Notch receptor
Notch receptor je transmembránový protein a receptor živočišných[1] buněk. V extracelulární části obsahuje opakující se EGF motivy, které vytváří vazebnou doménu pro vazbu Notch ligandu (např. proteinu Delta u octomilek).[2] Notch byl původně pojmenován u octomilek (Drosophila), u C. elegans se nachází dva Notch receptory (lin-12 a glp-1),[3] u člověka se gen nazývá TAN-1,[4][chybí lepší zdroj] u myši int-3[5] a u Xenopus je to Xotch.[6]
Funkce
Notch receptor je vyráběn v endoplazmatickém retikulu, kde se po dokončení kotranslační translokace asociuje s transmembránovým proteinem presenilinem. Následně prochází do Golgiho aparátu, kde dochází k proteolytickému rozštěpení Notch receptoru na část „extracelulární“ (vázající ligand) a „transmembránovou a intracelulární“. Obě části však zůstávají spojené a jsou transportovány na cytoplazmatickou membránu.[2] Na membráně může vázat Notch ligand, který je rovněž transmembránový – vazba ligandu na Notch receptor je tedy fakticky spíše vazbou dvou buněk pomocí jejich receptorů. Když se Notch ligand naváže, uskuteční se další dvě proteolytická štěpení Notch receptoru. Druhé z těchto štěpení je zprostředkováno presenilinem (resp. širším komplexem gama-sekretázou) a způsobuje, že se vnitrobuněčná doména Notch receptoru uvolní do cytosolu.[2] Následně dochází k přenosu signálu do jádra a aktivaci specifických transkripčních faktorů. V typickém případě je výsledkem proběhnuté Notch signalizace rozrůznění a polarizace mezi buňkou, která signál vysílala (nesla Notch ligand) a tou, která signál přijímala (nesla receptor Notch). Obvykle se to děje mj. tak, že v cílové buňce pozitivní zpětnou vazbou vzrůstá tvorba Notch receptoru a snižuje se tvorba ligandu.[2][7]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Notch receptor na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}