Messier 58
Messier 58 (také M58 nebo NGC 4579) je spirální galaxie s příčkou[6] v souhvězdí Panny. Objevil ji Charles Messier 15 dubna 1779.[8]Galaxie je od Země vzdálená okolo 62 milionů světelných let a je součástí Kupy galaxií v Panně.[6]
| Messier 58 | |
|---|---|
.jpg) M58 na snímku ze Schulmanova dalekohledu. Autor: Adam Block | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | spirální galaxie, sub-millimetric source, HI (21cm) source, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a Seyfertova galaxie |
| Třída | SBb[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 15. dubna 1779 |
| Rektascenze | 12h 37m 43,5s[2] |
| Deklinace | 11°49′5″[2] |
| Souhvězdí | Panna (lat. Vir) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 10,8[3], 10,48[3], 9,66[3], 7,372[4], 6,707[4], 6,486[4], 13,646[5], 11,713[5], 10,846[5], 10,406[5] a 10,1[5] |
| Úhlová velikost | 5,9′x4,7′[2] |
| Vzdálenost | 62 000 000 ly |
| Rudý posuv | 0,005 06 |
| Kupa galaxií | Kupa galaxií v Panně[6] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 53 500[7] ly |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 58 |
| New General Catalogue | NGC 4579 |
| IRAS | IRAS F12351+1205 a IRAS 12351+1205 |
| Uppsala General Catalogue | UGC 7796 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 42168 |
| Jiná označení | M 58, NGC 4579, UGC 7796, PGC 42168[2] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozorování
M58 leží mezi souhvězdími Panny a Vlasů Bereniky v oblasti oblohy bez výrazných hvězd. Je možné ji najít na spojnici hvězd Vindemiatrix (ε Virginis) a Denebola (β Leonis), přibližně v třetině vzdálenosti od ε Virginis. Je na hranici viditelnosti pomocí středně velkých triedrů, jako například 10x50, ve kterých vypadá jako velmi malá jasná skvrnka bez podrobností. Podobně vypadá i v malém hvězdářském dalekohledu o průměru 80 mm. Pro zahlédnutí nějakých podrobností je zapotřebí použít dalekohled o průměru alespoň 200 mm, který ukáže například jasné jádro a rozsáhlé halo o rozměru až 4′.[9]
Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.
Historie pozorování
M58 je jednou ze čtyř spirálních galaxií s příčkou v Messierově katalogu, dalšími jsou M91, M95 a M109. Některé katalogy ji ovšem uvádí jako přechodný typ mezi obyčejnou a příčkovou spirální galaxií.[2][8] Messier ji popsal jako mlhovinu bez hvězd, která je tak slabá, že přestává být vidět i při nejmenším náznaku světelného znečištění. Pozoroval ji i John Herschel, který ji popsal jako jasnou rozsáhlou nepravidelně kulatou mlhovinu, která je nejjasnější uprostřed a je velmi zvlněná, jako by byla složená z hvězd. William Parsons v roce 1852 navíc dodal, že se zdá být mírně protažená od jihozápadu na severovýchod.[9]
Vlastnosti
M58 je od Země vzdálená asi 62 milionů světelných let a je součástí Kupy galaxií v Panně.[6] Mohla by být nejvzdálenějším objektem Messierova katalogu,[6] ale M109 pravděpodobně leží mnohem dále.[11]Uprostřed této galaxie leží obří černá díra o hmotnosti 70 milionů hmotností Slunce[6] a její celková hmotnost je přibližně 300 miliard hmotností Slunce, takže je srovnatelná s hmotností Mléčné dráhy.[7] Její skutečný průměr je asi 107 000 světelných let[7], absolutní hvězdná velikost -21,1 a její zdánlivá hvězdná velikost je 9,7.[12]Od Země se vzdaluje rychlostí 1 680 km/s.[12]
Supernovy
V této galaxii zatím byly pozorovány 2 supernovy. SN 1988A byla objevena 16. ledna 1988, byla typu II a dosáhla 13,5. magnitudy. SN 1989M byla objevena 28. června 1989, byla typu Ia a dosáhla magnitudy 12,2.[13]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M58 (astronomia) na italské Wikipedii.
Literatura
Knihy
- O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky)
Mapy hvězdné oblohy
- Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky) – Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
- TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X.
- TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5.
- TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 58 na Wikimedia Commons - NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- SIMBAD Astronomical Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
- GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 58 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
