Karská smlouva
Karská smlouva (turecky Kars Antlaşması, rusky Карсский договор[2][1]) je mírová smlouva, uzavřená 13. října 1921 v Karsu mezi zástupci Velkého národního shromáždění Turecka (které v roce 1923 vyhlásilo Tureckou republiku) a zástupci Sovětské Arménie, Sovětského Ázerbájdžánu a Sovětské Gruzie (které se v roce 1922 staly součástí Sovětského svazu), za účasti Sovětského Ruska. Touto smlouvou byla stanovena hranice mezi Tureckem a sovětským Zavkazskem. Tato hranice platí jako turecko-gruzínská, turecko-arménská a turecko-ázerbájdžánská hranice dodnes. Část Zakavkazska, která byla dříve součástí Ruské říše, se v důsledku Karské smlouvy stala součástí Turecka. Karská smlouva navazovala na Moskevskou smlouvu, uzavřenou mezi zástupci Velkého národního shromáždění Turecka a zástupci Sovětského Ruska 16. března 1921.[3]
Karská smlouva | |
---|---|
Téma | mírová smlouva |
Data | |
Podepsáno | 13. října 1921 |
Místo podepsání | Kars, Turecko |
Strany | |
Podepsané země | Velké národní shromáždění Turecka[1] Ruská SFSR[1] Arménská SSR[1] Ázerbájdžánská SSR[1] Gruzínská SSR[1] |
Signatáři
Za dočasnou tureckou vládu smlouvu podepsali Kâzım Karabekir, Veli Saltikgil, Muchtar Bej a velvyslanec Memduh Şevket Paša. Dalšími signatáři byli: sovětský velvyslanec Jakov Ganěckij, arménský ministr zahraničních věcí Askanaz Mravyan a ministr vnitra Poghos Makintsyan, ázerbájdžánský ministr kontroly Behboud Šachtatinsky, gruzínský ministr armády a námořnictva Šalva Eliava a gruzínský ministr zahraničí a financí Alexander Svanidze.[1]
Podmínky
Smlouva znovupotvrdila podmínky v březnu uzavřené Moskevské smlouvy, kterou podepsali zástupci Velkého národního shromáždění Turecka a zástupci Sovětského Ruska. Určila hranice mezi novou Tureckou republikou a třemi zakavkazskými republikami.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karská smlouva na Wikimedia Commons
- Dílo Карсский договор ve Wikizdrojích (rusky)
- Anglický překlad Karské smlouvy