Mistrovství Evropy v šipkách
Mistrovství Evropy je šipkařský turnaj pořádaný organizací PDC, který byl v roce 2008 vytvořen, aby nejlepší hráči z Evropy dostali možnost zahrát si s nejlepšími světovými hráči podle žebříčku PDC Order of Merit. Od roku 2016 se turnaj koná na konci října a účastní se ho 32 nejlepších hráčů na základě evropské verze žebříčku Order of Merit.
| Mistrovství Evropy v šipkách | |
|---|---|
| European Championship | |
| Informace o turnaji | |
| Země |  Německo (2008, 2010–2014, 2018–2020, 2022–) Nizozemsko (2009) Belgie (2015–2017) Rakousko (2021) |
| Město | Dortmund (2022–) |
| Hala | Westfalenhallen(2022–) |
| Rok založení | 2008 |
| Pořadatel | PDC |
| Formát turnaje | legy |
| Finanční odměna | 500 000 £ |
| Měsíc(e) konání | různé (2008–2013) říjen/ listopad (2014–) |
| Aktuální vítěz | |
 Peter Wright | |
| Oficiální webové stránky | |
Historie
Historicky první turnaj se konal v roce 2008 ve Frankfurtu v Německu a na peněžní výhry bylo vyčleněno 200 000 liber. Další rok se turnaj přesunul do nizozemského města Hoofddorp.[1] V roce 2010 se vrátil do Německa, tentokrát do města Dinslaken a v roce 2011 do Düsseldorfu. V letech 2012 až 2014 se hrálo německém Mülheimu, další tři roky v belgickém v Hasseltu. V roce 2018 se turnaj opět vrátil do Německa, tentokrát do Dortmundu. Následující rok se hrálo v Göttingenu a v roce 2020 v Oberhausenu.
První čtyři ročníky vyhrál Phil Taylor, jeho prvním přemožitelem byl až Simon Whitlock, který získal titul v roce 2012. Toho v roce 2013 porazil ve finále Adrian Lewis. Následující čtyři ročníky ovládl Michael van Gerwen. V dalších letech již nikdo titul obhájit nedokázal, v roce 2018 vyhrál James Wade, v roce 2019 Rob Cross a v roce 2020 Peter Wright.
Seznam finálových zápasů
| Rok | Vítěz (průměr ve finále) | Skóre | Finalista (průměr ve finále) | Finanční odměna | Sponzor | Místo konání | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkem | Vítěz | Finalista | ||||||
| 2008 |  Phil Taylor (104.35) | 11–5 | Adrian Lewis (96.56) | £200 000 | £50 000 | £25 000 | PartyPoker.net | Südbahnhof, Frankfurt |
| 2009 | Phil Taylor (109.35) | 11–3 | Steve Beaton (97.16) | £20 000 | Claus Event Center, Hoofddorp | |||
| 2010 | Phil Taylor (105.74) | 11–1 | Wayne Jones (94.64) | Stadthalle Dinslaken, Dinslaken | ||||
| 2011 | Phil Taylor (109.29) | 11–8 | Adrian Lewis (98.72) | Maritim Hotel, Düsseldorf | ||||
| 2012 |  Simon Whitlock (94.91) | 11–5 | Wes Newton (89.47) | RWE-Sporthalle, Mülheim | ||||
| 2013 | Adrian Lewis (103.34) | 11–6 | Simon Whitlock (99.59) | |||||
| 2014 | Michael van Gerwen (98.16) | 11–4 | Terry Jenkins (92.90) | £250 000 | £55 000 | £25 000 | 888.com | |
| 2015 | Michael van Gerwen (107.28) | 11–10 | Gary Anderson (102.42) | £300 000 | £65 000 | £35 000 | Unibet | Ethias Arena, Hasselt |
| 2016 | Michael van Gerwen (111.62) | 11–1 | Mensur Suljović (85.91) | £400 000 | £100 000 | £40 000 | ||
| 2017 | Michael van Gerwen (108.91) | 11–7 | Rob Cross (102.39) | |||||
| 2018 | James Wade (91.44) | 11–8 | Simon Whitlock (88.81) | Westfalenhallen, Dortmund | ||||
| 2019 | Rob Cross (93.12) | 11–6 |  Gerwyn Price (84.51) | £500 000 | £120 000 | £60 000 | Lokhalle, Göttingen | |
| 2020 | Peter Wright (104.33) | 11–4 | James Wade (95.28) | König Pilsener Arena, Oberhausen | ||||
| 2021 | Rob Cross (92.91) | 11–8 | Michael van Gerwen (93.66) | Cazoo | Salzburgarena, Salcburk | |||
| 2022 | Ross Smith (101.32) | 11–8 | Michael Smith (100.47) | Westfalenhallen, Dortmund | ||||
| 2022 | Peter Wright (97.39) | 11–6 | James Wade (92.09) | Machineseeker | ||||
Rekordy a statistiky
Aktuální k 29. říjnu 2023
Počet účastí ve finále
| Pořadí | Hráč | Země | Vítězství | Finalista | Finále celkem | Celkem na turnaji |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Michael van Gerwen | Nizozemsko | 4 | 1 | 5 | 15 |
| 2 | Phil Taylor | Anglie | 4 | 0 | 4 | 9 |
| 3 | Rob Cross | Anglie | 2 | 1 | 3 | 7 |
| 4 | Peter Wright | Skotsko | 2 | 0 | 2 | 12 |
| 5 | Adrian Lewis | Anglie | 1 | 2 | 3 | 10 |
| James Wade | Anglie | 1 | 2 | 3 | 15 | |
| Simon Whitlock | Austrálie | 1 | 2 | 3 | 11 | |
| 8 | Ross Smith | Anglie | 1 | 0 | 1 | 4 |
| 9 | Gary Anderson | Skotsko | 0 | 1 | 1 | 6 |
| Steve Beaton | Anglie | 0 | 1 | 1 | 5 | |
| Terry Jenkins | Anglie | 0 | 1 | 1 | 9 | |
| Wayne Jones | Anglie | 0 | 1 | 1 | 4 | |
| Wes Newton | Anglie | 0 | 1 | 1 | 6 | |
| Gerwyn Price | Wales | 0 | 1 | 1 | 9 | |
| Michael Smith | Anglie | 0 | 1 | 1 | 10 | |
| Mensur Suljović | Rakousko | 0 | 1 | 1 | 13 |
Vítězové podle zemí
| Země | Hráči | Celkem | První titul | Poslední titul |
|---|---|---|---|---|
| Anglie | 5 | 9 | 2008 | 2022 |
| Nizozemsko | 1 | 4 | 2014 | 2017 |
| Skotsko | 1 | 2 | 2020 | 2023 |
| Austrálie | 1 | 1 | 2012 | 2012 |
Zakončení devíti šipkami
Na turnaji se povedlo celkem čtyřem hráčům zakončit leg devítkou, tedy nejnižším možným množstvím šipek.
| Hráč | Rok (+ kolo) | Způsob | Soupeř | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| Adrian Lewis | 2011, semifinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Raymond van Barneveld | 11–10 |
| Michael van Gerwen | 2014, semifinále | 2 x T20, T19; 3 x T20; 2 x T20, D12 | Raymond van Barneveld | 11–6 |
| Kyle Anderson | 2017, semifinále | 3 x T20; 3 x T20, T20, T19, D12 | Michael van Gerwen | 10–11 |
 José de Sousa | 2020, 1. kolo | 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12 | Jeffrey de Zwaan | 6–3 |
Nejvyšší průměry
| Deset nejvyšších průměrů v jednom zápasu | ||||
|---|---|---|---|---|
| Průměr | Hráč | Rok (+ kolo) | Soupeř | Výsledek |
| 118,14 | Phil Taylor | 2009, čtvrtfinále | Gary Anderson | 10–3 |
| 113,92 | Phil Taylor | 2008, osmifinále | Mervyn King | 9–3 |
| 113,33 | Phil Taylor | 2008, semifinále | Robert Thornton | 11–7 |
| 113.04 | Raymond van Barneveld | 2012, 1. kolo | Terry Jenkins | 6–1 |
| 111,62 | Michael van Gerwen | 2016, finále | Mensur Suljović | 11–1 |
| 111,33 | Jonny Clayton | 2019, 1. kolo | James Wade | 6–0 |
| 111,03 | Phil Taylor | 2009, 1. kolo | Toon Greebe | 6–2 |
| 111,00 | Michael van Gerwen | 2014, čtvrtfinále | Dave Chisnall | 10–5 |
| 110,88 | Phil Taylor | 2009, osmifinále | Robert Thornton | 9–0 |
| 110,32 | Michael van Gerwen | 2018, 1. kolo | Paul Nicholson | 6–2 |
| Pět nejvyšších průměrů, které nestačily na vítězství | ||||
|---|---|---|---|---|
| Průměr | Hráč | Rok (+ kolo) | Soupeř | Výsledek |
| 107,56 | Gerwyn Price | 2021, čtvrtfinále | Michael van Gerwen | 8–10 |
| 106,12 | Gary Anderson | 2009, čtvrtfinále | Phil Taylor | 3–10 |
| 106,12 | Phil Taylor | 2015, čtvrtfinále | Adrian Lewis | 9–10 |
| 105,10 | Michael van Gerwen | 2019, 1. kolo | Ross Smith | 5–6 |
| 104,92 | Madars Razma | 2023, 1. kolo | Michael van Gerwen | 5–6 |
| Pět nejvyšších průměrů na celém turnaji | |||
|---|---|---|---|
| Průměr | Hráč | Rok | Výsledek |
| 111,54 | Phil Taylor | 2009 | Vítěz |
| 108,20 | Phil Taylor | 2008 | Vítěz |
| 105,87 | Phil Taylor | 2016 | Čtvrtfinále |
| 105,53 | Michael van Gerwen | 2016 | Vítěz |
| 105,15 | Michael van Gerwen | 2015 | Vítěz |
Televizní vysílání
12. srpna 2008 PDC oznámila, že turnaj bude vysílat ITV4. Po turnaji Grand Slam of Darts se jednalo o druhý turnaj, který ITV4 vysílala. Turnaj v roce 2009 nebyl ve Velké Británii na televizních obrazovkách vysílán, v roce 2010 ho pokrýval vysílatel Bravo jako svůj první šipkařský turnaj v přímém přenosu.[2] Další rok vysílací práva získala opět ITV4,[3] kterou v roce 2012 vystřídala ESPN. Od roku 2013 do současnosti zůstal turnaj u společnosti ITV4 díky dohodě mezi ITV a PDC, na základě které ITV vysílá celkem 4 turnaje z kalendáře PDC.
Sponzoři
Společnost PartyPoker.net sponzorovala prvních šest turnajů, společně s dalšími turnaji organizace PDC US Open a Las Vegas Desert Classic. V roce 2014 se stala na jeden rok hlavním sponzorem společnost 888.com, kterou následující rok nahradil Unibet.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Championship (darts) na anglické Wikipedii.