Kolécie

Kolécie jsou keře nebo výjimečně i malé stromy, dorůstající výšky až 4 metry. Listy jsou silně redukované, u některých zástupců až do podoby drobných a brzy opadávajících šupin. Jejich funkci přebírají asimilující větve (fylokladia), které mohou být zploštělé nebo s okrouhlým průřezem. Postranní větve jsou trnité, vstřícné a křižmostojné.V paždí zakrnělých listů jsou dva pupeny, z jednoho z nich vyrůstá trn nebo trnitá větévka, větvená až do 3. řádu, ze druhého vyrůstá zkrácená květonosná větévka.Květy jsou bílé nebo řidčeji červené, čtyř nebo pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, s baňkovitou češulí, jednotlivé nebo ve svazečcích. Počet tyčinek odpovídá počtu korunních lístků.Semeník je polospodní a obsahuje 3 nebo řidčeji 4 komůrky. Plodem je kožovitá, explozivně pukající tobolka, rozpadající se na 3 dvouchopňové plůdky.^[1][2]

• 
  Colletia ulicina s červenými květy
• 
  Detail květů kolécie křížaté
• 
  Větévka kolécie křížaté
• 
  Kolécie trnitá s nezralými plody

Rod kolécie zahrnuje 5 druhů a je rozšířen výhradně v Jižní Americe. Areál rozšíření sahá od Ekvádoru po Patagonii a Uruguay. V Brazílii se vyskytuje vzácně jen kolécie křížatá a to pouze v nejjižnější části země. Do Amazonie žádný druh nezasahuje. Centrum druhové diverzity je v jižní části jihoamerických And.Největší areál, sahající od Ekvádoru po Uruguay, má kolécie trnitá. Druh se vyskytuje na pestré škále stanovišť. V argentinských Andách vystupuje až do nadmořských výšek okolo 4000 metrů.^[3] Roste i ve vysokohorských polylepisových lesích v Bolívii, které představují nejvýše položené lesní porosty na světě.^[4] V temperátním Chile tvoří součást keřových společenstev na písečných dunách.^[5] Nejdále na jih zasahuje Colletia hystrix, rozšířená v Chile a Argentině téměř až po Ohňovou zemi.^[6] V chilském Centrálním údolí tvoří dominantní složku keřového rostlinného společenstva, známého jako matorral.^[7]V Patagonii roste na výslunných svazích ve společnosti fitzroye cypřišovité (Fitzroya cupressoides) a pabuku Nothofagus dombeyi.^[8]Druh Colletia spartioides je endemit Ostrovů Juana Fernándeze západně od chilských břehů.

Květy kolécie křížaté i kolécie trnité voní po vanilce a jsou opylovány různým hmyzem, sbírajícím pyl a nektar.^[9][10][11]Hlavním opylovačem druhu Colletia hystrix je čmelák Bombus dahlbomii.^[9]Chilský druh Colletia ulicina má jako jediný druh rodu červené květy, které jsou opylovány kolibříkem chilským (Sephanoides sephaniodes). Navštěvuje je rovněž čmelák Bombus dahlbomii.^[12]Na druhu Colletia hystrix roste poloparazitický keř Tristerix corymbosus z čeledi ochmetovité.^[13]Na kořenech kolécií jsou hlízky se symbiotickými bakteriemi rodu Frankia, vázajícími vzdušný dusík. Hlízky mají podobnou strukturu jako u olše. Díky této symbióze jsou kolécie schopny obsazovat i živinami velmi chudé biotopy.^[14]

• 
  Kvetoucí poloparazitický keř Tristerix corymbosus
• 
  Kolibřík chilský

Rod kolécie je z hlediska obsahových látek poměrně málo prozkoumaný.Kolécie trnitá obsahuje v nadzemních částech benzyltetrahydroisochinolinové alkaloidy kolletin a magnokurarin.^[15][16][17] V kolécii křížaté byla zjištěna kyselina ceanothová, náležející mezi triterpenoidy.^[18]

Rod Colletia je v rámci čeledi Rhamnaceae řazen do podčeledi Ziziphoideae a tribu Colletieae. Nejblíže příbuznými skupinami jsou dle výsledků fylogenetických studií rod Discaria (6 druhů v Jižní Americe a australské oblasti), Adolphia (1 druh na jihu USA a v Mexiku) a Kentrothamnus (1 druh v Jižní Americe).^[19][20]

• kolécie křížatá (Colletia paradoxa)
• kolécie trnitá (Colletia spinosissima)

Kolécie jsou pro svůj neobvyklý vzhled pěstovány jako okrasné keře. V podmínkách střední Evropy nejsou zimovzdorné, lze je však pěstovat jako kbelíkové rostliny. Množí se polovyzrálými řízky, odebíranými v pozdním létě.^[21]Některé druhy jsou používány v domorodé medicíně. Kolécie trnitá je v Jižní Americe podávána zejména ke snížení horečky.^[17] Kolécie křížatá slouží zejména jako projímadlo a lék proti horečce a křečím.^[22] Rostlina má rovněž cytotoxické a antineoplastické účinky.^[23]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kolécie na Wikimedia Commons
• Taxon Colletia ve Wikidruzích