Linie následnictví ruského trůnu

Linie následnictví ruského trůnu byla ustanovena carským výnosem o následnictví cara Pavla I. a po úpravě roku 1911 platil až do konce ruské monarchie v roce 1917. Následnictví trůnu se uskutečňovalo podle tzv. polosalického práva, kdy měla žena nárok na vládu pouze pokud nebyli mužští členové rodu schopní vlády.

Text Carského výnosu o následnictví:

Naším společným dobrovolným a vzájemným souhlasem a po zralé úvaze a s klidnou myslí stanovili jsme tento Náš společný Akt, kterým s ohledem k lásce k Vlasti vybíráme naším Následníkem, po přirozeném právu, po smrti Mě Pavla, našeho staršího syna Alexandra a po něm jeho mužské potomky. Po přerušení jeho mužského potomstva následnictví přechází na Mého druhého Syna a tak dále, pokud bych už neměl synův potom podle práva prvorozenectví. Při přerušení posledního mužského potomstva Mých Synů následnictví zůstává v rodě, v ženském potomstvu posledního Vládnoucího panovníka jako nejbližší k Trůnu...Po přerušení tohoto potomstva následnictví přechází do rodiny mého staršího Syna v ženském pokolení, ve kterém nastupuje nejbližší příbuzná naposledy Vládnoucího potomka Mého výševzpomínaného Syna, a při nedostatku takové, muž nebo žena, s ohledem na to, že muži mají přednost před ženami, jak bylo již řečeno shora...Po přerušení tohoto potomstva následnictví přechází na ženský rod Mých dalších Synů, podle stejného pořádku a poté na potomstvo Mojí nejstarší Dcery na její mužské potomstvo a při přerušení tohoto potomstva na Její ženské potomky podle pořádku jako u ženských potomků Mých Synů. Po přerušení potomstva Mojí starší Dcery následnictví přechází na Mojí mladší Dceru a její mužské a potom ženské potomstvo a tak dále.^[1]