Karel Skalička

český šachista

Karel Skalička (Carlos Skalicka) (1. listopadu 1896, Praha[1]10. prosince 1979, Buenos Aires) byl československý a později argentinský šachista, mistr ÚJČŠ od roku 1919, právník a signatář protokolu o založení FIDE za Československo roku 1924.

Karel (Carlos) Skalička
ZeměČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo, ArgentinaArgentina Argentina
Narození1. listopadu 1896
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1979 (ve věku 83 let)
Buenos Aires, ArgentinaArgentina Argentina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Karel Skalička hrál úspěšně na celé řadě turnajů. Vyhrál například roku 1923 turnaj v Praze, roku 1924 se dělil v Praze o první místo s Karlem Hromádkou, roku 1925 skončil v Bromley druhý za Hermanisem Matisonsem, roku 1930 v Praze druhý za Salomonem Flohrem[2] a roku 1933 opět v Praze druhý za Karlem Opočenským.[3]

Karel Skalička byl společně s Karlem Hromádkou, Janem Schulzem a Karlem Vaňkem1 členem československého mužstva, které zvítězilo na první neoficiální šachové olympiádě roku 1924 v Paříži.

Kromě toho se Skalička zúčastnil tří oficiálních šachových olympiád:

Po skončení šachové olympiády v Buenos Aires se Skalička z politických důvodů (nacistická okupace) nevrátil do vlasti, nakonec zůstal v Argentině natrvalo a pro svět se stal známý jako Carlos Skalicka. Roku 1945 zde skončil na turnaji v Quilmes na druhém až pátém místě (vyhrál Gideon Ståhlberg) a roku 1946 pak společně s René Letelierem zvítězil v Buenos Aires na turnaji Círculo La Régence.[3]

Poznámky

Reference

Externí odkazy