Listonosovití

Listonosovití (Phyllostomidae) je čeleď letounů, která se vyskytuje od jihozápadních Spojených států amerických přes oblast Západní Indie až do severní Argentiny a středního Chile. Listonosovití tvoří osm podčeledí, které zahrnují okolo 50 rodů a více než 150 druhů. Patří mezi ekologicky nejrozmanitější čeledi letounů; z závislosti na druhu se listonosovití mohou živit hmyzem, malými obratlovci, rostlinnými složkami nebo krví (upíři) a mohou žít jak v početných koloniích, tak v monogamních párech. Vyskytují se jak v tropických lesích, tak v pouštních oblastech. V souladu se životním stylem se liší také anatomické vlastnosti jednotlivých druhů, nicméně zástupce čeledi lze popsat jako 4 až 13,5 cm velké letouny se širokými křídly a jednoduchým blanitým výrůstkem na čenichu. Největším druhem je listonos nosatý (Vampyrum spectrum) s rozpětím křídel asi 90 cm.^[1][2]

Listonosovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	letouni (Chiroptera)
Podřád	netopýrotvaří (Yangochiroptera)
Nadčeleď	vampýrovci (Noctilionoidea)
Čeleď	listonosovití (Phyllostomidae)
podčeledi
upíři (Desmodontinae) karolie (Carolliinae) glosofágy (Glossophaginae) listonosi plodožraví (Brachyphyllinae) listonosi dlouhojazyční (Lonchophyllinae) listonosi květní (Phyllonycterinae) listonosi praví (Phyllostominae) listonosi příbytkoví (Stenodermatinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.