Miroslav Malovec

Narodil se roku 1953 v Brně, kde vystudoval střední školu. Po maturitě v roce 1973 nastoupil do Zbrojovky Brno, kde po dvacet let působil jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky. Když podnik po sametové revoluci začal upadat, změnil Malovec zaměstnání a v roce 1993 se stal prodavačem elektrosoučástek v nově vzniklé prodejně pro radioamatéry Jaromíra Bučka.^[2] Tam pokračuje v práci i poté, co po smrti zakladatele v roce 2021 převzal obchod jeho syn Richard Buček.^[3]

Esperantská činnost

Poté, co se Miroslav Malovec v mládí seznámil s mezinárodním jazykem esperanto, rychle se zapojil do činnosti esperantské komunity, stal se členem sekce mládeže Českého esperantského svazu (ČES) a svou pro-esperantskou činnost zahájil vyučováním v Letním esperantském táboře (Somera Esperanto-Tendaro) v Lančově. V ČES působí také jako lektor korespondenčních kurzů esperanta, člen zkouškové komise ČES a od roku 1990 je redaktorem časopisu Starto. Na místní úrovni se dlouhodobě angažuje jako člen Klubu esperantistů Brno, jehož byl v letech 2009–2021 předsedou a poté místopředsedou.^[4]

Za zásluhy spojené s výukou mládeže a aktivní pro-esperantskou činností v prostředí internetu bylo Miroslavu Malovcovi v roce 2006 uděleno čestné členství v České esperantské mládeži. V roce 2011 se stal rovněž čestným členem Českého esperantského svazu.

Literární činnost

Miroslav Malovec je aktivní také na poli literatury. Svými překlady českých děl do esperanta se snaží seznamovat esperantisty z jiných zemí s českou kulturou: Je spoluautorem překladu románu Světlo v temnotách Františka Kožíka (1992), povídek Jaroslava Haška Nejen voják Švejk (1994), poezie české básnířky Věry Ludíkové Ekaŭdi la animon / Uslyšet duši (1998, dvojjazyčné česko-esperantské vydání) či dvou básní pro esperantský překlad v češtině známé knihy Deník mého bratra o životě Petra Ginze, židovského chlapce z Prahy, který byl rodilým mluvčím esperanta.

Malovec spolupracoval také na několika původně cizojazyčných knihách, které byly buďto přímo z esperanta, nebo jeho prostřednictvím přeloženy do češtiny a následně v Česku vydány. Jde zejména o příručku Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře německého interlingvisty Detleva Blankeho (2004), k níž napsal pojednání o situaci tohoto oboru v Česku, či filozofické dílo Bruna Vogelmanna Nový realismus (1996).

Je také autorem několika původních děl esperantské literatury a esperantských příruček (Esperantsko-český slovník (1995) a Česko-esperantský slovník (1998), Gramatika Esperanta (1988, 2000) či Základní česká konverzace (vydaná při příležitosti 81. Světového esperantského kongresu v Praze 1996).

Na pomezí původní a překladové tvorby stojí Malovcův překlad libreta k opeře Ivana Achera Sternenhoch do esperanta, poněvadž tato hra z dílny skladatele-neesperantisty byla hned od premiéry v Národním divadle (2018) uváděna pouze s Malovcovým esperantským textem.^[5][6]

Miroslav Malovec systematicky pracuje na digitalizaci veškeré esperantské literatury vydané od roku 1887 v českých zemích a počítačovém zpracování pozůstalostí významných esperantistů a je správcem knihovny Klubu esperantistů v Brně.

Činnost ve Wikipedii

Jméno Miroslava Malovce je úzce spojeno se vznikem a počátky české Wikipedie – právě on vytvořil v roce 2002 na popud tvůrce esperantské Wikipedie Chucka Smithe, se kterým se seznámil na 10. ročníku Konference o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích, první překlad hlavní stránky internetové encyklopedie Wikipedie do češtiny (z esperanta) a stal se jejím prvním správcem. Již předtím se však věnoval a dosud se věnuje zejména esperantské Wikipedii.^[7][8] Za významnou roli při založení české Wikipedie získal dne 25. května 2014 čestné členství ve spolku Wikimedia Česká republika.^[9]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Malovec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Malovec
• Internetové stránky Miroslava Malovce Archivováno 5. 2. 2007 na Wayback Machine.
• Nekritizuj, opravuj, říká „otec“ české wiki. První text přeložil z esperanta. iDnes, 29. 1. 2021
• Původní uživatelská stránka Miroslava Malovce na Wikipedii
  • Uživatelská stránka nového účtu (wikipedista Mirmal)