Norská hymna

Hymna Norska je píseň Ja, vi elsker dette landet (česky Ano, milujeme tuto zemi). Slova napsal mezi lety 1859 a 1868 Bjørnstjerne Bjørnson. Hudbu složil jeho bratranec Rikard Nordraak v roce 1864. Poprvé byla uveřejněna 17. května 1864 při příležitosti 50. výročí norské ústavy. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka.

Ja, vi elsker dette landet

Ano, milujeme tuto zemi
Národní hymna Norska
Hymna	Norsko Norsko
Slova	Bjørnstjerne Bjørnson, 1859–1868
Hudba	Rikard Nordraak, 1864
Přijata	1864
Norská hymna Ja, vi elsker dette landet Problémy s přehráváním? Nápověda.

1.Ja, vi elsker dette landet,Ano, milujeme tuto zem,som det stiger frem,jak se zvedá,furet, værbitt over vannet,vrásčitá a větrem ošlehaná nad mořem,med de tusen hjem.s tisíci domovy.Elsker, elsker det og tenkerMilujeme, milujeme ji a myslímepå vår far og morna našeho otce a matkuog den saganatt som senkera ságu noci, která posíládrømme på vår jord.sny na naši zem.Og den saganatt som senker,A ságu noci, která posílá,senker drømme på vår jord.posílá sny na naši zem.

2.Dette landet Harald bergetTuto zemi ochránil Haraldmed sin kjemperad,se svými veslicemi,dette landet Håkon vergettuto zemi chránil Håkonmedens Øyvind kvad;zatímco zpíval Øyvind.Olav på det landet malteOlav namaloval na tuto zemikorset med sitt blod,kříž vlastní krví,fra dets høye Sverre taltez jejích výšin Sverre mluvilRoma midt imot. Římu navzdory.

3.Bønder sine økser brynteSedláci nabrousili sekery,hvor en hær dro frem,když přicházelo vojsko,Tordenskiold langs kysten lynte,Tordenskiold u břehů bouřil,så den lystes hjem.až blýskalo se v našich domovech.Kvinner selv stod opp og strede   I ženy se postavily a bojovaly,som de vare menn;jako by byly muži;andre kunne bare grede,    ostatní dokázali jen brečet,men det kom igjen!ale to brzy skončí!

4.Visstnok var vi ikke mange,Jistě nás nebylo mnoho,men vi strakk dog til,ale bylo nás dost,da vi prøvdes noen gange,když přišla výzva,og det stod på spill;a země byla ve hře;ti vi heller landet brenteraději jsme zemi nechali vzplátenn det kom til fall;než by padla;husker bare hva som hendtevzpomeňte si co se stalo ned på Fredrikshald!dole u Fredrikshaldu!

5.Hårde tider har vi døyet,Tvrdé časy jsme přečkali, ble til sist forstøtt; men i verste nød blåøyetale v nejhorší nouzi bezelstněfrihet ble oss født.svoboda byla nám zrozena.Det gav faderkraft å bæreTo dalo nám sílu otců snášethungersnød og krig,hlad a války,det gav døden selv sin ære –to dávalo smrti samé její čest –og det gav forlik.a přinášelo smír.

6.Fienden sitt våpen kastet,Nepřítel odhodil svou zbraň,opp visiret for,otevřel hledí,vi med undren mot ham hastet,s údivem mu jdeme vstříc,ti han var vår bror.neboť je to náš bratr.Drevne frem på stand av skammen Osvobozeni od pocitu zahanbenígikk vi søderpå;jdeme k jihu;nu vi står tre brødre sammen,teď stojíme my tři bratři spolu,og skal sådan stå!a spolu zůstaneme!

7.Norske mann i hus og hytte,Norský muži v domě a chatrčitakk din store Gud!děkuj velkému Bohu!Landet ville han beskytte,Ten zemi opatruje,skjønt det mørkt så ut. ač je na pohled tak temná.Alt hva fedrene har kjempet,Vše, co otcové vybojovalimødrene har grett,matky oplakaly,har den Herre stille lempetPán tiše odešelså vi vant vår rett.a tak jsme právem zvítězili.

8.Ja, vi elsker dette landet,Ano, milujeme tuto zem,som det stiger frem,jak se zvedá,furet, værbitt over vannet,vrásčitá a větrem ošlehaná nad mořem,med de tusen hjem.s tisíci domovy.Og som fedres kamp har hevetA jak boje otců ji pozvedlydet av nød til seir,z nouze k vítězství,også vi, når det blir krevet,     tak také my, když bude třeba,for dets fred slår leir.se postavíme za její mír.