Mistrovství světa silničních motocyklů 2021

Tabulka – kalendář 2021

pořadí	datum	název Grand Prix	okruh	země	poznámka
01	28. března	Barwa Grand Prix of Qatar	Losail International Circuit (Doha)	Katar Katar	večerní závod
02	4. dubna	TISSOT Grand Prix of Doha¹	Losail International Circuit (Doha)	Dauhá	večerní závod
03	18. dubna	Grande Prémio 888 de Portugal²	Autódromo Internacional do Algarve (Portimão)	Portugalsko Portugalsko
04	2. května	Gran Premio Red Bull de España	Circuito de Jerez – Angel Nieto (Jerez de la Frontera)	Španělsko Španělsko	závod MotoE
05	16. května	SHARK Grand Prix de France	Circuit Bugatti (Le Mans)	Francie Francie	závod MotoE
06	30. května	Gran Premio d'Italia Oakley	Autodromo Internazionale del Mugello (Scarperie e San Piero)	Itálie Itálie
07	6. června	Gran Premi Monster Energy de Catalunya	Circuit de Barcelona-Catalunya (Montmeló)	Katalánsko Katalánsko	závod MotoE
08	20. června	Liqui Moly Motorrad Grand Prix Deutschland	Sachsenring (Hohenstein-Ernstthal)	Německo Německo
09	27. června	Motul TT Assen	TT Circuit Assen (Assen)	Nizozemsko Nizozemsko	závod MotoE
10	8. srpna	Michelin® Grand Prix of Styria³	Red Bull Ring (Spielberg)	Štýrsko Štýrsko	GP nově přidána
11	15. srpna	Bitci Motorrad Grand Prix von Österreich	Red Bull Ring (Spielberg)	Rakousko Rakousko	závod MotoE
12	29. srpna	Monster Energy British Grand Prix	Silverstone Circuit (Silverstone)	Spojené království Spojené království
13	12. září	Gran Premio TISSOT de Aragón	MotorLand Aragón (Alcañiz)	Aragonie Aragonie
14	19. září	Gran Premio Octo di San Marino e della Riviera di Rimini	Misano World Circuit Marco Simoncelli (Misano Adriatico)	Emilia-Romagna Emilia-Romagna	2 závody MotoE
15	3. října	Red Bull Grand Prix of the Americas	Circuit of the Americas (Austin)	Spojené státy americké Spojené státy americké	GP přesunuta
16	24. října	GP Nolan del Made in Italy e dell'Emilia-Romagna⁴	Misano World Circuit Marco Simoncelli (Misano Adriatico)	Emilia-Romagna	GP nově přidána
17	7. listopadu	Grande Prémio Brembo do Algarve⁵	Autódromo Internacional do Algarve (Portimão)	Algarve	GP nově přidána
18	14. listopadu	Gran Premio Motul de la Comunitat Valenciana	Circuit Ricardo Tormo (Valencia)	Valencie

¹ náhrada za GP Argentiny

² náhrada za GP USA

³ náhrada za GP Finska

⁴ náhrada za GP Malajsie

⁵ náhrada za GP Austrálie

Zrušené Velké ceny

pořadí	datum	název Grand Prix	okruh	země	poznámka
?	11. dubna	Gran Premio de la República Argentina	Autodrómo Termas de Río Hondo (Termas de Río Hondo)	Argentina Argentina	GP zrušena
×	11. července	Grand Prix of Finland	KymiRing (Iitti)	Finsko Finsko	GP zrušena
×	3. října	Motul Grand Prix of Japan	Twin Ring Motegi (Motegi)	Japonsko Japonsko	GP zrušena
×	24. října	Red Bull Australian Motorcycle Grand Prix	Phillip Island (Ventnor)	Austrálie Austrálie	GP zrušena
×	17. října	OR Thailand Grand Prix	Chang International Circuit (Buriram)	Thajsko Thajsko	GP zrušena
×	24. října	Malaysia Motorcycle Grand Prix	Sepang International Circuit (Sepang)	Malajsie Malajsie	GP zrušena

Velká cena České republiky v kalendáři 2021 nefiguruje. Promotér šampionátu, společnost Dorna, podmínil konání ročníku 2021 vytvořením nového povrchu na Masarykově okruhu v Brně, který byl již vyhodnocen jako nevyhovující (poslední změna povrchu proběhla v roce 2008). Okruh vlastní soukromá společnost, která na opravu nemá peníze (jiné zahraničí okruhy spoluvlastní města a kraje). Finanční příspěvek na opravu dráhy odmítlo jak město Brno, tak Jihomoravský kraj i Ministerstvo pro místní rozvoj.^[1] Dojde tak k přetržení od roku 1987 trvající tradice, kdy se jako součást mistrovství světa v Brně závodilo.

Změny kalendáře v reakci na vývoj pandemie

Navzdory koronavirové zkušenosti z roku 2020 byl prvotní nástin kalendáře koncipován podobně jako v letech před nástupem pandemie onemocnění SARS-CoV-2. V plánu je celkem 20 zastávek, což by byl nejvyšší počet závodních víkendů v historii MotoGP. 19 závodů má stanoven termín, na termín GP Indonésie se čeká a bude určen podle vývoje pandemie.

Dne 22. ledna došlo k první změně provizorního kalendáře, když bylo rozhodnuto, že v Kataru se pojede nikoliv jednou, ale hned dvakrát, a to s týdenním rozestupem (28. března jako GP Kataru, resp. 4. dubna jako GP Dauhá) a třetí zastávkou seriálu bude Portugalská Grand Prix na okruhu v Portimãu.

Současně bylo rozhodnuto o odkladu dvou Velkých cen na americkém kontinentě (GP Argentiny a GP USA), a to na neurčito.[1]

Finská Grand Prix měla být znovu součástí kalendáře MS po 38leté absenci, závodit se mělo na novém okruhu KymiRing v provincii Päijät-Häme. Původně se měla jet již v roce 2020, i letos byla ovšem opět o rok odložena, a to z důvodu koronavirové pandemie a obtíží s cestováním do Finska^[2]. Jako náhrada byla do kalendáře přidána Velká cena Štýrska, která se tak po loňské premiéře pojede podruhé v historii MotoGP. Oproti loňsku bude ovšem GP Rakouska o týden předcházet. Rakouský Red Bull Ring bude tak po okruhu v Losailu druhým v letošní sezoně, který bude hostit 2 závody s týdenním rozestupem.

23. června byla oznámena další změna kalendáře.

• Japonská GP byla zrušena pro nejistotu, zda bude možné ji v plánovaném termínu uskutečnit.
• V termínu původně vyhrazeném pro GP Japonska se pojede odložená Grand Prix of the Americas, jejíž původní termín byl 18. duben.
• Thajská GP byla posunuta o týden, a to z 10. na 17. října 2021. [2]

6. července byla oznámena další změna kalendáře.

• Australská GP byla zrušena pro nejistotu, zda ji bude možné v plánovaném termínu uskutečnit.
• Malajská GP se pojede o týden dříve, než bylo původně plánováno, a sice 24. října.
• Na 7. listopadu byla jako náhrada za GP Austrálie do kalendáře přidána GP Algarve, což znamená, že na okruhu v portugalském Portimãu se pojede v této sezoně dvakrát.

21. července bylo oznámeno zrušení thajské GP z důvodu nejistoty ohledně možnosti jejího konání v souvislosti s koronavirovou pandemií. O tom, zda bude nahrazena jiným podnikem, se jedná.[3]

19. srpna bylo oznámeno zrušení malajské GP z důvodu nejistoty ohledně možnosti jejího konání v souvislosti s koronavirovou pandemií. Nahrazena bude GP provincie Emilia Romagna.

12. září bylo oznámeno zrušení z jara odložené GP Argentiny, a to z důvodu vyšší moci (požár, Covid-19). Byl také oznámen název druhé Grand Prix na okruhu v Misanu. Šlo zároveň o poslední změnu v kalendáři a potvrzení toho, že letošní sezona bude sestávat z 18 závodů.[4]

Jezdecké změny

• Andrea Dovizioso po skončení spolupráce s tovární Ducati oznámil přerušení kariéry pro rok 2021 s možností návratu v sezoně 2022.[5]
• Danilo Petrucci odchází od tovární Ducati ke KTM do týmu Tech3.[6]
• Johann Zarco přechází z týmu Esponsorama Racing do týmu Pramac Racing.[7]
• Andrea Iannone nebude součástí MotoGP – po jeho odvolání v dopingové aféře mu byl trest prodloužen na 4 roky a jeho kariéra v MotoGP tak skončila. V roce 2020 jej nahrazoval Bradley Smith a Lorenzo Savadori.[8]
• Druhé místo u Aprilie obsadí Lorenzo Savadori, Bradley Smith bude testovacím jezdcem Aprilie.
• Álex Marquez přechází z továrního týmu Repsol Honda k satelitnímu týmu LCR Honda.[9]
• Pol Espargaró přechází z továrního týmu KTM do týmu Repsol Honda.[10]
• Jack Miller a Francesco Bagnaia přestupují z týmu Pramac Racing do týmu tovární Ducati.[11]
• Fabio Quartararo přechází ze satelitního týmu Petronas Yamaha SRT do týmu tovární Yamahy.[12]
• Valentino Rossi přechází z týmu tovární Yamahy k satelitnímu týmu Petronas Yamaha SRT.[13]
• Miguel Oliveira přechází ze satelitního týmu KTM Tech3 do týmu tovární KTM.[14]
• Cal Crutchlow končí u týmu LCR Honda Castrol a odchází z MotoGP. Stane se testovacím jezdcem Yamahy.[15]
• Z kategorie Moto2 postupuje do MotoGP Jorge Martín. Závodit bude na Ducati u satelitního týmu Pramac Racing.[16]
• Z kategorie Moto2 postupuje do MotoGP Luca Marini. Závodit bude na Ducati u satelitního týmu Esponsorama SKY Racing Team VR46.[17] Díky tomu na startovním roštu budou stát hned tři bratrské dvojice: Luca Marini a Valentino Rossi, Marc Márquez a Álex Márquez a Aleix Espargaró a Pol Espargaró.
• Z kategorie Moto2 postupuje do MotoGP Enea Bastianini. Závodit bude na Ducati u satelitního týmu Esponsorama Racing.[18]
• Tito Rabat opouští tým Esponsorama Racing, ze kterého byl přes podepsanou smlouvu na rok 2021 vyhozen.[19] Pro rok 2021 přichází do WSBK, kde pojede za tým Barni Racing na stroji Ducati Panigale V4 R. [20]

Tabulka – jezdci a týmy 2021 [21]

motocykl	tým			typ motocyklu	jezdci			účast v závodech	počet
									pole position	pódiových umístění	vítězství
Aprilia		Aprilia Racing Team Gresini	T	Aprilia RS-GP	41		Aleix Espargaró	1–18		1
					32		Lorenzo Savadori	1–10
					12		Maverick Viñales	13–14, 16–18
Ducati		Ducati Team	T	Desmosedici GP21	43		Jack Miller	1–18		5	2
					63		Francesco Bagnaia	1–18	6	9	4
		Pramac Racing	S		5		Johann Zarco	1–18	1	4
					89		Jorge Martín	1–2, 7–18	4	4	1
					53		Tito Rabat	4–5
					51		Michele Pirro	6, 14, 16
		Esponsorama Racing	S	Desmosedici GP20	23		Enea Bastianini	1–18		2
		Esponsorama SKY Racing Team VR46			10		Luca Marini	1–18
Honda		Repsol Honda	T	Honda RC213V	44		Pol Espargaró	1–17	1	1
					93		Marc Márquez	3–16		4	3
					6		Stefan Bradl	1–2
					6			4, 14, 17
		LCR Honda Idemitsu	S	Honda RC213V	30		Takaaki Nakagami	1–18
		LCR Honda			73		Álex Márquez	1–18
KTM		Red Bull KTM Factory Racing	T	RC16	33		Brad Binder	1–18		1	1
					88		Miguel Oliveira	1–18		3	1
					26		Dani Pedrosa	10
		Red Bull KTM Tech3	S		9		Danilo Petrucci	1–18
					27		Iker Lecuona	1–18
Suzuki		Team Suzuki Ecstar	T	GSX-RR	36		Joan Mir	1–18		6
					42		Álex Rins	1–6, 8–18		1
Yamaha		Monster Energy Yamaha MotoGP	T	YZR-M1	12		Maverick Viñales	1–10	1	2	1
					20		Fabio Quartararo	1–18	5	10	5
					21		Franco Morbidelli	14–18
					35		Cal Crutchlow	12–13
		Petronas Yamaha SRT	S		04		Andrea Dovizioso	14–18
					21		Franco Morbidelli	1–8		1
					46		Valentino Rossi	1–18
					31		Garrett Gerloff	9
					35		Cal Crutchlow	10–11
					96		Jake Dixon	12–13

Jediným zástupcem České republiky je pro rok 2021 v Mistrovství světa silničních motocyklů Filip Salač. Jde o jeho třetí celou sezonu v Moto3. Na rok 2021 měl podepsanou smlouvu s týmem VNE Snipers Team na motocyklu Honda, ve kterém strávil i sezonu 2020.^[3] Po závodu v Německu ale došlo k rozvázání spolupráce mezi jezdcem a týmem. V týmu Snipers jej nahradil na zbytek sezony Ital Alberto Surra. Salač následně vynechal GP Nizozemska a oznámil návrat k týmu PrüstelGP, ve kterém strávil začátek své kariéry v kategorii Moto3. Po zbytek sezony tak bude závodit na stroji KTM. V týmu PrüstelGP nahradí zesnulého Jasona Dupasquiera, a to po konsultaci s Dupasquierovou rodinou. Salač také oznámil, že jedná o tom, aby v roce 2022 startoval v kategorii Moto2.[22]

Kvůli koronavirové pandemii byl počet diváků v rámci GP Kataru limitován na 1 500, podle vyjádření katarského ministra zdravotnictví ale diváci nedodržovali předepsaná opatření a pro GP Dauhá byla jejich přítomnost zcela vyloučena. Bez diváků se odjela rovněž GP Portugalska, GP Španělska, GP Francie, GP Katalánska a GP Německa. Při GP Nizozemska byl stanovet limit návštěvníků na 11 500. Při GP Štýrska a GP Rakouska nebude zavedena žádná restrikce ohledně počtu diváků.

Legenda barev k tabulkám vítězů

Moto3

Seznam jezdců na pódiových umístěních v kategorii Moto3 Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.

Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo		Filip Salač
01	Katar Katar		Jaume Masiá		Pedro Acosta		Darryn Binder	13. místo
02	Dauhá		Pedro Acosta		Darryn Binder		Niccolò Antonelli	DNF
03	Portugalsko Portugalsko		Pedro Acosta		Dennis Foggia		Andrea Migno	13. místo
04	Španělsko Španělsko		Pedro Acosta		Romano Fenati		Jeremy Alcoba	12. místo
05	Francie Francie		Sergio García		Filip Salač		Riccardo Rossi	2. místo
06	Itálie Itálie		Dennis Foggia		Jaume Masiá		Gabriel Rodrigo	11. místo
07	Katalánsko Katalánsko		Sergio García		Jeremy Alcoba		Deniz Öncü	Ret.
08	Německo Německo		Pedro Acosta		Kaito Toba		Dennis Foggia	Ret.
09	Nizozemsko Nizozemsko		Dennis Foggia		Sergio García		Romano Fenati	DNS
10	Štýrsko Štýrsko		Pedro Acosta		Sergio García		Romano Fenati	11. místo
11	Rakousko Rakousko		Sergio García		Deniz Öncü		Dennis Foggia	12. místo
12	Spojené království Spojené království		Romano Fenati		Niccolò Antonelli		Dennis Foggia	14. místo
13	Aragonie Aragonie		Dennis Foggia		Deniz Öncü		Ayumu Sasaki	DNF
14	San Marino San Marino		Dennis Foggia		Niccolò Antonelli		Andrea Migno	Ret.
15	Spojené státy americké Spojené státy americké		Izan Guevara		Dennis Foggia		John McPhee	DNF
16	Emilia-Romagna		Dennis Foggia		Jaume Masiá		Pedro Acosta	10. místo
17	Algarve		Pedro Acosta		Andrea Migno		Niccolò Antonelli	10. místo
18	Valencie		Xavier Artigas		Sergio García		Jaume Masiá	4. místo
Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo		Filip Salač

Moto2

Seznam jezdců na pódiových umístěních v kategorii Moto2 Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.

Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo
01	Katar Katar		Sam Lowes		Remy Gardner		Fabio Di Giannantonio
02	Dauhá		Sam Lowes		Remy Gardner		Raúl Fernández
03	Portugalsko Portugalsko		Raúl Fernández		Arón Canet		Remy Gardner
04	Španělsko Španělsko		Fabio Di Giannantonio		Marco Bezzecchi		Sam Lowes
05	Francie Francie		Raúl Fernández		Remy Gardner		Marco Bezzecchi
06	Itálie Itálie		Remy Gardner		Raúl Fernández		Marco Bezzecchi
07	Katalánsko Katalánsko		Remy Gardner		Raúl Fernández		Xavi Vierge
08	Německo Německo		Remy Gardner		Arón Canet		Marco Bezzecchi
09	Nizozemsko Nizozemsko		Raúl Fernández		Remy Gardner		Augusto Fernández
10	Štýrsko Štýrsko		Marco Bezzecchi		Arón Canet		Augusto Fernández
11	Rakousko Rakousko		Raúl Fernández		Ai Ogura		Augusto Fernández
12	Spojené království Spojené království		Remy Gardner		Marco Bezzecchi		Jorge Navarro
13	Aragonie Aragonie		Raúl Fernández		Remy Gardner		Augusto Fernández
14	San Marino San Marino		Raúl Fernández		Remy Gardner		Arón Canet
15	Spojené státy americké Spojené státy americké		Raúl Fernández		Fabio Di Giannantonio		Marco Bezzecchi
16	Emilia-Romagna		Sam Lowes		Augusto Fernández		Arón Canet
17	Algarve		Remy Gardner		Raúl Fernández		Sam Lowes
18	Valencie		Raúl Fernández		Fabio Di Giannantonio		Augusto Fernández
Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo

MotoGP

Seznam jezdců na pódiových umístěních v kategorii MotoGP Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.

Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo
01	Katar Katar		Maverick Viñales		Johann Zarco		Francesco Bagnaia
02	Dauhá		Fabio Quartararo		Johann Zarco		Jorge Martín
03	Portugalsko Portugalsko		Fabio Quartararo		Francesco Bagnaia		Joan Mir
04	Španělsko Španělsko		Jack Miller		Francesco Bagnaia		Franco Morbidelli
05	Francie Francie		Jack Miller		Johann Zarco		Fabio Quartararo
06	Itálie Itálie		Fabio Quartararo		Miguel Oliveira		Joan Mir
07	Katalánsko Katalánsko		Miguel Oliveira		Johann Zarco		Jack Miller
08	Německo Německo		Marc Márquez		Miguel Oliveira		Fabio Quartararo
09	Nizozemsko Nizozemsko		Fabio Quartararo		Maverick Viñales		Joan Mir
10	Štýrsko Štýrsko		Jorge Martín		Joan Mir		Fabio Quartararo
11	Rakousko Rakousko		Brad Binder		Francesco Bagnaia		Jorge Martín
12	Spojené království Spojené království		Fabio Quartararo		Álex Rins		Aleix Espargaró
13	Aragonie Aragonie		Francesco Bagnaia		Marc Márquez		Joan Mir
14	San Marino San Marino		Francesco Bagnaia		Fabio Quartararo		Enea Bastianini
15	Spojené státy americké Spojené státy americké		Marc Márquez		Fabio Quartararo		Francesco Bagnaia
16	Emilia-Romagna		Marc Márquez		Pol Espargaró		Enea Bastianini
17	Algarve		Francesco Bagnaia		Joan Mir		Jack Miller
18	Valencie		Francesco Bagnaia		Jorge Martín		Jack Miller
Grand Prix		Vítězství		2. místo		3. místo

MotoE

Seznam jezdců na pódiových umístěních v kategorii světového poháru elektromotocyklů Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.

Grand Prix			Vítězství		2. místo		3. místo
04	Španělsko Španělsko			Alessandro Zaccone		Dominique Aegerter		Jordi Torres
05	Francie Francie			Eric Granado		Mattia Casadei		Alessandro Zaccone
07	Katalánsko Katalánsko			Miquel Pons		Dominique Aegerter		Jordi Torres
09	Nizozemsko Nizozemsko			Eric Granado		Jordi Torres		Alessandro Zaccone
11	Rakousko Rakousko			Lukas Tulovic		Eric Grando		Dominique Aegerter
14	San Marino San Marino	R1		Jordi Torres		Dominique Aegerter		Mattia Casadei
		R2		Matteo Ferrari		Mattia Casadei		Miquel Pons
Grand Prix			Vítězství		2. místo		3. místo

Pozn.: V rámci Velké ceny San Marina jsou na programu 2 závody MotoE (sobotní – R1 a nedělní – R2).

První až patnáctý jezdec konečného pořadí každého závodu obdrží body, jejichž součet je primárním kritériem pro určení celkového pořadí šampionátu. Jezdec, který má na konci sezony nejvíce bodů, získá titul mistra světa silničních motocyklů příslušné kategorie. Nastane-li shoda bodů, rozhoduje vyšší počet lepších umístění v sezoně.[23]

Tabulky s předními třemi jezdci každé z kubatur podle počtu získaných bodů na konci sezony.

Výsledky kubatury Moto3

Moto3	nár.	jméno	body
mistr světa		Pedro Acosta	259
vicemistr světa		Dennis Foggia	216	–43
II. vicemistr světa		Sergio García	188	–71

Výsledky kubatury Moto2

Moto2	nár.	jméno	body
mistr světa		Remy Gardner	311
vicemistr světa		Raúl Fernández	307	–4
II. vicemistr světa		Marco Bezzecchi	214	–97

Výsledky královské kubatury MotoGP

MotoGP	nár.	jméno	body
mistr světa		Fabio Quartararo	278
vicemistr světa		Francesco Bagnaia	252	–26
II. vicemistr světa		Joan Mir	208	–70

Výsledky Světového poháru elektromotocyklů MotoE

MotoE	nár.	jméno	body
1. místo		Jordi Torres	97
2. místo		Dominique Aegerter	89	–8
3. místo		Alessandro Zaccone	80	–17

• Francouz Johann Zarco (Pramac Racing / Ducati) při sobotním 4. volném tréninku v rámci Velké ceny Kataru kategorie MotoGP stanovil nový absolutní rychlostní rekord, když na cílové rovince se svým závodním speciálem jel rychlostí 362,4 km/h. Stal se tak prvním závodníkem v historii MotoGP, který překonal rychlost 360 km/h.[24] Vylepšil tak dosavadní rychlostní rekord Andrey Doviziosa z 3. volného tréninku v rámci Velké ceny Itálie 2019 (356,7 km/h). Při GP Itálie na okruhu v Mugellu tento rekord ve 3. volném tréninku vyrovnal Brad Binder (Red Bull KTM Factory Racing / KTM), kdy mu byla změřena rychlost rovněž 362,4 km/h. [25]
• Ve Velké ceně Dauhá získal Španěl Jorge Martín (Pramac Racing / Ducati) pole position pro závod teprve ve své druhé Grand Prix v kategorii MotoGP, čímž vyrovnal Marca Márqueze z roku 2013, kdy se mu s tovární Hondou podařilo totéž.[26] Rekord drží Jorge Lorenzo, který si pole position vyjel hned při své první Velké ceně v MotoGP, konkrétně ve Velké ceně Kataru 2008.
• V závodě Moto3 v rámci GP Dauhá zvítězil ve svém teprve druhém závodě v kariéře v MS Španěl Pedro Acosta (Red Bull KTM Ajo / KTM), a to navíc poté, co startoval z boxové uličky kvůli penalizaci za pomalou jízdu v rychlé stopě v pátečním 2. volném tréninku. Zvítězit v závodu po startu z pitlane se přitom doposud nikomu nepodařilo. [27]
• Johann Zarco (Pramac Racing / Ducati) se 2. místem v GP Dauhá stal prvním Francouzem, kterému se podařilo získat 50 pódiových umístění napříč všemi kategoriemi. Druhým je Christian Sarron s 37 pódii (závodil v letech 1976–1990).
• Poprvé od roku 1954 se stalo, aby dva Francouzi získali v královské kubatuře dvě pódiová umístění. Ve Velké ceně Dauhá se to podařilo Fabiu Quartararovi (Monster Energy Yamaha MotoGP / Yamaha) a Johannu Zarcovi (Pramac Racing / Ducati), když skončili na prvním, resp. druhém místě.
• Při VC Dauhá došlo k nejtěsnějšímu dojezdu prvních 15 jezdců v královské kubatuře, 1. Fabia Quartarara a 15. Miguela Oliveiru dělilo pouhých 8,928 sekundy.
• Pedro Acosta (Red Bull KTM Ajo / KTM) se stal teprve pátým jezdcem v 73leté historii Mistrovství světa, kterému se podařilo v prvních třech Velkých cenách své kariéry dojet třikrát na pódiovém umístění a z těchto pěti jezdců je Acosta tím nejmladším, kterému se toto podařilo. [28]
• Filip Salač ve francouzské GP získal své první pódiové umístění v životě, když dojel na druhém místě a stal se tak devátým Čechem v historii, kterému se podařilo vystoupit na pódium.
• Jack Miller v GP Francie zvítězil po výjezdu do kačírku před výměnou motocyklů a dvojité long lap penalty poté, co při výměně motocyklů překročil rychlostní omezení na boxové uličce (60 km/h). Stal se tak prvním Australanem od roku 2012, který zvítězil ve 2 po sobě jdoucích Velkých cenách. Naposled se to podařilo Caseymu Stonerovi při GP Španělska a Portugalska.
• Ve druhé kvalifikaci kategorie Moto3 při Velké ceně Itálie utrpěl velmi těžký pád Švýcar Jason Dupasquier (Prüstel GP), když při výjezdu z 9. zatáčky (Arrabbiata 2) spadl přímo pod kola svým soupeřům. Jeremy Alcoba zasáhl jeho nohy, Ayumu Sasaki zasáhl jeho hlavu a trup. Dupasquier byl půl hodiny ošetřován přímo na trati, následně byl letecky transportován do nemocnice ve 30 km vzdálené Florencii, kde prodělal operaci. Tým Prüstel GP se rozhodl odstoupit z průběhu Velké ceny, stejné rozhodnutí učinil i jeho krajan a mentor Thomas Lüthi (Moto2). Dupasquier svým zraněním o den později, 30. května 2021, v nemocnici podlehl. [29] Zpráva byla oznámena 10 minut před startem závodu kategorie Moto2 a před startem závodu MotoGP z něj byla na startovním roštu držena minuta ticha. [30]
• Fabio Quartararo (Monster Energy Yamaha MotoGP / Yamaha) se stal prvním jezdcem na Yamaze od roku 2010, kterému se podařilo vyhrát 5 po sobě jdoucích kvalifikací (POR, SPA, FRA, ITA, CAT).[31] Archivováno 6. 6. 2021 na Wayback Machine. Naposled se to podařilo Jorge Lorenzovi (GBR, NED, CAT, GER, USA).
• Při GP Katalánska bylo přítomno před závodem MotoGP 19 352 diváků.
• Do programu GP Německa byla na páteční 17. hodinu a 30. minutu vložena ceremonie, při které bylo v kategorii Moto3 provždy vyňato číslo 50 Jasona Dupasquiera. Znamená to, že v budoucnu nebude moci pod tímto číslem v kategorii Moto3 startovat.[32]
• Filip Salač v rámci německé GP poprvé zvítězil v kvalifikaci Moto3.[33] Poté, co byl na jeho motocyklu před nedělním programu vyměněn motor, ale skončil v ranním warm-upu na posledním místě a ze závodu musel pro nedostatečný tah motoru odstoupit.
• Aleix Espargaró se 3. místem v kvalifikaci pro GP Německa MotoGP stal po 21 letech prvním jezdcem na Aprilii, kterému se podařilo zajet umístění v první řadě. Poslední první řadu pro Aprilii vyjel v kvalifikaci pro GP Austrálie v roce 2000 Brit Jeremy McWilliams.[34]
• Remy Gardner (Red Bull KTM Ajo / KTM) se vítězstvím v GP Německa stal prvním Australanem v historii, který zvítězil ve třech po sobě jdoucích Velkých cenách ve střední třídě mistrovství světa. Navíc tímto vítězstvím vyhrál jubilejní 200. závod, který kategorie Moto2 jela.[35]
• Marc Márquez po zranění pravé ruky a po celkem 581denní absenci (od Valencie 2019) dovedl Hondu na nejvyšší ze stupňů vítězů, když v rámci GP Německa zvítězil. Udržel tak neporaženost na okruhu Sachsenring, kde od roku 2010 vždy vyhrál, celkem tedy jedenáctkrát v řadě – 1× 125 cm³ (2010), 2× Moto2 (2011, 2012) a 8× MotoGP (2013–2019, 2021).[36] (Pozn.: V roce 2020 se GP Německa kvůli koronavirové pandemii nepořádala). Delší sérii neporaženosti na jednom okruhu má v královské třídě jen Giacomo Agostini, který na okruhu ve finské Imatře zvítězil 9× za sebou, a sice v letech 1965–1973.
• Dne 5. srpna 2021 na zvláštní tiskové konferenci před GP Štýrska oznámil italský motocyklový závodník Valentino Rossi konec své kariéry jako profesionální motocyklový jezdec, a to po skončení sezony 2021. Během 26 let strávených v paddocku Mistrovství světa získal celkem devět titulů mistra světa (125 cm³ v roce 1997, 250 cm³ v roce 1999; 500 cm³/MotoGP v letech 2001–2005 a 2008–2009), šest titulů vicemistra světa a třikrát skončil v celkové klasifikaci na třetím místě. Do budoucna by se chtěl věnovat závodům automobilů.[37]
• První vítězství v kategorii MotoGP získal po zranění v první polovině sezony Španěl Jorge Martín. Toto vítězství bylo zároveň vítěznou premiérou pro tým Pramac Racing.
• Remy Gardner vítězstvím v Britské GP dorovnal výkon Caseyho Stonera, když ve střední třídě Mistrovství světa (250 cm³ / Moto2) celkově popáté zvítězil.
• Raúl Fernández svým 7. vítězstvím ve své premiérové sezoně v Moto2 vyrovnal rekord Marca Márqueze z roku 2011, který rovněž zvítězil v 7 Velkých cenách.
• Fabio Quartararo se po GP provincie Emilia-Romagna stal historicky prvním Francouzem, který se stal mistrem světa kategorie MotoGP.
• Pedro Acosta se stal prvním jezdcem, který ve své nováčkovské sezoně získal titul mistra světa od sezony 1990, kdy se v kubatuře do 125 cm³ totéž povedlo Lorisi Capirossimu.

Jezdecké změny v průběhu sezony

• Po vynechaných dvou úvodních GP se při Velké ceně Portugalska na startovní rošt navrátil po dlouhodobém zranění osminásobný mistr světa (1× 125 cm³, 1× Moto2, 6× MotoGP), Marc Márquez.
• Po závažném pádu Jorgeho Martína v sobotním programu v rámci GP Portugalska bylo oznámeno, že cílem zraněného jezdce navrátit se při GP Itálie na konci května. [38] Pro GP Španělska a GP Francie byl nahrazen Titem Rabatem, pro GP Itálie Michelle Pirrem.
• Franco Morbidelli (Petronas Yamaha SRT / Yamaha) byl pro holandskou Tourist Trophy pro zranění nohy nahrazen Američanem Garrettem Gerloffem z WorldSBK (GRT Yamaha WorldSBK Team), pro kterého šlo o druhé účinkování v MotoGP, ale teprve první start v závodě (při GP Evropy 2020 nahradil v pátečním programu Valentina Rossiho, který čekal na výsledek PCR testu).[39]
• V rámci Štýrské GP se představí dva závodníci, kteří ukončili kariéru závodníků MotoGP. Na divokou kartu pojede na stroji KTM Španěl Dani Pedrosa, a to poprvé od roku 2018. Návrat čeká také Brita Cala Crutchlowa, který byl jakožto testovací jezdec Yamahy povolán, aby nahradil při GP Štýrska, Rakouska a Spojeného království zraněného Itala Franca Morbidelliho v týmu Petronas Yamaha SRT po boku Valentina Rossiho. Crutchlow a Rossi tak utvoří nejstarší jezdecký tandem, který kdy v jednom týmu závodil (úhrnem 77 let).
• Maverick Viñales byl před startem programu GP Rakouska suspendován ze svého týmu (Monster Energy Yamaha MotoGP). Po zkoumání telemetrie v posledních kolech GP Štýrska bylo zjištěno, že úmyslně neřadil výše, než na čtvrtý rychlostní stupeň, a motor vytáčel až nad rámec omezovače, čímž podle vyjádření týmu ohrozil sám sebe, ostatní jezdce a v neposlední řadě mohl zničit svůj závodní speciál. Viñales se za své jednání omluvil s odkazem na frustraci, která pramenila z vleklých problémů s motocyklem. Nedlouho po svém vyhazovu od Yamahy se domluvil na spolupráci s Aprilií, se kterou podepsal smlouvu na zbytek sezony 2021 a sezonu 2022.[40] V Aprilii nahradí Lorenza Savadoriho, který se vrátí zpět na pozici testovacího jezdce Aprilie.
• Cal Crutchlow, který participoval v obou rakouských Velkých cenách, se pro poslední ze svých tří závodů posunul do týmu tovární Yamahy po bok Fabia Quartarara. Do týmu Petronas byl jako náhradník za Franca Morbidelliho obsazen Jake Dixon.
• Poté, co byl od tovární Yamahy odejit Maverick Viñales, se do továrního týmu od GP San Marina posune po zranění se navrátivší Franco Morbidelli. Na místo po něm uvolněné se posune Andrea Dovozioso, která se vrací do seriálu MotoGP poté, co na konci sezony 2020 oznámil, že si od závodů chce dopřát roční pauzu. Dovizioso tak bude týmovým kolegou Valentina Rossiho v jeho závěrečné sezoně v MotoGP. Dovizioso podepsal smlouvu i na rok 2022. Pro GP Aragonu bude zraněný Morbidelli nahrazen znovu Britem Jakem Dixonem.

Filip Salač se v kategorii Moto3 celkově klasifikoval se ziskem 71 bodů na 16. místě.[41]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa silničních motocyklů 2021 na Wikimedia Commons