Milovice

město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji
Tento článek je o městě na Nymbursku. Další významy jsou uvedeny na stránce Milovice (rozcestník).
Možná hledáte: Milotice.

Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije přibližně 14 tisíc[1] obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km² a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km².[4]

Milovice
Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Kateřiny
Znak města MiloviceVlajka města Milovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLysá nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíLysá nad Labem
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel13 634 (2023)[1]
Rozloha28,31 km²[2]
Nadmořská výška221 m n. m.
PSČ289 23, 289 24
Počet domů1 271 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunám. 30. června 508, 289 23 Milovice - Mladá
meu@mesto-milovice.cz
StarostaIng. Milan Pour (ANO)
Oficiální web: www.mesto-milovice.cz
Milovice
Milovice
Další údaje
Kód obce537501
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Počátky

Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.

20. století

V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, bylo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 umístěno velitelství Střední skupiny vojsk, jedna divize pozemní, velení a část divize letecké a další útvary, celkem asi 30 000 vojáků a rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí.[5] Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991,[6] přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva.[7] V (bývalém Východním) Německu byl podobným uzavřeným městem, v němž žilo až 75 000 sovětských vojáků s rodinami, Wünsdorf, městečko nacházející se asi 40 km jižně od Berlína.

V roce 1991 byl obci udělen status města.[8]

21. století

Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.[9]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[10]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[13]
  • 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem

Obecní evidence z roku 1932

V obci Milovice (4117 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek v Milovicích, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny.

Ve vsi Benátecká Vrutice (617 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] holič, 4 hostince, 2 jednatelství, kolář, košíkář, kovář, krejčí, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vrutici Benátskou, obchod se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, 3 truhláři.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny.[18] Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela sv. Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy sv. Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby.
  • Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
  • Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991. [Původní Muzeum Milovicka bylo již před několika lety uzavřeno, avšak v již zmíněném kulturním domě se plánuje otevření zcela nového. Hlavní expozici město chystá v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která bude rozdělena do pěti časových období. Její součástí mají být například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si budou lidé moci prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[19]
  • Socha sv. Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738.
  • Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. 5. 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
  • Pod Benáteckým vrchempřírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru.
  • Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání.
  • Památník Emila Zátopka – Byl vystavěn v roce 2022 na počest narození Emila Zátopka. Má také upozorňovat že Emil Zátopek pobýval a trénoval za Armádní sportovní klub v Milovicích, v původním vojenském objektu.

Kultura a přírodní bohatství

V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně konají letní hudební festivaly Votvírák a Let it Roll. Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky[20] Ve městě se nachází zábavní park Mirakulum, ten patří mezi největší parky v zemi a navštíví ho ročně zhruba 250 tisíc lidí.[21]

Přírodní rezervace Milovice

Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.[22]

Tůně Josefov

V nivě potoka Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014 revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména potlačování obnovy javoru jasanolistého.[23]

V roce 2019 byla zahájena druhá etapa revitalizace. Stejně jako v první etapě byl upraven břeh pravý. V rámci této etapy vzniklo sedm nových tůní. Podařilo se propojit oba břehy říčky Mlynařice, čímž byla vytvořena ucelená soustava mokřadních systémů a tůní a obnovena přirozená komunikace vodního režimu v krajině. Tento významný krajinný prvek podporující flóru a faunu je důležitý i z hlediska zadržování vody, kdy Milovice byly na základě projektu Sucho vyhodnoceny jako riziková oblast.

Kulturní dům Milovice

Budova kulturního domu vznikla na přelomu 70. a 80. let minulého století. V letech 1981 až 1982 zde výtvarník Radomír Kolář a jeho spolupracovníci vytvořili rozsáhlou kamennou mozaiku, která obsahuje přes 440 000 kamenů. Námětem je bojová družba se sovětskými vojsky, s kosmonauty, vojáky a hrdým pracujícím lidem. Stejně jako další dobové prvky je mozaika v novém kulturním domě zachována. Otevření kulturního domu zahájil 10. 9. 2022 muzikál Freddie – Concert show. Nabízí bohatý program jako je činohra, muzikál, kino atd.

Muzeum vojenské historie

Muzeum vojenské historie v Milovicích bylo plně otevřeno v létě 2023. Hlavní expozice je v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která je rozdělena do pěti časových období. Její součástí jsou například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si lidé mohou prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[19]Komentované prohlídky jsou k dispozici ve dnech út – ne od 10:00, 12:00, 14:00[24]

Filmy a seriály natáčené v Milovicích

Filmy

Seriály

Partnerská města

Milovice mají partnerské smlouvy s:[37]

Osobnosti

Osobnosti žijící nebo působící v Milovicích:

Členění města

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Benátecká Vrutice
  • Boží Dar
  • Milovice
  • Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem)
  • Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)[4]

Seznam vedení

Starostové

  • 1859: Jan Roubíček
  • 1861: Václav Vojtěch
  • 1878: František Janda
  • 1891: Jan Knop
  • 1903: Alois Malý
  • 1906: Václav Bohuslav
  • 1910: Josef Krejčík
  • 1923: Josef Pecka
  • 1927–1931: Josef Handl (RSZML)
  • 1931–1944: Bohumil Sucharda (RSZML)

Vládní komisař

  • 1944–1945: František Jareš (NS)

Předsedové Místního národního výboru

  • 1946–1949: František Čížek
  • 1960–1971: Stanislav Trnka (KSČ)
  • 1971–?: Vítězslav Trkal (KSČ)

Starostové

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá n.L. – Milovice – Krchleby a také silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou – Bělá pod Bezdězem.
  • Železnice – Ve městě končí železniční trať Lysá nad Labem – Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923.
  • Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.

Veřejná doprava 2022

  • Autobusová doprava – Město obsluhují linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk.
  • Železniční doprava – Po tratích Praha – Lysá nad Labem a Lysá nad Labem – Milovice vede linka S22 Praha – Lysá nad Labem – Milovice v rámci pražského systému Esko. Na trať do Milovic vyjíždělo v pracovní dny a o víkendech 40 párů osobních vlaků.[kdy?]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů města Milovice včetně místních částí (Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá)
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1 5971 8822 0701 9111 7322 8684 7205 8783 8722 7471 5211 3304 21210 14012 713
Počet domů2522863333553394144714885705334435685967991 271

Galerie

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy