Marián Hossa

Narodil se 12. ledna 1979 v Staré Ľubovni. Jeho otec je František Hossa, bývalý trenér slovenské hokejové reprezentace, matka Mária Hossová pracuje jako módní návrhářka a o dva roky mladší bratr Marcel Hossa, kterého v roce 2000 draftoval tým Montreal Canadiens, hrál s bratrem v týmu HK Dukla Trenčín, Portland Winter Hawks a během výluky NHL v týmu Mora IK a také na několika světových šampionátech a olympiádách. Shodou okolností byli v sezóně 2007–2008 oba vyměněni (Marián z Atlanty do Pittsburghu a Marcel z NY Rangers do Phoenixu).^[7]

V roce 1997 úspěšně maturoval na Stredném odborném učilišti železničném v Trenčíně (obor Komerční pracovník v dopravě).^[8] 17. července 2010 se v Trenčíně oženil s dlouholetou přítelkyní Janou Ferovou.^[9] 9. září 2011 se jim narodila dcera Mia Mária.

Začátky

S hokejem začínal jako pětiletý v Dukle Trenčín. V Dukle hrával během celé dorostenecké a juniorské kariéry. Nejdříve hrál na postu centra, ale později ho tehdejší trenér Jaroslav Walter postavil na pravé křídlo, kde už zůstal. Junioři Dukly získali v tomto období titul mistra Slovenska.^[10]

Slovenská extraliga

V seniorské extralize debutoval jako 17letý. V první sezóně (1996/97) vstřelil v základní části 30 gólů a zaznamenal 24 asistencí, čímž významnou měrou přispěl k zisku mistrovského titulu.^[4][11][12]

Za Duklu hrál i později, několik zápasů na začátku sezony 2001/02, kdy čekal na podpis nové smlouvy s Ottawou a taktéž během výluky NHL (2004/05). Odehrál 25 zápasů a jeho spoluhráči byli i Marián Gáborík a Pavol Demitra.^[13] Část sezony hostoval v týmu nováčka švédské Elitserien Mora IK, kde hrál i jeho bratr Marcel.^[14]

National Hockey League

Ottawa Senators (1997–2004)

Roku 1997 jej draftoval tým Ottawa Senators v prvním kole a jako 12. v celkovém pořadí. Zajímavost v draftu je podobnost s datem narození: 12. 1. 1979 – 1. kolo, 12. pořadí rok draftu 1997. Už v nejbližší sezoně odešel do zámoří, v přípravných zápasech se sice gólově prosadil, ale během úvodních 7 střetnutí v NHL zaznamenal jen jednu asistenci a klub ho poslal na farmu do klubu Portland Winter Hawks (WHL), kde během 49 zápasů nasbíral 80 bodů (43+37) a velmi tak přispěl k zisku Memorial Cupu.^[8][15][16] V následující sezoně se stal stabilním hráčem základního kádru Ottawy a byl jedním z nejlepších hráčů mužstva.^[2] Na začátku sezóny se musel zotavit po zranění kolene, nakonec odehrál 60 zápasů. V sezoně 1999/00 vstřelil 29 gólů a stal se tak střeleckým lídrem klubu.

V sezóně 2000/01 s klubem uzavřel novou smlouvu, s ročním příjmem 650 000 dolarů.^[17] Během této sezóny překonal hranici 30 gólů a 4. ledna 2001 stanovil v utkání proti Tampě nový klubový rekord pro počet asistencí v jednom zápase (5).^[1][18]

V základní části sezóny 2002/03 dokázal vstřelit 45 gólů, čímž překonal klubový rekord ruského hokejisty Alexeje Jašina, a v žebříčku střelců celé NHL se umístil na 3. místě.^[19][20] V této sezoně (10. března 2002) vstřelil v zápase proti Phoenixu jubilejní 100. gól v NHL.^[21] V poslední sezóně, kterou odehrál za Ottawu (2003/04) vstřelil 36 gólů, a stal se nejlepším střelcem mužstva v základní části a celkově dosáhl 82 kanadských bodů (i zde se jednalo o nejlepší výsledek mužstva). Nejúspěšnějším střelcem byl i v play-off.^[22]

Atlanta Thrashers (2006–2008)

Hossa byl jedním z mála hokejistů, kterým se po uzavření nové kolektivní dohody mezi hráči a majiteli klubů NHL po roční výluce, plat nesnížil, ale naopak zvýšil. Po dlouhých jednáních 23. srpna 2005, poslední den před vypršením termínu, Senators souhlasili s podpisem smlouvy na tři roky na 18 milionů dolarů.^[23] Na sezónu 2005/06 tak měl zaručený příjem 5 milionů dolarů, čímž se stal nejlépe placeným slovenským hokejistou v NHL. Již několik hodin po podpisu ho však překvapivě vyměnili do Atlanty Thrashers za Danyho Heatleyho s tříletým platem 13,5 milionů dolarů. Po sedmi sezónách v Ottawě, během kterých se Hossa stal jedním z jejich nejdůležitějších hráčů, tak změnil své působiště. Právě tato výměna patří mezi největší v historii NHL, tehdejší kapitán Ottawy Daniel Alfredsson popsal oba hokejisty jako rozdílné, ale produktivní hráče.^[5]

Svůj první zápas za Atlantu odehrál 22. září 2005, jednalo se o přípravný zápas, ve kterém Atlanta podlehla Floridě Panthers 3:4.^[24] V první sezóně v Atlantě si Hossa se ziskem 92 bodů vytvořil své bodové maximum. Atlantě však play-off i kvůli zranění brankářské jedničky Kariho Lehtonena ušlo o dva body. V té následující dosáhl jako první hráč Thrashers v historii 100 bodů za sezónu. V žebříčku produktivity celé NHL skončil šestý. V 1. kole play-off se střetnul se svým bratrem Marcelem z New York Rangers, Atlanta byla vyřazena 0:4 na zápasy.^[25]

Po sezóně byl nominován i na několik ocenění. V hlasování o Hart Trophy se umístil na 10. místě.^[26]

Pittsburgh Penguins (2008)

Na konci sezóny 2007/08 mu v Atlantě končila smlouva. V únoru bylo jasné, že se na novém kontraktu nedohodne, a tudíž ho čekal přestup.^[27] Zájem projevilo více klubů (San Jose Sharks, Detroit Red Wings či Montreal Canadiens).^[28] Nakonec ale v poslední možný termín před koncem přestupového období jej Trashers spolu s Pascalem Dupuisem vyměnili s Pittsburghem za Colbyho Armstronga, Erika Christensena, Angela Esposita a právo výběru v prvním kole draftu.^[29] Hossa měl spolu se Sidneym Crosbym a Jevgenijem Malkinem pomoci tučňákům v play-off.^[29] 28. února debutoval za Penguins v zápase proti Bruins. Po přibližně 10 minutách si ale po srážce s Glenem Murrayem zranil koleno a zápas nedohrál.

V prvním kole play-off přispěl k vyřazení svého bývalého klubu, Ottawy. V zápasech nastupoval v útoku s Crosbym a v sérii zaznamenal celkově 5 bodů.^[30] 4. května 2008 v zápase proti Rangers rozhodl o postupu Pittsburghu do finále Východní konference, když vstřelil dva góly v prodloužení posledního zápasu (Pittsburgh vyhrál 3:2 a na zápasy 4:1).

Ve finále Východní konference Pittsburgh porazil Flyers 4:1 na zápasy. Hossa zaznamenal v rozhodujícím zápase gól a tři asistence a byl vyhlášen druhou hvězdou zápasu. Stal se devátým Slovákem, který se probojoval do finále Stanley Cupu.^[31] Ve finále Stanley Cupu se Pittsburgh střetnul s Detroitem Red Wings, ale prohrál 2:4 na zápasy. Hossa se v play-off v kanadském bodování umístil na třetím místě se ziskem 26 bodů (12+14).

I přes neúspěch ve finále byl Hossův přestup do Pittsburghu označován jako jeden z nejlepších v sezoně.^[32]

Detroit Red Wings (2008–2009)

Po sezoně 2007/08 se stal volným hráčem a přestože měl nabídku na několikaleté (přesná doba nebyla upřesněna) působení v klubu Edmonton Oilers na nejméně 9 milionů dolarů na sezonu 2. července 2008 podepsal roční smlouvu s Detroitem na 7,45 milionu dolarů.^[33][34] Nosil číslo 81, protože číslo 18 v Detroitu patří dlouhodobému hráči Kirku Maltbymu.^[35] 18. října 2008 vstřelil v zápasu proti New York Rangers svůj první gól v dresu Detroitu a zároveň 300. gól v NHL.^[36]

Zápas proti St. Louis 3. března 2009 pro Hossu skončil již v šesté minutě první třetiny, kdy musel být z ledu odvezen na nosítkách po střetu s českým obráncem Romanem Polákem. Odjel do nemocnice na důkladnější vyšetření, podle mluvčího klubu, Johna Hahna se jednalo jen o preventivní vyšetření, jelikož Hossa neztratil vědomí ani cit v končetinách. Rozhodčí Poláka vyloučili na dvě minuty za hruboust. Detroit nakonec St. Louis porazil 5:0.^[37]

V ročníku 2008–09 bylo stejné složení finále Stanley Cupu, tentokrát však Hossa hrál v drese Red Wings.^[38] Po vyřazení týmu Chicago Blackhawks v semifinále Hossa přiznal, že finále s Pittsburghem „bude jistě velmi zajímavé“.^[39] Po sedmizápasové sérii se vítězem stal Pittsburgh, poslední zápas vyhrál 2:1. Hossa během 23 zápasů v play-off nasbíral 15 bodů (6+9).^[40]

Chicago Blackhawks (od roku 2009)

1. července 2009 se jako volný hráč připojil ke klubu Chicago Blackhawks, se kterým podepsal 12letou smlouvu na 62,8 milionu dolarů.^[41] Jednalo se o nejdražší smlouvu v historii klubu, rekord platil až do prosince 2009, kdy jej překonal Duncan Keith, který se upsal na 13 let za 72 milionů dolarů.^[42] Smlouva byla podepsána ve stejný den, kdy tehdejší nejproduktivnější a nejužitečnější hráč Martin Havlát přestoupil do Minnesoty.^[43] Na začátku sezony se podrobil operaci ramene a vynechal tak její začátek.^[44][45][46]

31. července oznámil deník Ottawa Sun, že vedení ligy začalo vyšetřovat Hossův dlouhodobý kontrakt.^[47] Protože smlouva vyprší, až když bude Hossovi 42, a navíc smlouva je nastavena tak, že hráč získá většinu peněz za prvních 8 let, ty zbývající 4 by získal pouze zanedbatelnou částku, tzn. že Hossa by mohl ukončit kariéru už po oněch osmi letech. Toto rozhodnutí by obcházelo kolektivní dohodu o platových stropech. Chicagu hrozila vysoká pokuta, nebo ztráta práva výběru při draftu.^[48]

Za Blackhawks debutoval 25. listopadu 2009 proti San Jose Sharks, v tomto zápase zároveň vstřelil dva góly. Nosí dres číslo 81, protože číslo 18 visí pod stropem United Centre. Nosil ho Denis Savard.

S Chicagem se mu hned v první sezóně podařilo postoupit do finále, proti Philadelphii, které Chicago vyhrálo 4:2 na zápasy. 9. června 2010 získal Hossa svůj první Stanley Cup.

V sezoně 2010/2011 Chicago postoupilo do play-off z třetího místa Centrální divize. Ale vypadlo hned v prvním kole proti Vancouver Canucks 2:4 na zápasy. Hossa si v sezoně připsal celkem 57 bodů (25+32).^[49] Hossa si v sezone 2011/2012 pripsal (29+48) tj. 77 kanadských bodu a stal se nejproduktívnejším hráčem Chicaga.

Během výluky v NHL v sezoně 2012-13 nikde nehrál, což mu umožnilo, aby se plně zotavil ze zranění z playoff minulé sezony a do zkrácené sezony naskočil v plné síle. Během základní části nasbíral celkem 31 bodů (17+14) ve 40 zápasech. Zápas 3. března 2013 v Detroitu byl jeho 1000. v kariéře v NHL a Hossa dokázal tisícovku zápas v NHL odehrát jako 283. hráč v historii (5. Slovák v historii po Mikitovi, Bondrovi, Šatanovi a Chárovi). Dalším milníkem, který zaznamenal, bylo 500 asistencí v NHL a na tuto hranici se dostal 24. dubna 2013 v Edmontonu. V playoff přidal 16 bodů v 22 zápasech. Ke konci playoff měl problémy se zády a jeden zápas finále Stanley Cupu musel kvůli tomu vynechat. Nakonec se ale mohl radovat ze svého 2. Stanley Cupu při 4. finálové účasti.

V sezoně 2013-14 poprvé v dresu Blackhawks dosáhl na hranici 30 gólů za sezonu a po 8. v kariéře v NHL. Celkem odehrál 72 zápasů a nasbíral 60 bodů. Vedl tým ve statistice +/- s +28 body, což je jeho nejlepší výkon v kariéře. V NHL byl ve statistice +/- na 13. místě. V playoff ho ovšem střelecké štěstí opustilo a tak vstřelil pouze 2 branky v 19 zápasech.

V sezoně 2014–15 poprvé od příchodu do Chicaga odehrál všech 82 utkání základní části, ve kterých nasbíral 61 bodů (22+39) a byl tak 3. nejproduktivnější hráč týmu. Po 10. v kariéře tak dosáhl mety 60 bodů v sezoně. Dne 30. října 2014 v Ottawě, kde svou kariéru v NHL začínal, se stal 80. hráčem v historii NHL, který nasbíral 1000 bodů v základní části. Této mety dosáhl ve svém jubilejním 1100. utkání v NHL. V playoff při cestě za svým třetím Stanley Cupem nasbíral 17 bodů (4+13) ve 23 zápasech a byl 4. nejproduktivnějším hráčem Blackhawks. Dva z jeho 3 gólů zajistily Blackhawks postup do dalšího kola (ve 4. zápasech 2. kola proti Minnesotě a v 7. zápase finále Západní konference proti Anaheimu).

V průběhu sezony 2015–16 měl několik zdravotních problémů, takže odehrál jen 64 utkání, ve kterých nasbíral 33 bodů (13+20). Další milník zaznamenal 13. prosince 2015 proti Vancouveru, když odehrál svůj 1200. zápas v NHL. V playoff si v 7 zápasech připsal 5 bodů (3+2), ale vypadnutí Blackhawks v prvním kole se St. Louis zabránit nedokázal.

V sezoně 2016–17 byl třetím nejlepším střelcem (26) Blackhawks a celkem si připsal 45 bodů v 73 zápasech. Zaznamenal tak 15. sezonu v NHL s minimálně 20 góly, což se před ním podařilo jen 25 hráčům. Jako 44. hráč historie vstřelil dne 18. října 2016 proti Philadelphii 500. gól v NHL. V sezoně zaznamenal další milníky, a to 1100. bod v NHL 6. listopadu 2016 proti Dallasu a 1300. zápas v NHL dne 16. března 2017 v Ottawě. V playoff proti Nashvillu ve 4 zápasech nebodoval.

Celou sezonu 2017–18 vynechal ze zdravotních důvodů - vyrážce, kterou mu způsobovala hokejová výstroj.

19.5.2018 oznámil konec kariéry.

Reprezentace

Marián Hossa reprezentoval Slovensko jako junior na Mistrovství světa do 20 let v letech 1997 ve Švýcarsku, kde jeho tým obsadil 6. místo, a roku 1998 ve Finsku, kde slovenský tým skončil na 9. místě.^[1] V roce 1997 vybojoval se slovenskou juniorskou reprezentací také 6. místo na juniorském mistrovství Evropy, kterého se účastnili hráči do 18 let.^[8]

Jeho prvním seniorským turnajem bylo MS 1997 ve Finsku, na které ho nominoval trenér Jozef Golonka.^[50] Nastoupil tehdy ještě jako 18letý talent slovenského výběru.^[51] Hrál i na MS 1999 v Norsku. Odehrál šest střetnutí, ve kterých dal 5 gólů a na dva přihrál, čímž se stal spolu se Žigmundem Pálffym nejlepším střelcem Slovenska.^[52]

Celkem Hossa za Slovensko nastoupil na mistrovstvích světa v letech 1997, 1999, 2001, 2004, 2005, 2006, a na Zimních olympijských hrách 2002 v Salt Lake City, 2006 v Turíně a Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru a na Světovém poháru v roce 2004. Zajímavostí je, že jako jeden z mála špičkových slovenských hráčů zatím nezískal medaili na MS.^[4] Celkem odehrál za seniorskou reprezentaci 72 zápasů, ve kterých dal 33 gólů.^[53]

Na světový šampionát v lotyšské Rize roku 2006 přicestoval jako největší hvězda a kapitán slovenského mužstva.^[54] V zápase s Kazachstánem se po zákroku protihráče Alexeje Litviněnka zranil a v dalších důležitých zápasech proti Rusku a Švýcarsku nemohl nastoupit kvůli poškození vnitřního kolenního vazu.^[55] Na klíčové utkání proti Švédsku nastoupil s menším zraněním a měl významný podíl na výhře Slovenska 5:2, protože zaznamenal gól a dvě asistence. Slovensko vypadlo ve čtvrtfinále s Kanadou, kde Hossa přihrál na jediný gól svého týmu (prohrálo 4:1).

V roce 2007 ho po vypadnutí Atlanty v prvním kole play-off kontaktoval reprezentační trenér Július Šupler. Po krátkém váhání s účastí souhlasil s tím, že se dostaví později. Nehrál tak v prvním zápase proti Norsku (stejně jako Pavol Demitra, se kterým přicestoval). Opět hrál v „trenčínském“ útoku s Demitrou a Gáboríkem, dal 2 góly a zaznamenal 4 asistence. Mužstvo vypadlo se Švédskem ve čtvrtfinále a obsadilo 6. místo.

Zimní olympijské hry

Slovensko obsadilo na ZOH v Turíně 5. místo. Poté, co postoupilo ze základní skupiny, bylo vyřazeno ve čtvrtfinále Českem. Hossa hrál společně Demitrou a Gáboríkem v prvním útoku, který dal na olympiádě 10 gólů, což je víc než zbytek mužstva dohromady.^[56] S 10 body (5+5) se stal nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem Slovenska, zároveň třetím nejproduktivnějším hráčem i třetím nejlepším střelcem olympiády (obojí spolu se Švédem Danielem Alfredssonem).

Účast Hossy na zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru byla ohrožena vzhledem k předcházejícímu zranění.^[57] Nastoupil již v prvním zápase proti Česku v rámci takzvaného trenčínského útoku spolu s bratrem Marcelem a Pavlem Demitrou. V druhém zápase Slovenska proti Rusku dal vyrovnávající gól na 1:1. Ve čtvrtfinále zaznamenal tři asistence. Celkově zaznamenal 9 kanadských bodů, čímž se stal druhým nejproduktivnějším hráčem na olympiádě(první byl taky Slovák Pavol Demitra /3+7/).

V roce 2014 reprezentoval Slovensko na ZOH v Soči, kde ve 4 zápasech nasbíral 3 body (2+1), ale své zemi k postupu ze skupiny nepomohl.

• Statistiky reprezentace na Mistrovstvích světa a Olympijských hrách:^[58]

Turnaj	Místo konání	Z	G	A	B	Umístění	Soupisky
MS 1997	Finsko Finsko (Helsinky, Turku, Tampere)	8	0	2	2	9. místo	Soupiska MS 1997
MS 1999	Norsko Norsko (Hamar, Lillehammer, Oslo)	6	5	2	7	7. místo	Soupiska MS 1999
MS 2001	Německo Německo (Norimberk, Kolín nad Rýnem, Hannover)	6	1	2	3	7. místo	Soupiska MS 2001
ZOH 2002	USA USA (Salt Lake City)	2	4	2	6	13. místo	Soupiska ZOH 2002
MS 2004	Česko Česko (Praha, Ostrava)	9	2	5	7	4. místo	Soupiska MS 2004
SP 2004	Severní Amerika, Evropa	4	1	0	1	8. místo	Soupiska SP 2004
MS 2005	Rakousko Rakousko (Vídeň, Innsbruck)	7	4	3	7	5. místo	Soupiska MS 2005
ZOH 2006	Itálie Itálie (Turín)	6	5	5	10	5. místo	Soupiska ZOH 2006
MS 2006 –	Lotyšsko Lotyšsko (Riga)	5	1	6	7	8. místo	Soupiska MS 2006
MS 2007	Rusko Rusko (Moskva, Petrohrad)	6	2	4	6	6. místo	Soupiska MS 2007
ZOH 2010	Kanada Kanada (Vancouver)	7	3	6	9	4. místo	Soupiska ZOH 2010
MS 2011	Slovensko Slovensko (Bratislava, Košice)	5	1	1	2	10. místo	Soupiska MS 2011
ZOH 2014	Rusko Rusko (Soči)	4	2	1	3	11. místo	Soupiska ZOH 2014
SP 2016	Kanada Kanada	6	1	0	1	2. místo	Soupiska SP 2016
Celkem na MS (8x)		52	16	25	41
Celkem na ZOH (4x)		19	14	14	28
Celkem na SP (2x)		10	2	0	2

Juniorská reprezentace

All-Star Games

• Mistr Slovenské Extraligy – 1997
• Jim Piggott Memorial Trophy pro najlepšieho nováčka WHL – 1998
• Memorial Cup – 1998
• Výběr nováčků sezóny NHL (All-rookie) – 1999
• druhé místo v hlasování o Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny – 1999.^[2]
• NHL All-Star Game – 4 účasti: 2001, 2003, 2007, 2008
• ocenění Zlatý puk pro najlepšieho hokejistu Slovenska – 2006, 2007, 2008, 2010.^[6][59][60]
• ocenění Zlatý puk pro nejlepšího útočníka – 2005, 2006, 2007, 2008, 2009.^[61][62]
• ocenění Sportovec roku Slovenska – 3. místo – 2006, umístění v Top 10: 2003, 2004, 2007, 2008, 2009.^[63]
• ocenění Krištáľové krídlo v kategorii sportovec – 2006.^[64]
• Stanley Cup – 2010
• Stanley Cup – 2013
• Stanley Cup - 2015

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marián Hossa na slovenské Wikipedii a Marián Hossa na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marián Hossa na Wikimedia Commons
• Marián Hossa – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Marián Hossa – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Marián Hossa – statistiky na NHL.com (anglicky)
• Profil Mariána Hossy na www.chicagoblackhawks.cz