Metoposaurus

Metoposaurus je dávno vyhynulým rodem temnospondylního obojživelníka, žijícího v období svrchního triasu na území Severní Ameriky a Evropy (například polský Krasiejów).[1]

Jak číst taxoboxMetoposaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 227 až 216 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu metoposaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
ŘádTemnospondyli
ČeleďMetoposauridae
RodMetoposaurus
Lydekker, 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jednalo se především o vodní obratlovce, charakterizované sploštělým tělem, drobnými a slabými končetinami a ostrými jehlicovitými zuby ve sploštělých okrouhlých čelistech. Šlo o dravce, lapajícího do svých širokých ozubených čelistí drobné vodní obratlovce, zejména pak ryby.[2] Jejich růst a metabolismus byl pravděpodobně přímo ovlivňován dlouhodobými klimatickými podmínkami, podobně jako u ostatních metoposauridů.[3]

Metoposauři dosahovali délky kolem 3 metrů a hmotnosti až kolem 450 kg. Patřili k posledním obřím obojživelníkům a žili zřejmě ve skupinách. Některé nálezy jsou přímo masového charakteru, proto panuje domněnka, že se v období vysychání vodních zdrojů sdružovali do velkých skupin a uhynuli pak společně. Významnou lokalitou s množstvím pozůstatků M. diagnosticus krasiejowensis je slezský Krasiejów. Množství nálezů těchto obojživelníků známe také z Indie.[4]

Variabilita v morfologii fosilních pažních kostí u polských nálezů ukazuje, že existovaly zřejmě dvě oddělené populace druhu M. diagnosticus.[5]

V roce 2020 byl publikován důkaz o přítomnosti pěti prstů (pentadaktilie) u polského druhu metoposaura (M. krasiejowensis), zatímco drtivá většina temnospondylních obojživelníků měla pouze čtyři prsty na každé končetině.[6]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy