Macedonio Melloni

Macedonio Melloni (11. dubna 1798 Parma – 11. srpna 1854 Portici) byl italský fyzik.

Macedonio Melloni
Narození	11. dubna 1798 Parma
Úmrtí	11. srpna 1854 (ve věku 56 let) Portici
Pracoviště	Parmská univerzita
Obor	fyzika
Ocenění	Rumfordova medaile (1834) zahraniční člen Královské společnosti (1839) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd společník Americké akademie umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Navštěvoval výtvarnou akademii v Parmě a zároveň studoval fyziku u Antonia Lombardiniho a na pařížské École polytechnique. Od roku 1824 byl profesorem Univerzity v Parmě, pro své protivládní postoje musel v roce 1831 emigrovat do Francie. V roce 1839 se stal profesorem Neapolské univerzity a od roku 1841 vedl na Vesuvu první vulkanologickou observatoř na světě, místo musel opustit v roce 1848 z politických důvodů.^[1] Zemřel ve věku 56 let na choleru.

Spolu s Leopoldem Nobilim se věnoval výzkumu sálání a objevil, že krystaly chloridu sodného propouštějí infračervené záření.^[2] Zabýval se také elektrostatickou indukcí, polarizací a fotografií. Obdržel Rumfordovu medaili a řád Pour le Mérite, byl zahraničním členem Královské společnosti, Francouzské akademie věd, Královské švédské akademie věd a Americké akademie umění a věd. V Miláně je po něm pojmenována nemocnice Ospedale Macedonio Melloni.