Lysovice

První písemná zmínka o Lysovicích pochází z roku 1465, kdy je obec uvedena v souvislosti s placením poplatků olomouckému biskupství pod názvem Lissowicz. Další dochovaná zmínka je záznam o vlastnictví Lysovic dominikánkami od svaté Kateřiny v Olomouci, které obec drželi v roce 1519. Podle tehdejších příjmení obyvatel lze soudit, že převážná část osadníků byli Němci, zřejmě potomci německých kolonistů, které na Vyškovsko uvedli na konci 13. století páni z Obřan (samotné Lysovice byl až do roku 1945 součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku^[7]).^[8] Dominikánskému klášteru obec náležela až do roku 1685, kdy se stal jejím novým majitelem Dominik Ondřej hrabě z Kounic. Ten upravil lysovickým roboty a připojil obec k slavkovskému panství.^[5]

V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Pozemkové knihy se dochovaly od roku 1807. Roku 1822 bylo v Lysovicích 54 usedlostí. První německá škola v obci vznikla v roce 1846.^[5] Nová německá škola byla původně jednotřídní, v roce 1918 navýšila svou kapacitu díky přeložení německé měšťanské školy.^[5]

Z původních německých spolků lze zmínit zejména spolek hasičů z roku 1880, dále pak chovatelský z roku 1911, pěvecký a malozemědělský spolek z roku 1924. V obci též působila německá organizace Bund der Deutschen.^[9]

Ve volbách v období první republiky v obci dominovaly německé strany: v roce 1929 vyhrála volby Německá křesťansko sociální strana lidová, v roce 1935 pak Sudetoněmecká strana. Při osvobozování 20. dubna 1945 byly Lysovice zasaženy sovětskými bombardéry, které prováděly nálety na německé pozice na Vyškovsku.^[10] Po druhé světové válce byli Němci z Lysovic vystěhováni (a rovněž zanikl celý vyškovský jazykový ostrůvek^[7]) a obec osídlily české rodiny. Ve volbách po roce 1946 zvítězila před komunisty a sociálními demokraty Československá strana lidová. Záhy v již čistě české obci byla otevřena česká základní škola, později i škola mateřská.^[9]

Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Vyškov.^[11]

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 279 obyvatel. Z nich bylo 146 mužů a 133 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,6 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 270 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,8 %) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 17,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,9 %. Z celkem 222 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,8 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 127 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 89 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 66,1 % patřilo mezi zaměstnance, 3,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 51,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[12] Úhrnem 98 obyvatel obce (což je 36,3 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 86 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 80 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[12]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[13][14][15]

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Kučerov. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla. Místním knězem je administrátor excurrendo, Kučerov – R. D. Jan Hanák.^[16]

Při censu prováděném v roce 2011 se 80 obyvatel obce (30%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 56 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 54 obyvatel k římskokatolické církvi (20 % ze všech obyvatel obce) a 1 k Církvi československé husitské. Úhrnem 61 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 129 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.^[12]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lysovicích volební účast 72,77 %^[17] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):^[18]

Ve volebním období 2010–2014 a poté opět v roce 2014 byl zvolen starostou Zdeněk Gryc.

Škola (německá jednotřídka) byla založena v roce 1846. V roce 1918 sem byla přeložena z Vyškova německá měšťanka. Česká obecná škola byla otevřena v roce 1945 a mateřská škola v roce 1946. Dnes v Lysovicích škola není, žáci navštěvují ZŠ v Rostěnicích. V obci je filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Obec je tak přifařena do Kučerova. Kostel se nachází v severovýchodní části obce, za objektem je situován hřbitov.^[5]

Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál s kapacitou 120 míst, který se nachází v budově Kulturního domu. Knihovna v obci je v budově Obecního domu v Lysovicích.^[19]

V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Lysovice. Tento areál stojí v severovýchodní části obce. Dále pak je v obci jedno oplocené hřiště pro volejbal a košíkovou. Na návsi též stojí tělocvična a nové hřiště pro děti.^[19]

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván jen ke skladování. Tento areál je v pásmu hygienické ochrany vyhlášené v roce 1989 pro zemědělské družstvo Rozvoj Rostěnice – středisko Lysovice. Mezi tímto areálem a obcí jsou umístěny nefunkční betonové silážní věže postavené před druhou světovou válkou, které nejsou využívány a chátrají, v roce 2020 je stát nabízel k prodeji.^[19]

Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4316 Rostěnice–Zvonovice–Lysovice. Ta se v Rostěnicích připojuje na stykovou křižovatku tvaru „T“ se silnicí III/4314. Silnice III/4314 křižuje II/430 Brno–Holubice–Rousínov úrovňovou křižovatkou.^[19] V obci je vybudována jedna autobusová zastávka, jenž zároveň slouží jako turistické odpočívadlo. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Vyškova do Lysovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.^[20]

Na katastrálním území Lysovic se nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je autoservis nebo sídlo firmy pro zemní a stavební práce.^[21]

• Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi je barokní kamenná socha z roku 1732
• Barokní boží muka z poloviny 18. století
• Domy se žudry (Historická vesnická památková zóna) čísla popisná 15-17, 21, 23, 26, 33, 39, 40, 45, 72 a 76
• Kamenný kříž u kostela
• Kamenný kříž při cestě do Kučerova
• Památník Sovětské armády na návsi odhalený 6. června 1975

Rekreace a cestovní ruch

Obec Lysovice není kvůli zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic není tato turistická cesta vzhledem k bezlesnému úseku příliš využívaná. Její označník stojí uprostřed návsi poblíž nově zbudovaného turistického odpočívadla.^[19]

Mikroregion Větrník

Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.^[22] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu apod. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a jednatel.^[23]

Reference

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Související články

• Římskokatolická farnost Kučerov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysovice na Wikimedia Commons
• Lysovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Lysovice [online]. Lysovice: Obec Lysovice [cit. 2014-07-10]. Dostupné online. 

	Tučapy	Rostěnice-Zvonovice	Hlubočany
	Podbřežice		Kučerov
		Lysovice
	Dražovice	Letonice	Bohaté Málkovice