Magyarosaurus
Magyarosaurus ("Maďarský ještěr") byl relativně malý sauropodní dinosaurus, který dosahoval v dospělosti délky jen kolem 5 až 6 metrů (a patří tak mezi vůbec nejmenší sauropodní dinosaury).[1] Žil v období pozdní křídy na území dnešního západního Rumunska (oblast Hunedoara). Původně byl popsán již roku 1915 baronem Nopcsou jako Titanosaurus dacus, jeho jméno bylo změněno von Huenem až v roce 1932. Jméno vyplývá z geografického rozložení lokality, které se rozkládá na území Maďarska i Rumunska, jehož dávní obyvatelé se nazývali Dákové.[2]
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let | |
---|---|
Jedna z možných podob magyarosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Čeleď | Titanosauridae |
Rod | Magyarosaurus |
Binomické jméno | |
Magyarosaurus dacus von Huene, 1932 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Růst a velikost
Někteří paleontologové nedávno přicházeli s tvrzením, že v případě magyarosaura nejde o sauropodního trpaslíka, nýbrž o mláďata normálně vzrostlého sauropoda. Histologický výzkum z roku 2010 však znovu potvrdil, že se skutečně jedná o případ ostrovního nanismu a magyarosaurus tedy skutečně byl dinosauřím "trpaslíkem"[3]. Patřil tak k unikátní fauně "trpasličích dinosaurů" z ostrova Haţeg. Při délce 6 metrů vážil tento sauropod asi 750[4][5] nebo 1000[6] kilogramů. Ačkoliv tedy byli "trpasličími" sauropody, v dnešním světě by patřili naopak k největším suchozemským živočichům.[7]
Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 717 až 746 kilogramů.[8]
V populární kultuře
Magyarosaurus se krátce objevuje také v jednom díle pseudo-dokumentu Dinosaur Planet z roku 2003 (v orig. Pod's Travels).
Odkazy
Reference
Literatura
- Kristina Curry Rogers, "Titanosauria: A phylogenetic Overview" in Kristina Curry Rogers and Jeffrey A. Wilson, (eds) (2005). The Sauropods: Evolution and Paleobiology, University of California Press, Berkeley, ISBN 0-520-24623-3
- Die fossile Reptil-Ordnung Saurischia, ihre Entwicklung und Geschichte. Huene, F. von MONOG. GEOL. PAL. 4 (1) pts. 1 and 2, viii +361 pp (1932).
- Die Dinosaurier der siebenburgischen Landesteile Ungarns. Mitteil. Nopcsa, F. JB. K. UNGAR. GEOL. REICHSANST. 23;1-26 (1915).
- P. Mocho, A. Pérez-García & V. A. Codrea (2022). New titanosaurian caudal remains provide insights on the sauropod diversity of the Hațeg Island (Romania) during the Late Cretaceous. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2125807
- P. Mocho, A. Pérez-García & V.A. Codrea (2024). New sauropod appendicular remains from the Upper Cretaceous of Romania: accessing the morphological variability. Cretaceous Research. 105936. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2024.105936
Česká literatura
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 69-71)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Magyarosaurus na Wikimedia Commons
- SOCHA, Vladimír. Trpasličí „Maďarský ještěr“ z Rumunska. OSEL.cz [online]. 16. září 2019. Dostupné online. (česky)