Klimatická nouze

stav nouze v oblasti klimatu

Vyhlášení stavu klimatické nouze představuje rozhodnutí parlamentu (tj. zákonodárce) nebo vlády (exekutivy), jímž prohlašuje, že existuje klimatická krize a že dosavadní přijatá opatření nejsou dostatečná k jejímu vyřešení.[1] Jedná se tedy o řešení člověkem způsobeného globálního oteplování („klimatické změny“). Toto rozhodnutí zmocňuje vládu a státní správu k přijetí opatření, která změní dosavadní stav a pokusí se zastavit globální oteplování způsobené člověkem. Prohlášení může být přijato na různých úrovních (národní, obecní atd.) a může se lišit hloubkou nebo podrobností požadavků.[2]

Transparent s anglickým nápisem ve smyslu: „Klimatická nouze – obchodování s emisemi nebude fungovat, 100 % energie z obnovitelných zdrojů ano" dne 13. června 2009 při protestech proti změně klimatu při tzv. „Climate Emergency Rally“ u příležitosti každoročního Dne Země v australském Melbourne
„Klimatický anděl“ s cedulí: „Toto je stav nouze“ při zahájení demonstrace „Extinction Rebellion“ 22. března 2019 v Melbourne

Termín klimatická nouze se vztahuje nejen k tomuto formálnímu rozhodnutí, ale jedná se o obecnější označení zahrnující další opatření v boji proti klimatickým změnám, jimž dodává provázanost a odůvodnění. Zavedení a používání pojmu „stav nouze“ v této souvislosti dává těmto opatřením nejvyšší neodkladatelnou prioritu.[1][3] Stav klimatické nouze bývá také interpretován jako výraz svrchovanosti lidu: ačkoli je vyhlášen shora, bývá vyžadován zespodu.[4]

Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.[5]

Termín

Termín „klimatická nouze“ (anglicky climate emergency) byl užíván již před rokem 2010 na demonstracích proti změně klimatu, například při Climate Emergency Rally 13. června 2009 v Melbourne (viz foto). V srpnu 2017 přijala městská rada v australském Darebinu soubor opatření pod názvem „Darebinský klimatický nouzový plán“.[6] Dne 4. prosince 2018 předložil Římský klub Evropskému parlamentu „Plán pro klimatickou nouzi“, který shrnuje 10 vysoce prioritních opatření k omezení globálního oteplování.[7] V souvislosti s probíhajícími protesty Pátek pro budoucnost (Fridays for Future) nebo Extinction Rebellion se podobné iniciativy chopily různé parlamenty.[1][8]

Řada evropských měst, která vyhlásila stav klimatické nouze, byla již po desetiletí členy Klimatické aliance a zavázala se snižovat své emise CO2 každých 5 let o 10 %.[9]

Česká města

V květnu 2019 vyhlásila stav klimatické nouze Praha 7 a v červnu 2019 Praha 6[10]. Protesty za vyhlášení klimatické nouze se konaly také v Mladé Boleslavi[11], Praze[12] nebo Brně[13].

Mezinárodní vývoj

Mapa vyhlášení stavu klimatické nouze

Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.[5]

květen 2019
Britský parlament jako první v Evropě vyhlásil stav klimatické nouze. Později se přidalo Irsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko a Malta.[14]
červenec 2019
stav klimatické nouze vyhlásilo již celkem 740 místních úřadů v 16 státech.[15]
listopad 2019
klimatickou nouzi vyhlásil Evropský parlament. Pro schválení návrhu bylo celkem 429 poslanců, proti se vyslovilo 225. Z celkem 21 českých europoslanců hlasovalo 12 proti, pro návrh bylo šest z nich.[16][17]

Avizovaná opatření

Z parlamentních rozhodnutí

Na základě vyhlášení stavu klimatické nouze jsou požadována či prováděna konkrétní opatření, jako např.

  • umožnit klimaticky neutrální zaopatření budov (u starých budov také redukce/sanace),
  • zajistit dopravní obslužnost s využitím veřejné dopravy, pomocí dopravních prostředků neprodukujících CO2
  • snížit emise CO2 ve stavebnictví.

Návrhy akcí od nevládních organizací

Nevládní organizace požadují zavedení následujících naléhavých opatření:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klimanotstand na německé Wikipedii.

Externí odkazy