Markéta Haindlová

V roce 2008 absolvovala magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, postgraduální titul LL.M. získala na univerzitě v Curychu v rámci FIFA programu sportovního práva.^[1]

V letech 2010-2013 byla předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace ČR (do června 2011 ČMFS), kam byla zvolena poté, co ji ke spolupráci přizval tehdejší předseda asociace (svazu) Ivan Hašek.^[2] Od května 2011 byla zvolena místopředsedkyní nově vzniklé České asociace fotbalových hráčů (ČAFH), od června 2013 je předsedkyní této asociace.^[1][3]

Od roku 2012 byla členkou výkonného výboru mezinárodní asociace hokejových odborů WAIPU.^[4] V srpnu 2013 se stala odbornou garantkou a místopředsedkyní nově vzniklé České asociace hokejistů (ČAIHP).^[5]

V lednu 2014 byla zvolena předsedkyní Právního výboru Evropské federace malého fotbalu.^[6] V březnu téhož roku se stala ředitelkou mezinárodních vztahů Rumunské fotbalové federace.^[7] Deník Sport ji za rok 2010 vyhlásil nejmocnější ženou českého fotbalu.^[8]

V září roku 2021 byla zvolena do výkonného výboru evropské divize světové hráčské asociace FIFPro.^[9]

V listopadu 2021 byla předsedou Národní sportovní agentury Filipem Neusserem jmenována do funkce předsedkyně Arbitrážní komise Národní sportovní agentury, která je nejvyšší instancí pro řešení sportovně-právních sporů v rámci České republiky.^[10]

Přednáší také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v programu LL.M. se specializací na sportovní právo a na prestižní ISDE Law Business School.

V červnu 2010 byla hned v prvním kole (s 91 ze 130 hlasů)^[11] zvolena do pětičlenné Odvolací a revizní komise (ORK) tehdejšího ČMFS jako jedna ze čtyř nových členů tohoto orgánu.^[12] Jako jediná žena mezi 25 kandidáty do ORK získala nejvyšší počet hlasů ^[13] a po dvou týdnech byla jako první žena v historii zvolena předsedkyní této komise.^[14] Na jaře 2011 byla vyzvána k rezignaci zástupci klubu AC Sparta Praha, a to v souvislosti s případem, při němž byl klub potrestán za nasazení hráčů, kteří se z důvodu nemoci omluvili z reprezentačního srazu, pod falešnými jmenovkami. Klub byl potrestán disciplinární komisí a ORK situaci nevyhodnotila jako mimořádnou a neuspořádala zvláštní zasedání.^[15] Na regulérním zasedání pak ORK trest zmírnila.^[16] V září téhož roku přímo požadoval odvolání Haindlové z ORK majitel SK Slavia Praha Aleš Řebíček.^[17] Stalo se tak poté, co některé prvoligové kluby napadly způsob odvolání šéfa komise rozhodčích Luďka Macely.

Později sama zvažovala rezignaci na post v ORK v souvislosti s rozhodnutím Výkonného výboru FAČR, jenž doporučil disciplinární komisi přenechat vyšetřování korupčního skandálu spojeného s tzv. Křetínského taškou policii. Vzhledem k postoji a podpoře dalších členů ORK  však nakonec setrvala a vydala k situaci kritické prohlášení, podle kterého Výkonný výbor FAČR popřel všechny principy sportovního práva.^[18] Následně Haindlovou vyzval Výkonný výbor k rezignaci z důvodu, že se s vyjádřením k průběhu korupční kauzy obrátila na UEFA.^[19] Haindlová výše zmíněné rozhodnutí výkonného výboru FAČR spojila s žádostí ORK o materiály pro kontrolu hospodaření FAČR.^[20]

Před volbami do Výkonného výboru FAČR v roce 2013 zvažovala kandidaturu na předsedkyni fotbalové asociace. Za motivaci k tomuto kroku později označila snahu poukázat na to, že v českém fotbale převažuje “ivánkovská” cesta.^[21] Nakonec však před volbou neměla potřebnou podporu desítky profesionálních klubů, když získala pouze 9 hlasů. Celkem 4 z 9 klubů, které ji v kandidatuře podpořily, v bezprostředně následujících zápasech obdržely dohromady deset červených karet. Jeden z těchto čtyř zápasů se nedohrál, zbylé tři skončily prohrou týmu, který podpořil právě Haindlovou.^[22] Česká televize informovala o výhrůžných telefonátech, které do těchto klubů směřovaly.^[23] Předsedou FAČR se posléze stal jediný kandidát Miroslav Pelta, který později ve vysílání Českého rozhlasu přiznal, že nevěří, že by řízení jednoho ze zápasů nebylo tendenční a připustil souvislost se zmíněnou kandidaturou Haindlové na předsedkyni FAČR. Haindlová poté na Valné hromadě FAČR neobhajovala ani pozici v Odvolací a revizní komisi.^[24] Ve funkci předsedkyně ORK ji vystřídala Kateřina Radostová.^[25]

V červnu roku 2011 stála u založení České asociace fotbalových hráčů (ČAFH) a stala se její místopředsedkyní.^[26]

V létě 2013 byla zvolena předsedkyní ČAFH poté, co Karel Poborský z funkce odstoupil.^[27] V jejím čele se snaží angažovat mj. za zavádění zaměstnaneckého poměru pro fotbalisty v českých klubech, u nichž je běžný status OSVČ.^[28] Tento stav totiž nekoresponduje ani s doporučením UEFA. Česká republika je tudíž jednou z posledních zemí v rámci Evropy, kde fotbalisté nejsou zaměstnanci. Haindlová se také postavila proti praxi v českém fotbale, kdy kluby hráče pokutují za neuspokojivou výkonnost. Dále kritizovala příliš příznivé znění pravidel a podmínek, a to ve prospěch fotbalových klubů, které tohoto nedostatku využívají a často beztrestně po dobu několika měsíců nevyplácí svým hráčům mzdy, které jim náleží.^[29]

V květnu roku 2014 se ocitla pod kritikou ze strany několika aktivních i bývalých fotbalistů. Mezi nimi se objevil také bývalý sportovní manažer ČAFH Tomáš Pešír. Haindlová se proti nařčením důrazně ohradila a uvedla, že právě Pešír je organizátorem této kritické vlny.^[30] Haindlovou podpořil Vladimír Šmicer, čestný předseda ČAFH, podle nějž se Pešír pokoušel o převrat v hráčské asociaci i v minulosti. Následovala žaloba na Tomáše Pešíra za pomluvu.^[31]

České asociaci fotbalových hráčů pod vedením Haindlové byla svěřena organizace workshopu pro členské asociace FIFPro ze střední a východní Evropy, která se koná v dubnu roku 2022.