidenta Československé socialistické republiky.^[5] Od 15. dubna 1991 měla název Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a podle zákona č. 135/1991 Sb. fungovala i po rozpadu Československa do 7. dubna 1993.^[6]

Česká Kancelář prezidenta republiky (KPR) byla jako právnická osoba a rozpočtová organizace se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky zřízena zákonem č. 114/1993 Sb., který vstoupil v účinnost 8. dubna 1993. Tento předpis také definoval Vojenskou kancelář prezidenta republiky (VKPR), dosud uváděnou jako součást civilní Kanceláře, jako samostatný vojenský útvar Armády České republiky.^[7] Od roku 1999 je VKPR útvarem ozbrojených sil České republiky.^[8] KPR se roku 2001 stala také organizační složkou státu.^[9]

Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu a rozpočtovou organizací se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky.^[10] Zaměstnanci KPR jsou v běžném pracovním poměru a nespadají pod státní službu.^[11]

Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky, které stanovují zákony, s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Dále hospodaří s nemovitým majetkem, tvořeným areálem Pražského hradu a zámkem Lány, a movitými věcmi, které souvisí s těmito nemovitostmi či činností samotné KPR. K hospodaření s nemovitostmi má Kancelář pravomoc zřizovat příspěvkové organizace.^[10] V roce 1993 byly zřízeny dvě takové organizace, a to Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány.^[12][13]

Kancelář prezidenta republiky sídlí na Pražském hradě v prostorách Nového královského paláce. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře,^[10] neformálně zvaný kancléř,^[14] který je jmenován a odvoláván prezidentem republiky.^[10]

Součástí Kanceláře prezidenta republiky jsou dva specializované archivy, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu.^[15]

V letech 1919–1968 přednosta, 1969–1970 státní tajemník prezidenta republiky, od roku 1970 vedoucí.

Jméno	Portrét	Ve funkci od	Ve funkci do	Prezident
Přemysl Šámal		11. února 1919[2]	30. listopadu 1938[16]	Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935) Edvard Beneš (1935–1938)
Jiří Havelka		1. prosince 1938[17]	25. dubna 1941[17]	Emil Hácha (1938–1939 / 1939–1945)
August Adolf Popelka		1941[18]	1945[18]
Jaromír Smutný		1940 (v exilu)[19] 1945[19]	1945 (v exilu)[19] 31. prosince 1948[19]	Edvard Beneš (1940–1945 v exilu / 1945–1948) Klement Gottwald (1948–1953)
Bohumil Červíček		1. ledna 1949[20]	30. září 1953[20]	Klement Gottwald (1948–1953) Antonín Zápotocký (1953–1957)
Ladislav Novák		1953[21]	27. října 1968[22]	Antonín Zápotocký (1953–1957) Antonín Novotný (1957–1968) Ludvík Svoboda (1968–1975)
Ján Pudlák		28. října 1968[23]	4. října 1976[24]	Ludvík Svoboda (1968–1975) Gustáv Husák (1975–1989)
Josef Haman		5. října 1976[24]	31. března 1978[25]	Gustáv Husák (1975–1989)
František Šalda		1. dubna 1978[25]	29. prosince 1989[26]
Josef Lžičař		29. prosince 1989[27]	29. června 1990[27]	Václav Havel (1989–1992 / 1993–2003)
Karel Schwarzenberg		11. července 1990[28]	1. července 1992[28]
Luboš Dobrovský		1. srpna 1992[29]	únor 1996[30]
Ivan Medek		1. března 1996[31]	31. prosince 1998[32]
Ivo Mathé		1. ledna 1999[33]	březen 2003[34]
Jiří Weigl		10. března 2003[35]	březen 2013[36]	Václav Klaus (2003–2013)
Vratislav Mynář		14. března 2013[37]	9. března 2023[38]	Miloš Zeman (2013–2023)
Jana Vohralíková		9. března 2023[39]	15. února 2024[40]	Petr Pavel (od 2023)
Milan Vašina		15. února 2024[41]	dosud

Reference

Literatura

• KOUDELKA, Zdeněk. Prezident republiky. Praha: Leges, 2018. 375 s. ISBN 978-80-7502-126-7. 
• NOVÁK, Jiří. Kancléřem tří prezidentů. Praha: Sale and Export Corporation, 2019. 156 s. ISBN 978-80-270-5423-7. 
• NOVÁK, Ladislav. Kancléřem tří prezidentů. Praha: Petrklíč, 2002. 117 s. ISBN 80-7229-039-8. 
• SMUTNÝ, Jaromír. Svědectví prezidentova kancléře. Praha: Mladá fronta, 1996. 339 s. ISBN 80-204-0567-4. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kancelář prezidenta republiky na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky