Max Gerstl
Max Gerstl (6. března 1897 Praha[1] – 1. října 1982, White Plains?, Spojené státy americké)[2] byl český architekt a designér. K jeho realizacím patří zejména portály, markýzy, výklady či firemní štíty prodejen, je také autorem rodinných domů. Jeho dílo dosud nebylo plně zmapováno, řada objektů se nedochovala.
Max Gerstl | |
---|---|
Narození | 6. března 1897 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. října 1982 (ve věku 85 let) White Plains? Spojené státy americké |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Max Gerstl se narodil ve významné židovské rodině, která se usadila v Praze již roku 1492. Jeho pradědeček Abraham von Gerstl byl za sedmileté války povýšen do šlechtického stavu.
Vystudoval stavební školu. Za první světové války byl odveden a v boji utrpěl těžké zranění.[3] Po válce studoval u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze.
V roce 1926 si otevřel vlastní projektovou kancelář v centru Prahy.
V roce 1938 emigroval s manželkou a dvěma dětmi do New Yorku[4], kde si znovu založil svůj architektonický ateliér.[3]
Za druhé světové války si psal s Janem Masarykem. Přidal se ke Svobodným zednářům, stal se členem zednářské lóže Humanitas.[3] (Doklad o jeho členství existuje již v roce 1936, kdy v periodiku Svobodný zednář oznámil úmysl založit sbírku Zednářská umělecká fotografie.)[5]
Zemřel v roce 1982. Do Prahy, po které se mu velmi stýskalo, se mu už nepodařilo vrátit. Jeho dcera Bronia Gerstl Rayman věnovala pozůstalost v podobě fotografií a architektonických plánů Národnímu technickému muzeu v Praze.[3] Paní Gerstl Rayman dále věnovala Židovskému muzeu v Praze portrét Maxe Gerstla ve vojenské uniformě (olej na plátně, Budapešť 1915, autor František Sokol)[6][7] a portrét jeho děda Mosese Gerstla.[8]
Dílo
* 1927 rodinná hrobka rodiny Grünwaldových na tzv. Novém židovském hřbitově v Prostějově, Brněnská ul.
- 1928 výkladce obchodů v domě čp. 391, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 7 / Provaznická 6 [9]
- 1928–1930 Rodinný dům, Praha 8 – Libeň, čp. 1374, Valčíkova 5[10]
- 1932 portál obchodního domu ARA (později Perla), Praha 1 – Staré Město, čp. 371, Perlová 5 / 28. října 1 – zničeno[10][11][p 1]
- 1934 - 1937 dům čp. 600 "U Hřebene", Praha 1 – Staré Město, Celetná 7 / Štupartská 2 – zničeno[12]
- 1935 výkladce přízemí Domu U Černé Matky Boží, Praha 1 – Staré Město, čp. 569, Celetná 34, Ovocný Trh 19[13]
- 1935 Výkladce obchodního domu pojišťovny Praha, čp. 583, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 15 / Havířská 3 a 5[p 2][14]
- 1935 Přestavba obchodního domu pro odívání mládeže Ferdinand Hirsch, Praha 1 - Staré Město, Železná 14 (dnes United Colors of Benetton)[15]
- 1936 Rodinný dům, Praha 6 – Břevnov, čp. 1154, Michalovicova 1[10]
- 1937 Výkladce domu "U zlatého jelena", čp. 383, Praha 1 – Staré Město, Na Můstku 1 / Rytířská 14[16]
- 1937 Úprava průčelí domu čp. 962 do Rytířské ulice, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 27 / V Kotcích 30[17]
- 30. léta Portál obchodu, Praha 1 – Staré Město, Havelská 19 / Melantrichova 4[10]
- 30. léta Portál obchodu, Praha 8 – Libeň, Na Hrázi 1 / Zenklova 32[10]
Zajímavost
V roce 1935 používal Max Gerstl automobil Škoda Rapid a jeho jméno bylo v této souvislosti použito v reklamním inzerátu.[18]
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 56–59.
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Gerstl Max, s. 196.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Gerstl na Wikimedia Commons
- LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Znovu o reklamě v Praze. Neviditelný pes [online]. 2015-02-24 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. ISSN 1212-673X.
- František Sokol: Portrét architekta Maxe Gerstla ve vojenské uniformě z roku 1915, ze sbírek Židovského muzea v Praze