Karel Červinka

Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva ve Štýrském Hradci a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.^[3] Po vojenské službě nastoupil jako soudní adjunkt ve Veselí nad Lužnicí. Od roku 1907 byl okresním soudcem v Praze-Karlíně^[4] a po roce 1918 se stal radou nejvyššího správního soudu v Brně. Později působil jako advokát v Praze. Byl členem Moravského kola spisovatelů.^[5]

Básnické sbírky

• Zápisník (1892), sbírka básní,
• Krajiny a nálady (1892), sbírka básní,
• Hledání samoty (1897), sbírka básní,
• Slunce v mlhách (1901), sbírka básní,
• Ptáci na stromech a květiny v dešti (1903), sbírka básní.

Próza

• Zhaslé oči (1895), psychologické povídky,
• Bez taláru (1903), humoresky (pod pseudonymem Václav Štika),
• Ejhle člověk (1905), psychologické povídky,
• Zelená krev (1907), humoresky, 3 svazky,
• Zahučaly lesy (1908), povídky,
• románová kronika z venkovského prostředí líčící marnou snahu o zachování statku, který byl jistotou pro celý rod:
  • Rodina (1909),
  • Dědicové (1910),
  • Zemmě (1911),
• Šťovík a petržel (1912), humoresky (pod pseudonymem Václav Štika),
• Rusalka (1914), humoristická povídka,
• Vysušený močál (1915), román,
• Epigramy (1919),
• Domov (1919), román,
• Zmítání (1920), román o osudech intelektuálů,
• Jeseň (1920), román,
• Okolo lesů a pasek (1920), povídky (životním příběhy prostých lidí),
• Starší škraloupy (1921), humoresky,
• Julius Klapzuba, Apostata (1921), román.
• Máje (1924), slavnostní řeč o ženách a ženění a odsouzení májového krále (scénický útvar).

Reference

Literatura

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 11. sešit: Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 64–65. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Červinka na Wikimedia Commons
• Autor Karel Červinka ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Červinka
• Karel Červinka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR